Skokový manifest*

Výzva pro Evropu postavenou na péči
o planetu a jeden o druhého

Připoj se k dalším 407 lidem kteří již podepsali.
Podepsat manifest

Začínáme tvrzením, že Evropa a s ní i většina světa se ocitla v nejhlubší krizi naší moderní historie (zde).

Začínáme tvrzením, že Evropa a s ní i většina světa se ocitla v nejhlubší krizi naší moderní historie. Není to krize politická nebo finanční. Je to krize ekologická a sociální, která se dotýká, anebo brzo dotkne, každého z nás (s detaily krize se seznamte zde).

Do ovzduší momentálně vypouštíme takové množství CO2, které způsobí oteplení o 4–6 ˚C. To znamená, že část území zmizí pod vodou, někde budou teploty tak vysoké, že tam lidský život nebude možný, a na zbytku území bude klima stále nestálejší.

V roce 2016 byste potřebovali kloubový autobus, abyste v něm svezli 85 lidí, kteří v tu dobu vlastnili tolik, kolik polovina nejchudších na této planetě. V lednu 2017 stačila už jenom dodávka – polovina bohatství planety byla v rukou pouhých osmi lidí. Čím větší nerovnost, tím horší kvalita života pro většinu.

Oba aspekty krize přispívají k tomu, že se stále větší počet lidí propadá do chudoby a životní nejistoty. Mnozí se vydávají hledat nový domov, čímž napětí ještě zvyšují. Důsledkem je růst populismu, odvádění pozornosti od skutečných problémů a zjednodušená řešení typu: „Oni za to můžou, pusťte nás na ně.“

A přitom žijeme v době a části světa, kde bychom mnohým negativním jevům mohli zabránit – kdybychom dostatečně chtěli.

Mohli bychom velmi snadno fungovat ze 100% na obnovitelnou energii. Mohli bychom mít jednotlivá místa propojená hustou sítí veřejné, frekventované a cenově dostupné dopravy. Mohli bychom mít dostatek práce, která by lidi naplňovala, druhým sloužila a která by také eliminovala genderovou, rasovou, národnostní a jakoukoli jinou nerovnost. Mohli bychom z toho nejdůležitějšího – z péče o planetu, na níž žijeme, a z péče jeden o druhého – udělat nejrychleji rostoucí oblasti naší ekonomiky. Mohli bychom vytvořit takové prostředí, v němž by mnohem více lidí než dnes mohlo získat dobře placenou práci a přitom pracovat méně času tak, aby měli více prostoru pro své blízké i na to, aby se zapojili aktivně do života svých sousedských komunit. Mohli bychom… ale potřebujeme začít konat. Proč?

Víme, že čas na tuto velkou změnu se dramaticky krátí. Klimatičtí vědci nás upozorňují na to, že máme zhruba dekádu na to, abychom zastavili katastrofické důsledky globálního oteplování. To znamená, že malé kroky nás tam už nedostanou.

Proto se tento manifest jmenuje skokový.

Malé kroky nás dopředu už nedostanou.
Proto se tento manifest jmenuje skokový.

Nový ekonomický model

Potřebujeme zcela nový – decentralizovaný ekonomický model, který už nebude vysávat hodnotu z jednotlivých míst a zisk kumulovat na několika málo účtech neznámo kde. Je třeba místo toho budovat infrastrukturu, která povede k propojování lidí a k ekonomice, kde může fungovat jeden s druhým bez anonymních korporátních, státních a jiných prostředníků.

HDP jako měřítko blahobytu již dávno zastaralo. Měří vše, jen ne to, na čem v životě opravdu záleží. Potřebujeme urgentně přejít na nové metriky.

HDP jako měřítko blahobytu již dávno zastaralo. Měří vše, jen ne to, na čem v životě opravdu záleží. Potřebujeme urgentně přejít na nové metriky.

Dobrý život

Aby to bylo možné, je nutné začít osvětu o tom, co je smyslem života a jak žít dobrý život. Je třeba rozlišit krátkodobé, povrchní radovánky od dlouhodobé a hluboké radosti. Je nutné vyvrátit marketingový mýtus, že štěstí je absence překážek a maximalizace radovánek. Není! Člověk se jako společenská bytost cítí nejnaplněněji, když se může ztratit v tvůrčí činnosti s lidmi, se kterými si jsou vzájemně blízcí. Štěstí je radost každého člověka, která nepřináší druhým smutek. To ostatní je sobectví, které člověka nikdy dlouhodobě nenaplní.

Nové formy organizace

Kromě soukromých, na zisk zaměřených a centralizovaných státních podniků je třeba začít podporovat i jiné formy vlastnictví a organizace – ty, které existují proto, aby řešily konkrétní problémy konkrétních lidí, fungují demokraticky, staví na podpoře svých komunit, platí důstojné mzdy a hlavně investují své příjmy zpátky do míst, ve kterých působí. Musí začít platit i to, že pokud něco nechcete na své zahradě, nemělo by to být na ničí zahradě. Jinými slovy, je třeba začít vnímat potřeby všech, které podnikání ovlivňuje. Do podnikání se musí vrátit služba a slušnost.

Musí začít platit i to, že pokud něco nechcete na své zahradě, nemělo by to být na ničí zahradě.

Trh neumí vyřešit všechno

Je třeba šířit osvětu i o tom, že náš současný ekonomický model je součástí ideologického projektu s názvem neoliberalismus, který tvrdí, že trh je vždy správně a jakékoli zásahy státu a regulace jsou špatně; co je soukromé, je dobré, a co je veřejné, je špatné. Jde o extrémní formu kapitalismu, která se ve světě rozšířila v 80. letech za vlády Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a v Česku během éry Václava Klause. „Trh“ nezná morálku nebo ohleduplnost. Proto je třeba přejít k ekonomickému modelu, který umožní decentralizované, tj. spravedlivější a ohleduplnější fungování jednoho s druhým. V žádném případě se ale nejedná o komunismus.

Závislost na zisku

Na osvětě je nutné zapracovat i v tom, že podnikat jenom pro zisk je pro společnost stejně toxické jako neregulované kouření nebo neřízená konzumace heroinu. Neurověda nás informuje o tom, že závislost na moci a penězích má na mozek úplně stejný, dlouhodobě devastující, vliv.

Podnikat jenom pro zisk je pro společnost stejně toxické jako neregulované kouření nebo neřízená konzumace heroinu.

Toxické chování byznysu

Je též třeba se důsledně postavit predátorskému chování byznysu jako je využívání skulin v legislativě, chytáky ve smlouvách, vyhýbání se placení daní, prodej šmejdů nebo nedůstojné pracovní podmínky. Stejně tak je třeba začít razantně regulovat toxické či potenciálně toxické produkty a služby, včetně manipulativní reklamy. Je třeba se postavit armádě lobistů, kteří upravují zákony ve prospěch velkého byznysu. Je nezbytné zastavit politiku otočných dveří, kdy lidé z velkého byznysu přicházejí do politiky a potom zase zpět proto, aby upravili legislativu či jinak pomohli svému podnikání. Je nutné zásadně omezit i financování politických stran ze strany velkého byznysu.

Rodina

Je třeba si připomínat, že o tom, jaký prožijeme život, se rozhoduje v dětství. Na výchovu zdravého a šťastného dítěte jsou třeba minimálně tři dospělí. Proto je nutné začít podporovat sousedské komunity tak, aby lidé mohli znovu začít žít tam, kde většina dnes pouze bydlí. Je třeba dbát na dostatek veřejných prostor (venkovních i vnitřních), aktivní podporu občanských spolků a, po vzoru měst jako je například Vídeň, na dostatek dostupného nájemního bydlení. Není jediný důvod, proč by měla většina lidí v produktivním věku trávit život vyděláváním na hypotéku.

Je nutné podporovat sousedské komunity tak, aby lidé mohli znovu začít žít tam, kde většina dnes pouze bydlí.

Škola

Škola musí být přípravkou na život, ne státní hlídací službou, kam odkládáme své děti a kde mizerně placení učitelé připravují poslušné tovární dělníky a po nakupování lačné konzumenty. Škola musí být místem, kde děti rozpoznají a rozvinou svá vrozená nadání a naučí se sociálním dovednostem jako je spolupráce, řešení konfliktů a obecně komunikace. Škola by též měla být jedním z důležitých center setkávání sousedských komunit.

Práce

Čím spíše bude vzdělávací systém učit lidi vytvořit si práci na „důlku“ (průniku toho, co jim jde, co je zajímá a co někdo potřebuje), tím snazší to bude na trhu práce. Pro ty, kteří už dnes pracují, a především pro ty v oborech staré, na uhlíku závislé ekonomiky, potřebujeme připravit vzdělávací program, který jim ukáže, jak přistupovat k práci tak, aby nebyla “hákováním”, ale smysluplnou prací. A protože stále větší množství práce je péče jeden o druhého i o planetu – tj. v současném světě práce neplacená, voláme i po poctivé debatě o zavedení univerzálního základního příjmu.

Škola musí být přípravkou na život, ne státní hlídací službou, kam odkládáme své děti a která připravuje poslušné tovární dělníky a po nakupování lačné konzumenty.

Jídlo a voda

Období, kdy jsme vozili „řecké máslo do Irska a irské do Řecka“, skončilo. Jídlo je třeba začít pěstovat, chovat i zpracovávat tam, kde žijeme. Je nutné dramaticky snížit závislost na fosilních palivech, tedy i na umělých hnojivech, a především pesticidech, tj. je třeba se přesunout od vysoce průmyslově zpracovaných potravin k jídlu, které je sezónní, lokální, bez pesticidů a přidaných syntetických chemických látek a též bez zbytečných jednorázových obalů. Vzhledem k rostoucímu výskytu pesticidů a reziduí léků v pitné vodě voláme po neodkladném, plošném zavedení filtrační technologie na bázi granulovaného aktivního uhlí na všech veřejných zdrojích vody.

Energie

Doba energetické demokracie je tu. Věříme proto nejenom v to, že je třeba změnit zdroje naší energie, ale i v to, že tam, kde to bude možné, by si sousedské komunity měly o svých energetických systémech rozhodovat autonomně. Skok do neznečišťující ekonomiky přináší nespočet příležitostí. Chceme univerzální program budování energeticky efektivních budov a přebudování těch stávajících, které novým požadavkům nevyhovují.

Doba energetické demokracie je tu.

Doprava

Chceme podporu veřejné dopravy tak, aby k sobě měli lidé i v odlehlých oblastech blízko i bez automobilu. Ať už budeme podporovat dopravu autobusovou, vlakovou či jinou, je třeba ji budovat s využitím obnovitelné energie a tak, aby byla dostupná pro každého. Města je třeba budovat tak, aby v nich mohli žít na prvním místě lidé, ne automobily, tj. aby v nich bylo dostatek míst pro pěší, cyklostezky a další s tím související infrastruktury. V městských aglomeracích požadujeme důslednou regulaci toxických dieslových motorů.

V době rostoucího populismu je tím nejdůležitějším, co je třeba udělat, propojit co možná nejvíc organizací a spolků, které usilují o změnu odzdola, bez ohledu na to, že jeden vidí svět růžově a druhý třeba oranžově. Jedině tak se nám to může povést.

Máme výjimečnou příležitost podívat se na to, kam jsme se ve vývoji dostali a rozhodnout se pro zásadní změnu.

Část toho zvládneme sami, v našich komunitách, ať už sousedských či zájmových. Kromě každodenní práce je třeba zapojit se i do komunální politiky, případně podpořit lidi, kteří nám se skokem do nové ekonomiky pomohou. Stejně tak je třeba najít a podpořit ty správné lidi i na státní, evropské a planetární úrovni. Bez nich to nepůjde.

* Tento manifest vznikl společnou prací zástupců organizací sdružených v projektu Slušná firma. Vyzývá k budování Evropy postavené na péči o planetu a jeden o druhého a ke skoku do budoucnosti „po uhlíku“, která bude ekonomicky spravedlivější a udržitelnější. Inspirováno The Leap Manifesto.  

** Co je úlohou manifestu?

Člověk je tvor vizuální (ne čichový, sluchový nebo hmatový). Orientuje se primárně podle zraku. A proto potřebuje vizi. Tu jsme popsali. V situaci hrozící klimatické katastrofy, globální války a sílícího populismu, považujeme vizi sdílené budoucnosti za mimořádně důležitou.

Každý z nás může (a měl by) začít u sebe. Na některá témata jsme však sami krátcí. Smyslem toho manifestu je proto kromě individuální inspirace především apel na politiku a média. O to budeme usilovat.

Naším cílem je přispět k diskuzi o budoucnosti, v které bude místo i pro naše děti.

newsletter

Buďte první, komu od nás cca jednou měsíčně přistanou do schránky zprávy a další informace.

Vaše e-mailová adresa zůstává pouze u nás.

Kontakt

E-mail:

lenka@slusnafirma.cz

 

Doručovací adresa:

Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00

 

Fakturační údaje:

Tomáš Hajzler Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00
IČ: 61026280 | DIČ: CZ7105263704

 

Bankovní spojení:

FIO banka, a. s. 2500405273/2010

Napište nám

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.
×

Zůstaňme v kontaktu

Chcete-li od nás 1x za 4 - 8 týdnů zprávu o tom, na čem pracujeme, nechte na sebe kontakt. Díky!