Slušná Firma

Náš příběh

Jako děti jsme dělali pouze to, co nás zajímalo s lidmi, které jsme měli rádi. Byli jsme tím, kým jsme byli a uměli jsme žít. Tvořili jsme.

Dospělost až na kost

V dospělosti jsme často zapomněli na to, kdo jsme. Čím ztracenější si přijdeme, tím více se to snažíme tzv. daleko dotáhnout, stát se někým. Až devět z deseti dospělých tráví život děláním něčeho, co je netěší s lidmi, kteří jim nejsou blízcí. Přestali jsme tvořit a začali hákovat. Místo toho, abychom žili, většinu času na život pouze vyděláváme. Krátce po odchodu z korporací v roce 2001 jsem si této metamorfózy začal všímat. Zjistil jsem, že hlavní příčinou je nedostatek svobody.

být tím, kým člověk opravdu je

věnovat se tomu, čemu se člověk věnovat chce

trávit dostatek času s nejbližšími lidmi

2010 rok divení se

V roce 2010 se nás sešlo víc, kdo jsme se tomuto paradoxu podivovali. Vzniklo hnutí za Svobodu v práci s cílem změnit to, jak v Česko-Slovensku pracujeme, směrem od hákování zpět k tvorbě, od vydělávání na život k životu.
O historii hnutí více zde.

Mnoho firem začalo svobodu žít… zrušili šéfy, rozhodování přenesli na zaměstnance, zasedačky přeměnili na chill out zóny,… Podstatu podnikání a dopad na zákazníky, komunity a planetu ale neřešil prakticky nikdo. Byla to svoboda, kterou v Česku svého času prosazoval velký propagátor svobody kouření Jaroslava Kubera, když prohlašoval: „Dneska nám zakážou kouření a zítra někdo přijde s tím, že vypít deset piv denně je nesmysl. Nebo proč vlastně souložit, když to není za účelem zplození potomka. Teď se tomu smějeme, ale jenom do chvíle, než se z toho zrodí nový totalitní režim.“

Svoboda či zodpovědnost?

Svoboda v tomto pojetí je výsadou jednotlivce. Každý, ať si prosadí tolik svobody, kolik dokáže a do svobody druhých, ať se nemíchá. Jazykem integrální teorie to byla oranžová fáze vývoje vědomí. Faktem je, že člověk jako stádní jedinec může být svobodný pouze pokud se naučí ctít svobodu druhých. Tomuto respektu k právům ostatních říkáme zodpovědnost. Svoboda je vrozený pud, který se sám dere ven: Omezované děti pláčou, utlačování se bouří, vězni utíkají z vězení. Svobodu tedy v sobě máme od narození, ale zodpovědnost je něco, co se v životě musíme naučit.

 

Viktor Frankl vysvětluje svobodu a zodpovědnost takto: “Svoboda není posledním slovem. Svoboda je jen částí příběhu a polovinou pravdy. Je pouze negativním aspektem celého fenoménu, jehož pozitivním aspektem je zodpovědnost. Svoboda je ve skutečnosti ohrožena tím, že zdegeneruje do pouhé libovůle, pokud není prožívána zodpovědně.”

Rozkaz šéfe

My lidé máme za sebou okolo dvanácti tisíc let života v mocenských hierarchiích, tj. v poslušnosti, kdy nad-řízený předepisuje pod-řízenému, co smí a co nesmí. Byli jsme loutkami. Úkolem loutek bylo vykonat povinnost. Loutkař je ovládal kombinací cukru a biče. Umíme proto poslušnost, ale ne zodpovědnost. V moderní individualistické společnosti je navíc zodpovědnost vnímána jako nepřípustné omezování svobody. Jenomže koncem 20. století začalo být zřejmé, že naše “oranžové/egoistické” pojetí svobody si začíná vybírat stále viditelnější daň.

Svoboda vybrat si zodpovědnost

To, že svoboda v práci měla být zodpovědností v práci, a že jsem tedy udělal chybu, jsem si uvědomil záhy. Vydali jsme tři důležité knihy: Zodpovědná firma, Budoucnost organizací a Naše budoucnost je lokální  uspořádali konferenci Svoboda NaŽivo. Snažili jsme se vysvětlit, že firma, stejně jako jednotlivec, prochází vývojem a že jsme se ocitli v bodě, kdy je třeba evoluci urychlit. Je nutné, aby firmy přešly od jednostranné snahy o maximalizaci zisku pro vlastníky k obecné prospěšnosti a od externalizace škod na ostatní k přebírání zodpovědnosti za důsledky podnikání.

Zrození Slušné firmy

Věděli jsme, že to hlavní, co pro změnu potřebujeme, jsou konkrétní příklady budoucnosti podnikání. Bylo nám zřejmé, že pokud chceme opravdu něco změnit, je třeba spojit síly s těmi, kteří jsou na stejné misi. A tak vzniklo v roce 2016 společenství Slušná firma. Společně s Jánem Košturiakem jsme pochopili, že v místních firmách má snaha o zodpovědnost formu obyčejné lidské slušnosti – snahy chovat se slušně jeden k druhému, věnovat se tomu, co druhým skutečně prospívá a minimalizovat škody na lidském zdraví a životním prostředí. Proto i název “slušná” firma. V první fázi (2016 – 2018) jsme se snažili popsat, jak by mělo podnikání vypadat tak, aby bylo slušné. Připravili jsme index, podle kterého vybíráme členy a definovali přijímací proces. Vytvořili jsme web a začali aktivně vyhledávat, propojovat a podporovat firmy, které se hlásily ke zde popsaným ideálům. V druhé fázi (2018 – 2020) jsme nastavili financování a procesy usnadňující spolupráci mezi členy a tvorbu komunity. V roce 2021 jsme kompletně přepracovali web, kde vysvětlujeme evoluci organizací a také nutnost změny i ekonomického systému.

Tomáš Hajzler

Spolu-zakladatel (otec)

Komunita firem a neziskovek usilující o změnu toho, jak se u nás podniká a pracuje: Od jednostranné kumulace zisku a externalizace škod, k obecné prospěšnosti a zodpovědnosti. 

Kontakt