Skokový manifest aneb dost už toho, kdo je lepší Čech. Pojďme spolu budovat nový svět!

Musím říct, že jsem stále vděčnější za to, že lidi okolo mě už jenom nenadávají, ale že jdou i do ulic jako třeba tento týden v několika českých městech (proti estébákovi v české politice) nebo minulý týden na Slovensku (v reakci na bezprecedentní vraždu dvou novinářů). Cítím vděk i za to, že mi denně přistane v mailu někdy i několik peticí proti různým příkořím.

Musím ale taky říct, že jsem už krapet utahaný ze všeho toho bojování. V bojování slyším bojím, tj. strach, který leká a svazuje. Zjistil jsem, že na mě je toho PROTI už moc. Chybí mi petice ZA nový svět. Proto jsme se nechali s kolegy v rámci Slušné firmy inspirovat Leap Manifestem a připravili petici s názvem SKOKOVÝ MANIFEST.

V tomto blogu vás chci požádat, abyste nám pomohli dostat manifest k co nejširšímu okruhu lidí. Je nás  stále víc těch, kteří už svět – postavený na péči o planetu a jeden o druhého (ne na hromadění majetku) – budují. Cítím, že ale potřebujeme něco vyššího, co nás sjednocuje.

Když už o tom píšu, dovolte ještě něco málo k tématu „PROTI“. Všimli jste si, jak moc se poslední léta diskuze ve společnosti stočila od témat, na kterých stojí naše přežití, k tomu, „kdo je lepší Čech“? Za slovíčko Čech si doplňte třeba Maďar, Angličan nebo Američan. Problém je to totiž takřka planetární. Někdy si říkám, jestli za tím není nějaká konspirace „ředitelů zeměkoule“. Tyto „žabomyší spory“ totiž dokonale odvádějí pozornost od opravdu palčivých témat doby – od klimatické krize, migrace, mizení demokracie, rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými,…

Je to už šest let, co Barbora Poláková s Davidem Kollerem nazpívali tento protest song s trefným názvem: „Jsme v prdeli“. Ti dva předběhli dobu. V prdeli tedy rozhodně ještě nejsme, ale spolehlivě do ní míříme. A navíc stále zrychlujeme.

Místo, abychom řešili to, co je pro život podstatné, přetahujeme se o to, kdo má pravdu. Bývala to Sparta vs. Slavie nebo třeba Kotěhůlky proti Albrechticím. Při poslední volbě českého prezidenta to byl už ale souboj venkova s pražskou kavárnou nebo možná ještě lépe Republika proti Praze. Termíny Zemanovci, Okamurovci, Havlisté, Babišovci stejně jako pravdoláskaři, havloidi, sluníčkáři (dokonce se sepisují i jejich seznamy), eurohujeři, ale taky cyklofašisti, ekoteroristi si našly pevné místo v našich slovnících. A to není dobré.

Bojovat PROTI je opojné. Máme to v sobě. Máloco nás semkne tak jako společný nepřítel. Jenomže je to zcestí a historie je takových zcestí plná.
Budovat něco nového tak opojné není, ale stmelující rozhodně ano. Pojďme do toho!

Zdá se, že součástí ducha doby, je udolat ostatní nějakým ponižujícím podstatným jménem. Jako by někdo vyhlásil soutěž v opovržení. Český člověk (ale nejenom on) umí být v tomto názvosloví obzvlášť vynalézavý. Občas přemýšlím, jak se nám tento zlozvyk vlastně vplížil do života…

Buď, jak buď, MANIFEST je zde. Pojďme ho společně dostat do posledního koutu naší zemičky, ať už se můžeme konečně věnovat něčemu ZA a ne furt PROTI. 

Na závěr vás moc prosím: Neřešme kudrlinky, formulace, jazyk, prostě formu. Tisíc lidí by napsalo tisíc manifestů. My napsali tento. Pokud souzníte alespoň s osmdesáti procenty, přidejte se. Pokud máte jakékoli vylepšení nebo nápad na další postup, sem s ním.

Díky!

21.3. startují Exkurze do budoucnosti. Právě během nich se chceme věnovat detailům udržitelnější budoucnosti. Přijďte, prosím. 21.3. začínáme Demystifikací Matrixu, pak pokračuje Marketing bez manipulace (26.4.’18), Svoboda v práci (24.5.’18) a nakonec Kmeny (19.6.’18). A po prázdninách pokračujeme.