Slušná Firma

Krize společnosti

V západním světě žije velká část lidí stále ještě v časech bezprecedentního blahobytu. Přesto čelíme mnohačetným krizím, které neohrožují pouze tento blahobyt, ale přímo existenci Homo Sapiens na Zemi.

 

Pokud se jim máme společně postavit, je třeba je nejprve detailně poznat. Ve vědecké komunitě nejčastěji narazíte na následujících 17 ohrožení. 

Selhávání klimatu

V květnu 2019 překročilo lidstvo hodnotu 415 ppm CO2 v atmosféře. Naposledy, když zde bylo tolik CO2, na jižním pólu rostly stromy, hladiny oceánů byly o 20 metrů výš a bylo o 3–4 °C tepleji. To bylo před 5,3–2,6 miliony let. Člověk tenkrát ještě neexistoval. Hranice pro udržení života tak, jak ho známe, je 350 ppm CO2. Ta byla překonána již v roce 1988. V roce 1989 předpověděla OSN katastrofu v případě, že se tématu klimatických změn nebudeme věnovat. 

Podle bulletinu amerických jaderných vědců z 24. ledna 2023 nebylo lidstvo ještě nikdy v historii tak blízko jaderné katastrofě. Čas na pomyslných hodinách symbolizujících blízkost katastrofy se měří od roku 2020 poprvé v sekundách. Ruská agrese na Ukrajině nebezpečí jaderné katastrofy jen přibližuje. Aktuálně je 90 sekund do půlnoci.

Ať už je to mizení divočiny, vymírání druhů, umírání oceánů, degradace půdy, tání ledovců, ubývání pitné vody, nárůst množství odpadu, znečištění a toxicita či další symptomy, přírodní ekosystémy selhávají. Tato katastrofa je důsledkem našeho oddělení od přírody, která se pro moderního západního člověka stala bezednou lednicí a stejně tak bezedným odpadkovým košem. 

Jsme již blízko bodu, kdy se protnou dvě souběžně probíhající revoluce: biotechnologická a IT. Cílem té biotechnologické je detailní pochopení fungování lidského života. Příslibem revoluce v IT je trvale rostoucí počítačová kapacita. Až se tyto dvě revoluce protnou, vzniklé „algoritmy velkých dat“ dokážou monitorovat naše pocity a rozumět jim mnohonásobně lépe, než dnes sobě rozumíme my sami a člověk bude ještě manipulovatelnější, než kdy byl, bez toho, že by si toho byl vědom. 

Google, po něm Facebook a následně další digitální megakorporace objevily nový podnikatelský model: Začaly cíleně sledovat uživatele svých služeb, sbírat a uchovávat o nich veškerá data. Na základě těchto dat pak své služby upravují tak, aby zmanipulovali pocity a chování svých uživatelů s cílem jim, co nejvíce prodat. Tato data jsou navíc na prodej státům a dalším komerčním subjektům. S každým dalším subjektem naše manipulovatelnost exponenciálně roste. 

Prudký rozmach umělé inteligence umožňuje bezprecedentní dohled státu a korporací nad občany. Symbolem této hrozby je čínský “Systém sociálního kreditu. Součástí této hrozby je to, že čínská (nebo také izraelská) dohlížecí technologie se prodává dalším diktaturám. Rozsah této hrozby znásobila a urychlila pandemie COVID-19, kdy jí můžeme sledovat v přímém přenosu. 

Rozmach umělé inteligence způsobuje to, že stále větší rozsah lidský činností přebírají roboti a algoritmy. 

Velká část zaměstnání tak mizí před očima. 

Slušně placené zaměstnání se všemi sociálními jistotami je minulostí. Na vzestupu je “agenturní”, nejistá, nedůstojně placená práce. Tím vzniká nová třída lidí, tzv. “Prekariát” – znejistění lidé, extremisté. Vedle prekariátu vznikají i tzv. Denizeni, což je stále početnější třída “zbytečných” lidí bez práv – lidé v pasti extrémní chudoby, bez domova, migranti. 

V nerovnostech padají v 21. století rekordy. Tři příklady za všechny: 1 % nejbohatších vlastní 82 % zdrojů planety; jeden jediný člověk vlastní tolik majetku jako 125 zemí planety (z celkových 195); Patnáct nejbohatších Čechů vlastní tolik, kolik pět milionů nejchudších. (další zdroje BBC a Fast Company). Proč na tom záleží? Čím větší nerovnosti, tím větší pocit nespravedlnosti, tím více extremismu a nižší kvalita života ve všech základních parametrech.

Sociální sítě jako nástroj propagandy a fake news – Facebook a další sociální sítě fungují technicky jako gigantická nakladatelství. Na rozdíl od tradičních nakladatelských domů ale nejsou omezeny prakticky žádnou legislativou a za svůj obsah přebírají nulovou zodpovědnost. To, že si dnes zde každý může “lhát svou pravdu”, je vydáváno za svobodu projevu. Jakoukoli lež je – díky technikám šmírovacího kapitalismu (výše) – možné navíc stále přesněji cílit na specifickou část populace s cílem zmanipulovat její chování. 

Vývoj technologií roste exponenciálně, tj. je stále rychlejší než lidská schopnost pochopit, jaké jsou důsledky pro lidskou společnost a přírodu. Dvěma hlavními důsledky je to, že se v moderní společnosti zvyšuje toxicita a to, že se nezřídka otáčí role: Z technologií, které nám měly pomáhat a sloužit se stává to, čemu sloužíme my a co nám nepomáhá, ale škodí
(DDT, Azbest, PCB, Glyfosát, Facebook, Airbnb, …).

Globální rozmach neoliberální ideologie, komodifikace (komercializace) života, všudypřítomný apel na výkon, vydatně podpořený reklamně-mediálním vzýváním individuálního štěstí s sebou, v západním světě přinesl epidemii osamělosti (osamělost je stejně toxická jako 15 cigaret denně). 

Globální anomie*

Většina dětí na naší planetě dnes ví, co je to Coca-Cola, McDonalds nebo Apple. Jen mizivé procento dětí už ale zná morální hodnoty filozofických a náboženských tradic.  

* anomie je označení pro takový stav společnosti, kdy přestávají platit pravidla a normy. Ve vztahu k jedinci vyjadřuje toto slovo stav oslabení norem a morálních hodnot.

Nárůst pravicového a náboženského extremismu, bílé nadřazenosti a rozdělená společnost – Google, Facebook a další sítě každému zobrazují ne co nejreálnější, nejpravdivější informaci, ale to, u čeho je největší pravděpodobnost, že na to kdo klikne. Každý tak získává svůj vlastní specifický obraz o realitě, který se ale liší od jiných realit. Vzhledem k výše zmiňovaným krizím (především nárůst nerovností a chudoby) se zvyšuje pocit nespravedlnosti a tím náchylnost k extrémním pohledům a lpěním na starých jistotách (rasová nadřazenost, náboženský fundamentalismus,…). Vzhledem k deficitu sjednocujících vizí, hodnot a informací se moderní společnosti rozdělují do stále více atomizovaných buněk.

Demokracie vyžaduje k životu stabilitu. Vzhledem k výše uvedeným hrozbám, kdy je svět stále méně stabilním místem, ale demokracie churaví. Většina dnešních demokratických států jsou tak dnes demokraciemi pouze na oko. Ve skutečnosti se jedná o plutokracie, oligarchie či korpokracie. O valné většině dění na naší planetě dnes rozhodují nadnárodní korporace a instituce zřízené na ochranu jejich zájmů (Světová banka, MMF, WTO). Belgičan David Van Reybrouck pro dnešní stav demokracie zavedl termín “Demokratický únavový syndrom”.

Tempo, jakým se náš druh rozmnožuje, vysvětluje velkou část tohoto seznamu. Ten, kdo se narodil v roce 1948 se narodil do světa s 2,378 miliardami lidí. Ti narození v roce 1971 se narodili do světa, kde žilo 3,775 miliardy, v roce 2010 to bylo už 6,958 miliardy lidí. Dnes je to 8,1 miliardy.

Koncem dubna 2020 napsala skupina vědců na webu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu toto: „Masivní kácení lesů, nekontrolovaná expanze zemědělství, intenzivní farmaření, těžba, rozvoj infrastruktury a zneužívání divokých zvířat vytvořily smrtící koktejl pro šíření nemocí“. Podle mnoha odborníků je pandemie COVID-19 mírnou předehrou mnohem více smrtících pandemií, které můžeme očekávat v případě, že bude postupovat ničení přírody aktuálním tempem.  

Situace je vážná. “90 sekund do půlnoci” (podle bulletinu atomových vědců) není moc. Čas ale stále je. Je třeba jednat. Ze všeho nejvíc potřebujeme spojit síly a společně zatlačit na systémové změny. S tímto záměrem vznikl i náš spolek: Spojili jsme se, abychom přispěli ke změně ekonomického systému a firmy jako jejího základního stavebního kamene. Více zde.

Komunita firem a neziskovek usilující o změnu toho, jak se u nás podniká a pracuje: Od jednostranné kumulace zisku a externalizace škod, k obecné prospěšnosti a zodpovědnosti. 

Kontakt