Komunitou podporovaná Slušná firma

Projekt Slušná firma vznikl jako svépomocná komunita, (rozuměj – parta podnikatelů a neziskovkářů), kteří se spojili proto, aby si navzájem pomohli (s marketingem, prodejem, lidmi, směrováním, financemi a čímkoli jiným, co kdo potřebuje) a přispěli tak společně k vybudování nové ekonomiky postavené na péči o sebe sama, jeden o druhého a o planetu (více zde).

Proč? V Africe říkají: „Když ti jde o rychlost, jdi sám. Když chceš dojít daleko, jdi s ostatními.“ Já jsem na světě už dost dlouho, abych si všiml, že spolu vs. sám je jako den a noc. Ač to zní jako klišé, když se dva spojí, platí nezřídka, že 1 + 1 = 3, a to je mega-radost zažít.

Při „spolu-roztleskávání“ spolupráce uvnitř spolku Slušné firmy sahám osobně nejvíc do dvou nedávných zkušeností. První byla Svoboda v práci a vše, čím tento projekt dokázal v Česku a na Slovensku pohnout. Tenkrát se řada podnikatelů spojila, začali se setkávat, radit si, pomáhat si. Vznikla z toho řada krásných projektů, které zlepšily životy mnoha lidí.

„Když ti jde o rychlost, jdi sám. Když chceš dojít daleko, jdi s ostatními.“ Africké přísloví

Druhou zkušeností, z které čerpám, je naše modřanská KPZ-ka, což je momentálně cca čtyřicet rodin z jihu Prahy, kteří se spojili proto, aby si zajistili jídlo bez pesticidů a potravinářské chemie. Všiml jsem si, že projekt Slušná firma funguje na dost podobných principech jako KPZ a mám za to, že za čtyři roky existence je tu řada zkušeností, které bychom mohli ve Slušné firmě využít.

S dovolením vám tedy v tomto blogu naší KPZ-ku představím.

Všechno to začalo touhle fotkou (foceno 15.5. 2014 v Modřanském biografu). Sešli jsme se tehdy s Honzou Valeškou, který hnutí KPZ přinesl do Česka z Francie. Snažili jsme se od něho dozvědět, jak na to. Jak vidíte, bylo nás tehdy pár:

Od té doby uběhly čtyři roky a dnes je to jedna z nejfunkčnějších potravinových skupin v Česku. Protože nebydlíme všichni přímo vedle sebe, komunikujeme primárně (stejně jako Slušná firma) přes „Basecamp“ (software vyvinutý k demokratické spolu-práci na dálku). Podívejte se na ten cvrkot z posledních dní (číslíčko v kroužku znamená počet příspěvků k danému tématu):

Základem je týdenní – na rok dopředu předplacená – dodávka zeleniny ze Svobodného statku. Tu dostáváme každé pondělí od konce dubna do konce prosince. Jednou za 14 dní odebíráme od pana Nejedlého slepičí a křepelčí vejce, občas i drůbeží maso. Cca jednou za 8 týdnů nakupujeme ve velkém suché jídlo od Bezobalu nebo od Probio. Mrkněte, jak takový velkonákup vypadá:

Do toho bereme pravidelně mléčné výrobky od Bemagro. Pořádáme periodické i ad hoc sezónní hromadné nákupy zeleniny od Miloše Kurky a dalších pěstitelů. Společně kupujeme i domácí chemii, vyměňujeme věci, zveme se na akce a všelijak jinak si pomáháme podle toho, co kdo potřebuje (však se podívejte výše, o čem si dopisujeme). Více o naší KPZ se dozvíte v KPZ-ka jako cesta, jak se dostat zpět ke skutečnému jídlu nebo v mé přednášce zde (16 min):

Podobně jako v případě KPZ-ky, i u Slušné firmy byla na začátku pouze idea a pár lidí, kteří chtěli spojit síly. S KPZ-kou nám trvalo dva roky, než se nám ji podařilo roztleskat do té míry, že dnes víme, že je to „naše“. Základním pravidlem je to, že každou oblast musí někdo ze skupiny obstarat – tj. někdo se věnuje o nováčkům, někdo webu, distribučnímu místu, někdo zajišťuje komunikaci se statkem, s Milošem Kurkou, Bemagrem a dalšími. Víme, že nemáme zaměstnance, kteří by nás obsluhovali. Obsluhujeme se sami.

Víme samozřejmě, že skutečné jídlo si můžeme zajistit každý sám, případně v rámci svých rodin. Víme ale také to, že sám znamená dřinu, moře času, peněz a taky osamělost. Spolu je to někdy sice opruz, ale dlouhodobě stopro lepší = snažší, méně časově náročné a také levnější. Vždy je to ale také záminka být s lidmi, s kterými vám je dobře. Freudův recept na šťastný život přeci jenom byl „Lieben & Arbeiten“, tj. blízké vztahy a smysluplná práce. KPZ-ka i Slušná firma nabízejí přesně toto – hromadu smysluplné práce společně s blízkými lidmi.

Jinak, co se podnikání týče… je možné hrát – v kraji oblíbenou – hru na největšího, nejziskovějšího, a kýhovýra ještě, tj. růst, „škálovat“, jít na burzu,… Cílem je v tomto případě množení peněz, měření sil s ostatními „ekonomickými sportovci*“ (*tak této hře říká český miliardář Zbyněk Frolík) a ultimátně šplh v oblíbených žebříčcích (např. zde).

Existuje naštěstí ale i jiná hra. Je možné vzít nějaký problém (a že jich je!) a ten se pokusit svým podnikáním vyřešit. V tomto případě je cílem zlepšení kvality života pro ostatní. Ve Slušné firmě sdružujeme podnikatele a další lidi, kteří hrají tuto hru. Pár příkladů: Tierra Verde nabízí netoxickou a bezobalovou domácí chemii; Incien neúnavně ukazuje, že to, co dnes považujeme za odpad je ve skutečnosti zdroj; První klubová se snaží transformovat pojišťovnictví; Lifefood připravuje zdravé svačiny ze skutečného jídla; Impact HUB propojuje volnonohaře a snaží se přispět ke změně toho, jak se u nás podniká … a tak dál.

Podnikat a vlastně i žít můžete v zásadě dvěma způsoby. Buď zajdete na tzv. volný trh, kde se snažíte maximalizovat svůj užitek: prodávají chce prodat za co nejvíc, nakupující za co nejmíň. Druhou možností je „trh“ komunitní. Ten se od toho volného liší v tom, že se tu setkáváte s lidmi, kteří věří v to, v co věříte i vy. Společným cílem je vyřešit nějaký společenský problém. Peníze jsou tu tak na 2. místě – jsou pouhým prostředkem směny.

Možná víte, že včera se po celé planetě konal nespočet hapeningů s názvem Postavme se za klima. Situace už totiž není vážná, je alarmující (viz např. Hoří Země, něco si přej).
Znáte ten fór s tím, jak hoří les, všechna zvířata utekla a jediný kolibřík létá hasit. Když si přiletí naplnit náprstek, ostatní zvířata se ho ptají: „Proč to děláš, vždyť to nemá smysl?“ „Dělám, co umím“, odpovídá jim v letu kolibřík.
Slušná firma je náš kolibřík. A já doufám, že se nám ho podaří roztleskat alespoň tak jako tu naší KPZ-ku. Doufám, že si lidé z firem, které existují proto, aby zlepšili životy druhých, začnou radit a pomáhat tak jako si svého času pomáhaly ty, které se zapojily do hnutí za Svobodu v práci. Vím, že když se pár kolibříků spojí, že to něčím pohne. To je můj sen.

P.S.: Chcete-li, takhle nám můžete pomoct:

1) Víte-li o podobně smýšlejících firmách, propojte nás.
2) Pomozte nám propojit lidi a firmy – práce.
3) Šiřte manifest jako vizi nové ekonomiky.
4) Řekněte nám o dalších spřízněných duších.
5) Šiřte obsah z blogu, setkání.
6) Zadejte své akce, propojujte se s ostatními.

FacebookLinkedInEmail