Fair&Bio pražírna v době koronaviru aneb Jak tato doba změnila to, jak podnikáme

Fair & Bio pražírna patří mezi těch několik vzácných podniků, které předběhly dobu a nám ostatním ukazují, jak by mohla vypadat firma budoucnosti. Fungují: 1) demokraticky – mají družstevní strukturu, 2) fér – zajišťují důstojné podmínky zaměstnacům i pěstitelům, 3) bio – využívají kávu výhradně bez pesticidů, 4) zaměstnávají znevýhodněné lidi, kteří by si jinak na běžném pracovním trhu zajišťovali obživu obtížně.

Fair&Bio patří ale zároveň mezi podniky, které balancují – v dnešní korona-době – na hraně přežití. My, kteří si přejeme změnu toho, jak se u nás pracuje a podniká směrem od jednostranné maximalizace zisku a externalizace škod k obecnému prospěchu a přejímání zodpovědnosti za dopady podnikání, víme, že tyto firmy musíme nyní podržet – momentálně především tím, že budeme nakupovat u nich, a ne v řetězcích.

Položil jsem Markétě Vinkelhoferové, předsedkyni představenstva Fair&Bio pražírny devět otázek. Zajímalo mě, jak se jim daří, co je jinak než bylo do začátku března, co je covid naučil a také, jak bychom jim mohli nyní nejlépe pomoct.

1) Pro lidi, kteří o vás nikdy neslyšeli, můžeš představit vaši firmu?

Fair & Bio pražírna zaměstnává osoby s handikepem a praží fairtradovou kávu. Fungujeme pod stejnojmenným družstvem a unikátně v Česku propojujeme společné, demokratické a sociální podnikání s fair trade. Drtivá většina naší kávy je bio, podporujeme udržitelnost života lidí na Zemi všemi deseti. Tedy nejen na lokální, ale i na globální úrovni. Kávu si v Evropě nevypěstujeme, stále k nám zelená zrna budou putovat přes půl planety. Je však důležité, aby ta cesta byla co nejkratší a káva byla vyprodukována za důstojných podmínek pro pěstitele a šetrně k životnímu prostředí.

2) Jak se vám daří?

Jak známo, gastro sektor byl a je koronavirovou krizí postižen dost vážně. My to tvrdě pocítili hned v půlce března, kdy ze dne na den ustaly objednávky z kaváren, restaurací, cateringů i kanceláří. Jednalo se o obrovský propad objemů a my to částečně kompenzovali prodejem přes náš eshop fair-bio.cz. To pro nás bylo moc důležité. Cítili jsme podporu od našich zákazníků a měli práci pro znevýhodněné zaměstnance. Co do obratů se to však nedalo srovnat s loňským rokem ani předpokladem na letošek. V dubnu to pak na nás dopadlo s největší razancí – tržby klesly o více jak polovinu (zatímco náklady zůstávají stejné – většina jde na mzdy našich pracovníků). Naštěstí utužené poměry v Česku netrvají tak dlouho jako v jiných zemích a nálada v pražírně nepřestala být nadějná i v časech největšího útlumu. Dávali jsme o tom vědět na sociálních sítích a našem blogu, zaměstnanci si začali říkat „sešikovaná jednotka rychlého nasazení připravená do akce“. Byli každý den připraveni s chutí vyřizovat i ty nejsložitější zakázky. Od druhého květnového týdne vidíme zase větší objednávky, jak se otevírá víc provozoven a začínají fungovat zahrádky u restaurací, bister a kaváren.

3) Co je u vás dnes jinak než bylo před koronavirem?

Zmínila jsem propad velkých objednávek. Od poloviny března vyřizujeme větší množství malých objednávek od lidí, kteří si kupují kávu pro domácí přípravu, než kdy dřív. Dodáváme kamkoliv, kde je poštovní adresa, zavedli jsme po dobu nouzového stavu zdarma dopravu u objednávek nad 300 Kč, aby si naši kávu mohl domů objednat opravdu každý. Naši znevýhodnění zaměstnanci se postupně přeučili na vyřizování zakázek jiného typu. Často je to pro ně dost pěkná zabíračka zabalit tolik malých krabiček, ale bereme to s humorem. Rouškujeme a dezinfikujeme – sebe, nádoby i plochy. Museli jsme si pustit přes práh i nějakou tu chemii v podobě dezinfekce, kterou byste u nás dříve nenašli. Naše provozovna byla tak ekologická, jak to šlo. Nyní máme i větší spotřebu jednorázových rukavic a jsme opatrnější s opakovaným používám krabic (pokud na ně dojde, vždy je nejprve necháváme několik dní v „karanténě“).
Posílili jsme také naše působení online. Předtím jsme se podle svého založení věnovali spíše osobnímu prodeji a kontaktům naživo – na akcích, trzích, konferencích a seminářích, kde se nejen pila naše káva, ale vystupovali jsme tam i jako řečníci. Koronavirová krize urychlila úpravy webu. Například vznikla sekce Náš tým, kde každý týden odkrýváme medailonky všech tváří naší pražírny. Lidi to baví a posílají pod facebookové příspěvky zaměstnancům pozdravy. Těm to dělá radost a našeho Lukáše to dokonce roztančilo tak, že s ním natočili krátké video na facebook. Chceme častěji publikovat články na blogu, posílat newslettery a podobně.

4) Bylo v té dnešní obtížné době v něčem přínosem to, že fungujete jako sociální družstvo a že vaše káva je bio a fér?

Nikdy pro nás nebylo lehké fungovat
jako férová pražírna v zemi, která přímo oplývá levnou kávou. Kdekdo čeká, že si Češi budou v důsledku koronaviru víc hledět svých peněžek, až se začne projevovat ekonomická krize. Naši zákazníci a podporovatelé jsou však naštěstí lidé citliví k tématům důstojné práce, životního prostředí, komunitního života, podpory drobného podnikání a lokální ekonomiky. Šetřit právě na těchto věcech pro ně není na prvním místě. Naše pojetí podnikání je tedy pro nás nyní velkou výhodou. Jen pro upřesnění: nejsme sociální družstvo, jak říkáš, ale jen družstvo. My jsme byli založeni ještě předtím, než se u nás forma sociálního družstva objevila. Fair & Bio družstvo má všechny hodnoty popsány v zakládacích dokumentech (principy fair trade, sociálního podnikání a družstevnictví). V současné době nám nahrává, že lidé víc tíhnou k solidaritě a ochotě podpořit dobrou věc. My však o spolupráci a solidaritě v podnikání už hovoříme roky a nyní se ukazuje, že se to vyplácí.

5) Co jste se zatím během koronaviru naučili? Budete po epidemii, fungovat v něčem jinak?

Víc si hrajeme s naším eshopem fair-bio.cz a hodláme v tom pokračovat. Nebudu nyní prozrazovat vše, ale naši zákazníci a podporovatelé se můžou těšit na řadu novinek. V každém případě budeme dál fungovat komunitně, jak jen to půjde. Nejen naživo, ale i na dálku. Naši zákazníci se rekrutují ze všech koutů země. Občas nám dokonce chodí objednávky z míst, které si hledáme na mapě, jelikož jméno obce jsme ještě před tím neznali. A to mám pocit, že jsem s naší kávou sjezdila takřka celou zemi od Moravského Slovácka přes Vysočinu, západní i severní Čechy nebo severní Moravu. Takových cest bude nyní bohužel méně.

6) Můžete se podělit o zkušenost se solidaritou ze strany zákazníků a ostatních podporovatelů během koronavirového období?

Na spolupráci jsme sázeli vždy a v době koronavitorvé krize se to vyplatilo. Do platforem, kde dlouhodobě a aktivně působíme, jako je Slušná firma, Svaz výrobních družstev, kruhů kolem udržitelných potravin a komunitou podporovaného zemědělství, jsme v průběhu druhé poloviny března vyslali signál – žádost o podporu v těžkých dobách a vrátilo se nám to v podobě množství objednávek z celé republiky. Zákazníci reagovali moc hezky hlavně na začátku. Často psali, že nám drží palce, nebo že nám fandí a ať vydržíme. Ta vlna solidarity nám dodala naději a optimismus. Děkovali jsme všem na sociálních sítích a na našem blogu. V jednu chvíli byla pražírna doslova zavalena drobnějšími objednávkami tak, že zaměstnanci (tenkrát ve sníženém počtu) měli celý týden co dělat, aby je vyřídili.

7) Jak tuto náročnou dobu zvládají kolegové/zaměstnanci?

Zpočátku to byl pro některé trochu šok. Pokud by onemocněl koronavirem jeden z nás, šli bychom všichni do karantény a zavřeli celou provozovnu. Na druhé straně si zaměstnanci už od začátku koronakrize vytvářejí v pražírně jakousi „oázu klidu a míru“ a snaží se zbytečně koronavirem nezabývat. Naši hendikepovaní zaměstnanci (navzdory tomu, že patří mezi ty nejzranitelnější) si tolik neuvědomují, že by mohla být pražírna v ohrožení a myslíme si, že je to tak dobře. Objednávky průběžně chodily, oni měli co dělat a neměli příležitost pocítit úzkost z toho, že jejich oblíbené pracoviště může zaniknout.

Horší to mají ve svém osobním životě. Ti, kteří bydlí přímo u poskytovatele sociálních služeb, mají v podstatě celou dobu zákaz vycházení a nemůžou ani chodit do práce. Ti z chráněného bydlení mohou aspoň pracovat, vozí je k nám autem (dříve dojížděli po vlastní ose). A je dost obdivuhodné, jak to zvládají. Naštěstí na nich nepozorujeme, že by z toho byli rozhození. Přečkali jsme společně ty nejhorší dva měsíce a nyní se začíná pomalu blýskat na lepší časy. Uvidíme ale, jak se bude situace dál vyvíjet – zda nedojde k další vlně epidemie, o které se často hovoří. A s jakou razancí nastoupí ekonomická recese.


8) A co kreativita v tomto období? Bylo třeba vymyslet nějaké nové postupy?

Našli jsme řadu způsobů, jak zefektivnit pracovní proces. Hlavně jak lépe zvládat velké množství malých objednávek jiného charakteru než před krizí. To totiž představovalo mnohem víc práce. Nějaké postupy jsme zautomatizovali, začali dělat hromadně apod. Také o sobě více dáváme vědět online přímo z pražírny a to má veliký ohlas. Tímto směrem hodláme pokračovat, naši podporovatelé se mohou těšit na různé lahůdky – právě nejen v podobě voňavých kávových zrnek, ale i sociálních sítí.

9) Když bys dnes mohla dát jednu radu vašemu mladšímu já v době před Covidem, co by to bylo?

Koronavirus ukazuje věci z nadhledu – nejen situaci v naší zemi a na světě, ale i v našem podnikání a pražírně samotné. Takže moje rada by zněla: dívejme se na věci častěji z ptačí perpektivy a spousta věcí se objeví. Mám na mysli řešení problémů, které „pro oči nevidíte“. Zároveň jsem nikdy neměla silnější dojem než dnes, že jsme naše aktivity od začátku nastavili správně. Víš, v minulosti nám často někdo říkal, že jsme si důrazem na etické principy všechno zkomplikovali. Jenže opak je pravdou. Vybudovali jsme je na hodnotách, na kterých teď naše podnikání pevně stojí: udržitelnost, spolupráce a solidarita.

Díky za rozhovor, Markéto! Držme si palce.

Tomáš Hajzler, FB, Instagram

FacebookLinkedInEmail