Vypustili jsme Gina z lahve. Žijeme v systému, který požaduje, aby lidé nakupovali, co nepotřebují a nechtějí, a ještě aby kupovali rok od roku stále víc proto, aby se celý systém nezhroutil. Je zřejmé, že potřebujeme systém nový, jehož cílem už nebude růst, ale uspokojování potřeb všech lidí na Zemi, při vzájemném respektu planetárních limitů.
Ekonomika je základním ekosystémem, který určuje fungování firmy. Pokud nezměníme systém, nezměníme firmu a naopak.
Tzv. neoliberální ekonomie se dnes stala globálním náboženstvím v takovém rozsahu, že ostatní obory a systémy (včetně společenského a politického) se jí podřídily.
Post-růstový, post-volnotržní ekonomický systém, jehož cílem už nebude těžba hodnoty a trvalý růst. Cílem bude uspokojování potřeb všech lidí na planetě při vzájemném respektu vůči jejím limitům .
• individualismus
• sebezájem
• racionalita
• soutěž
• síla
• komercializace/komodifikace života a přírody
• příroda je bezedná lednice
a bezedný odpadkový koš
• volný trh
• jakákoli součást života
je potenciálním předmětem zisku
• (neo)kolonizace
• rasismus
• podrobování si druhých
• globalizace
• centrálně vydávané měny
vznikající jako dluh
v soukromých bankách
• emoce
• měkkost
• péče
• solidarita
• vztahy
• celistovost
• dekomodifikace (zvířat a přírody)
• renesance konviviálních aktivit
• komunitní trh
• obnova místně ukotveného
dobrého života
• respekt k ostatním a životu
• vzájemná výhodnost
• lokalizace doplněná globalizací
• veřejně vydávané měny
doplněné o místní měny
• spiritualita
• empatie
Lokalizace
Nové modely
Nerůst/post-růst
Dortový model ekonomiky
Ekonomika koblihy
Cirkulární ekonomika
Nástroje lokalizace
(drobné místní podniky, řemesla, dílny, obchody,
KPZ-ky, trhy, ekovesnice, zahradničení, jarmarky,
obecní, církevní, komunitní podniky, družstevní spolky)
podle ekologické ekonomky Nadi Johanisové
Zmiňované organizace či projekty existují, aby vyřešily nějaký společenský či ekologický problém. Zaměřují se tedy na sociální, environmentální a ekonomický zisk (pokud se jedná o ziskový subjekt). KPZka tak například existuje proto, aby propojila lidi z města s těmi, kteří pěstují, chovají nebo zpracovávají jídlo. Sociální podnik Vrátka Třebíč vznikl, aby vytvářel práci pro znevýhodněné lidi na Třebíčsku. Hostětínská moštárna existuje, aby místní pěstitelé geneticky cenných odrůd ovoce měli odbytiště a nemuseli rušit své sady. Tyto podniky se od akciových a jiných komerčních společností liší v tom, že tento trojí cíl mají často zapsaný už v základních dokumentech.
Tyto organizace fungují ze zelené, případně tyrkysové úrovně, tzn. zpravidla se tu nesetkáte s klasickou pyramidou nadřízenosti a podřízenosti. Zapojení lidé spolurozhodují o fungování podniku na principech svobody a zodpovědnosti.
Tyto podniky působí ne na volném, ale na komunitním trhu, a tak se tu nepodniká, aby se na prvním místě maximalizoval zisk, ale naplňují se výše zmiňované tři cíle, kterým podnik slouží. Naďa Johanisová mezi příklady uvádí katalánské ekonomické alternativy, které usilují o vytvoření paralelního ekonomického systému tak, aby zapojeným lidem zajišťoval většinu potřeb, od místního jídla přes bydlení až třeba po lékařskou péči zčásti nebo zcela za komunitní měnu. Do netržní produkce a směny patří i pěstování vlastní zeleniny, garantovaná minimální cena produktů fair trade, open source software či jakákoliv tvorba s možností volného použití (creative commons).
Komunita firem a neziskovek usilující o změnu toho, jak se u nás podniká a pracuje: Od jednostranné kumulace zisku a externalizace škod, k obecné prospěšnosti a zodpovědnosti.
E-mail: zuzka@slusnafirma.cz
