Opravárna: Jak se zrodila kultura šmejdů, jak ji hacknout a postavit podnikání na opravování

15.1.2018, Tomáš Hajzler

Opravárna: Jak se zrodila kultura šmejdů, jak ji hacknout a postavit podnikání na opravování

V tomto textu chci představit v Česku ojedinělý projekt opravarna.cz, jehož misí je změnit to, jak přistupujeme k věcem – od dnešního nehorázného plýtvání k systému, který bude mnohem udržitelnější.

Dnes se ale nechci zaměřit na to, jak Opravárna funguje, ale spíše na to, kde se vlastně vzala dnešní kultura šmejdů, na to proč dnešní výrobky tak málo vydrží a také, proč máme pocit, že nové je lepší než staré.

V historii to bývalo naopak: Když se něco rozbilo, tak se to opravilo. Tak to dělali naši předkové desítky tisíc let. Až do 20.let minulého století. Tehdy se zrodil tzv. Phoebus kartel, který sdružil tehdejší největší světové výrobce žárovek a pod hrozbou vysokých sankcí je zavázal vyrábět žárovky s omezenou dobou svítivosti. Žárovky, které už tehdy vydržely svítit v průměru přes 2000 hodin, začaly postupně praskat už po tisíci hodinách. Tak se zrodily první “šmejdy” a nová podnikatelská strategie s názvem “Plánované zastarávání”, jejímž cílem bylo podpořit nakupování, růst a podnikatelské zisky.

V historii platilo vždy, že to, co se rozbilo, se také opravilo. Až do 20.let minulého století. Od té doby uctíváme jednorázovost.

Tento fígl se pak ze žárovek velmi rychle rozšířil do většiny ostatních oborů – oděvního, automobilového, nábytkářského,… Dnes je jedním ze základních principů, na kterém staví výroba mimo jiné i elektronických spotřebičů. Používá jí například i – pro mnohé lidi až kultovní – firma Apple. Ta v tomto tématu proslula případy nevyměnitelných baterií u ipodů, speciálně vyvinutými šroubky, na které neexistoval šroubovák u iphonů, umělým zpomalením iphonu a plejádou dalších triků, které měly a mají za cíl snížit životnost výrobku nebo zamezit jeho opravitelnost.

Velký kus práce v přechodu od opravitelnosti k jednorázovosti odvedl celosvětově i nadnárodní nábytkářský gigant IKEA, u kterého je známo, že většinu jejich nábytku smontujete jen jednou, možná dvakrát a velmi pravděpodobně se s ním už nepřestěhujete. Ve Velké Británii byla svého času velmi kritizovaná kampaň vyzývající lidi, aby vyhodili starý nábytek a nakoupili nový v IKEA (zdroj). Přičemž právě nábytek býval to, co se dědilo po generace a bylo na celý život. Bylo to ale hlavně to, co utvářelo domov. V případě IKEI je tento přístup obzvlášť tristní, neboť firma se dlouhodobě profiluje jako průkopník zodpovědného podnikání zachraňující planetu.  U Applu je to smutné zase v tom, že je to firma, která udává tón hned několika odvětvím – určuje standardy, ceny, způsoby fungování a její vliv je tak enormní.

Výrobci se jednoduše dohodli, že budou vyrábět výrobky jen tak kvalitní, aby vydržely jen po dobu zákonné záruky. Čím dříve se po uplynutí záruky rozpadnou a čím obtížněji opravitelné budou, tím lépe pro firemní zisky.

Jako by nestačilo to, že výrobky, které dříve vydržely několik generací se najednou po pár letech nebo dokonce měsících či týdnech začaly rozpadat, v padesátých letech se v USA k plánovanému “fyzickému” zastarávání přidalo nově i zastarávání psychické. Průkopníkem zde byl General Motors za dob vedení Alfreda Sloana. Právě tato firma tehdy odpálila, z tehdejšího pohledu velmi inovativní, dnes už ale zcela běžnou masívní reklamní a mediální masáž, jejímž cílem bylo vnuknout lidem myšlenku, že by si měli kupovat různé věci pro různé příležitosti, podle vlastního, individuálního vkusu a pravidelně se měnících módních trendů, a tím se odlišit a vystoupit z davu. Mimochodem, byl to právě jeden z šéfů GM Charles F Kettering, který už v roce 1929 proslul větou: “Reklama je organizované vytváření nespokojenosti”. (Zdroj:  The men who made us spend)

“Reklama je organizované vytváření nespokojenosti”. Charles F Kettering

Zbytek příběhu znáte. Na západ od Aše – v USA a Velké Británii zejména – se pradávný zvyk pořizovat si věci tak, že si je člověk vyrobil buď sám, případně s pomocí rodiny a přátel, nebo je zdědil či si je koupil na celý život, začal jevit jako zastaralý a nemoderní.

Klam re-klamy je totiž mocný. Funguje stoprocentně. V roce 1990 zaklel i nás. Byli jsme mimořádně vyhládlí z té socialistické šedi, podpultovek a front na mandarinky. Po jednorázovosti jsme skočili jako slepice po flusu. I my tak dnes nakupujeme víc a víc věcí, které se nám obratem rozpadnou buď v rukách nebo v našich hlavách nebo dost často obojí. A musíme znovu do obchodu.

Důsledky tohoto systému známe všichni: Neudržitelné drancování planety a ekonomická nerovnost, kdy bohatí bohatnou a chudí chudnou. V osobní rovině platí, že čím víc nakupujeme, tím víc musíme vydělávat. Čím víc peněz potřebujeme, tím spíš se věnujeme práci, která nás netěší a nikomu neprospívá. Místo, abychom žili, na život pouze vyděláváme. Hloupý systém.

Byli jsme mimořádně vyhládlí z té socialistické šedi, podpultovek a front na mandarinky. Po jednorázovosti jsme skočili jako slepice po flusu.

Proto jsou tak důležité příklady všech organizací i lidí, kteří se vracejí k věcem na celý život a ty – v případě potřeby – opravují. Mezi velkými firmami je průkopníkem této filozofie výrobce outdorového oblečení firma Patagonia, která vyzývá své zákazníky k tomu, aby jim posílali své rozbité oblečení na opravu.  U nás se tématu věnuje Incien.

Projekty jako opravarna.cz jsou vyjímečné v tom, že propojují lidi, kteří potřebují něco opravit, s lidmi, kteří umějí opravovat. Tím jsou vlastně jedním z příkladů práce budoucnosti, která bude stát velmi pravděpodobně mnohem víc na interakci jednoho s druhým než na fungování korporací. Kromě prodloužení životnosti tak Opravárna propojuje lidi a pomáhá jim vytvářet si smysluplnou práci a získat přivýdělek.

A jako by to nestačilo (Opravárna je typická organizace “na misi”), pustili se nedávno i do kampaně s názvem Opravme Česko, jejímž cílem je celorepubliková osvěta, další propojování lidí a celkově tak posun ke společnosti, která se snad s časem vrátí k zdravému rozumu. Souzníte-li, přispějte.

A víte o dalších firmách či projektech, které hackují jednorázovost, propojte nás, prosím. Díky!

Video v úvodu – rozhovor s Honzou Charvátem, zakladatelem Opravárny. Zde reportáž o Opravárně:

P.S.1: Podívejte se také do kalendáře setkání, kam denně přibývají nové sešlosti a také na nabídky práce, kde se budou časem objevovat nabídky práce snů :-).

newsletter

Buďte první, komu od nás cca jednou měsíčně přistanou do schránky zprávy a další informace.

Vaše e-mailová adresa zůstává pouze u nás.

Kontakt

E-mail:

lenka@slusnafirma.cz

 

Doručovací adresa:

Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00

 

Fakturační údaje:

Tomáš Hajzler Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00
IČ: 61026280 | DIČ: CZ7105263704

 

Bankovní spojení:

FIO banka, a. s. 2500405273/2010

Napište nám

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.
×

Zůstaňme v kontaktu

Chcete-li od nás 1x za 4 - 8 týdnů zprávu o tom, na čem pracujeme, nechte na sebe kontakt. Díky!