Červené organizace

9.3.2017 , Tomáš Hajzler

Červené organizace

Kniha Budoucnost organizací je momentálně nejlepším popisem toho, jak jsme se dostali tam, kde jsme dnes, co se týče organizování lidí. Kniha je i nejlepším manuálem pro vy-/pře-budování společností, které druhým skutečně prospívají a ve kterých jsou lidé lidmi.
V první části knihy vysvětluje autor Frederic Laloux (více viz např. Den s Fredericem & Heléne) evoluci organizací. Tato část mi přijde natolik zásadní, že jsem se ji rozhodl překopírovat po jednotlivých částech do tohoto blogu. Dnes začnu „červenou“ fází – fází, která popisuje to, jak se dnes organizují například mafie a gangy.

V úvodu k této kapitole Frederic píše:

Jaké modely organizace vznikly v minulosti, jaké využíváme dnes a jak budou vypadat ty budoucí? V této kapitole vás vezmu na divokou projížďku různými vývojovými fázemi lidského myšlení a odpovídajícími modely organizace. Při svém označování těchto fází jsem si vypůjčil fakta a termíny od mnoha odborníků, primárně z metaanalýz Jane Wadeové a Kena Wilbera. U každé z fází zmíním její různé aspekty – převládající pohled na svět, kognitivní a morální vývoj. Každou fázi a příslušný model organizace označuji jak názvem, tak barvou. Pojmenování fází je vždy obtížné. Jedno přídavné jméno nebude nikdy schopné vyjádřit složitou realitu dané úrovně lidského uvažování. Vybral jsem přídavná jména, jež podle mého nejlépe charakterizují jednotlivé fáze. V některých případech si vypůjčuji označení ze stávajících teorií fází vývoje myšlení, v jiných jsem zvolil vlastní název. Integrální teorie Kena Wilbera často různé fáze označuje nikoliv názvem, ale barvou. Pro mnoho lidí je tento systém označování barvami mnohem lépe zapamatovatelný, proto budu různé fáze v této knize označovat rovněž příslušnou barvou (abychom se vyhnuli nedorozumění, je zde nutno uvést, že způsob, jakým používám názvy a barvy pro popis jednotlivých fází, je mojí vlastní syntézou různých systémů několika odborníků, a přestože je s ní z velké části kompatibilní, není naprosto shodný s tím, jak identické fáze popisuje integrální teorie).

Reakční – Infračervený model

Toto je ta nejranější fáze vývoje lidstva, zahrnující období od cca 100 000 po 50 000 let př. n. l., kdy jsme žili v malých rodinných tlupách. (Tento model se v některých částech světa udržel dodnes a z těchto moderních příkladů čerpáme poznatky o jejich fungování v minulosti.) Tyto tlupy většinou zahrnují pouze pár desítek lidí. Když tento počet významněji naroste, začne tento model selhávat, protože v této fázi je lidská schopnost zvládat složitější vztahy velmi omezená. Ego není plně vyvinuto. Lidé sami sebe nevnímají jako jedince plně nezávislé na ostatních nebo na prostředí (někteří lidé tak mají o této fázi poněkud zromantizované povědomí, protože ji vidí jako pre-dualistickou utopickou idylu, a přitom ignorují extrémní tendence k násilí, typické pro tuto fázi). Lidé získávají potravu převážně sběrem. Tento model nevyžaduje žádnou zásadnější organizovanou dělbu práce (kromě toho, že ženy jsou zodpovědné za rození a výchovu dětí), a tak zde v podstatě neexistuje ani žádný model organizace. V tlupě fakticky neexistuje formální hierarchie – nejsou tu žádní stařešinové, žádný náčelník, který by vedl ostatní.

Dnes na světě zbývá už jen několik málo tlup založených na tomto modelu. Odborníci zkoumající dětskou psychologii se ovšem zabývají velmi podob- nou fází ve vývoji u novorozených dětí, které na svět reagují prostřednictvím obdobné úrovně uvažování, na níž ještě není pojem vlastního já jasně oddělený od matky a prostředí.

Magický – Purpurový model

Přibližně před 15 000 lety (v některých částech světa možná o něco dříve) se lidstvo začalo posouvat k dalšímu stupni vědomí, jejž někteří odborníci označují slovem „magický“. Tento stupeň odpovídá posunu od malých rodinných tlup ke kmenům o několika stech lidech. Na psychologické a kognitivní úrovni to představuje významný skok ve schopnosti zvládat složitější struktury. Povědomí o vlastním já je v této fázi z velké části fyzicky i emočně odděleno od jiných, ale přesto se já ještě vidí jako středobod vesmíru. Příčiny a následky jsou chápány jen minimálně, takže svět kolem je plný duchů a magie: mraky mě sledují; špatné počasí je trestem duchů za moje zlé skutky. Pro udobření tohoto magického světa kmeny hledají útěchu v rituálním chování a následují stařešiny a šamany. Lidé žijí většinou v přítomnosti s určitou příměsí minulosti. Projekce do budoucnosti je tu minimální. Na kognitivní úrovni zatím chybí abstrakce, klasifikace i pojem o velkých číslech. Smrt není vnímána jako obzvláště reálná a markantně chybí strach z vlastní smrtelnosti (což vysvětluje přetrvávající výrazné sklony k násilnému chování a vraždám). V této fázi ještě stále neexistují organizace. Rozdělení úkolů je i zde velmi omezeno, přestože staršinové mají zvláštní postavení a určitou úroveň autority.

Dnes je tato fáze typická pro děti od 3 do 24 měsíců. V této době dochází k senzoricko-motorické diferenciaci (když se kousnu do prstu, není to totéž, jako když kousnu do deky) a emoční diferenciaci (nejsem moje máma, i když se v její přítomnosti cítím magicky bezpečně). Při adekvátní péči děti z této fáze vyrostou.

Impulzivní – Červený model

Z pohledu historie je skok k Impulzivnímu – Červenému modelu pro lidstvo dalším významným posunem. Tento skok s sebou před cca 10 000 lety přinesl první velké kmeny a protoimpéria. Také vznikly první formy organizačního života (které nazývám Červenými organizacemi).

Ego je plně odděleno a lidé mají povědomí o tom, že jejich já je rozdílné od jiných a od světa kolem nich. Zpočátku nahání toto uvědomění strach. Poprvé lidé vnímají smrt jako reálnou. Jsem pouze malá část, oddělená od zbytku, mohu trpět nebo zemřít. Svět je v této fázi vnímán jako nebezpečné místo, kde splnění potřeb jednotlivce závisí na tom, jak je silný a odolný. Měnou tohoto světa je moc. Pokud mám větší moc než ty, mohu požadovat uspokojení svých potřeb. Pokud máš ty větší moc než já, podvolím se ti a budu doufat, že se o mne postaráš. Spektrum emocí je stále poněkud surové a lidé často vyjadřují své potřeby prostřednictvím záchvatů zuřivosti a násilí. Jedinci si z velké části nejsou vědomi pocitů ostatních. Lidé se stále orientují především na přítomnost – něco chci a chci to hned – ale tato impulzivnost se může zaměřovat i do blízké budoucnosti při využití jednoduchých strategií, moci, manipulace nebo podrobení. V této fázi lidé chápou obecné vztahy příčiny a následku, jako jsou třeba odměna a trest. Myšlení je de nováno protiklady, což přináší černo-bílý pohled na svět – silný/slabý, po mém/po tvém.

S oddělením ega přichází možnost rozdělení rolí – jinými slovy smysluplné rozdělení práce. Kmen má svého náčelníka a bojovníky. Na scénu přichází otroctví, které je využíváno ve velkém, protože je možné rozdělit úkoly a zadat je poraženým a podrobeným členům nepřátelských kmenů. Z historického pohledu to vedlo ke vzniku kmenů, které zahrnovaly nejen stovky, ale tisíce a desetitisíce lidí. Impulzivní – Červený model fungování můžeme najít i dnes v mnoha kmenových společnostech po celém světě a v sociálně a ekonomicky znevýhodněných částech rozvinutých společností, pokud okolnosti neposkytují dětem dostatečnou péči, aby se vyvinuly k dalším fázím uvažování. Každý model má své optimální okolnosti, kontext, ve kterém výborně funguje. Impulzivní – Červený model je vhodný pro nepřátelské prostředí: válečné zóny, občanské války, zhroucené státy, vězení nebo násilím ovládaná ghetta.

V úvodu této přednášky to Frederic vysvětluje též:

Červené organizace

Organizace založené na Impulzivním – Červeném způsobu uvažování se objevily v podobě malých dobyvatelských armád, když silnější kmeny začaly zakládat protoimpéria. Dnes je stále nacházíme ve formě pouličních gangů a mafií. Dnešní Červené organizace si vypůjčují nástroje z moderní doby – jen si povšimněte, jak organizovaný zločin využívá zbraně a informační technologie. Avšak jejich struktury a praktiky stále vycházejí převážně z Impulzivního – Červeného modelu.

Jaké jsou základní rysy Červených organizací? Jejich základním pojivem je využívání moci a síly v mezilidských vztazích. Dobrou metaforou by tady byla vlčí smečka. Podobně jako „alfa samec“ využívá sílu, když si potřebuje udržet své postavení ve smečce, tak i náčelník Červené organizace musí projevovat drtivou moc a vnucovat svou vůli všem ostatním, aby se udržel v čele. V okamžiku, kdy začnou ostatní o jeho moci pochybovat, někdo jiný se ho pokusí sesadit. Aby zajistil větší stabilitu, obklopuje se náčelník rodinnými příslušníky (kteří bývají loajálnější) a kupuje si jejich přízeň nabídkou podílu na kořisti. Každý člen jeho nejbližšího kruhu se zase stará o své vlastní lidi a o to, aby byli poslušní. Celkově stále chybí formální hierarchie a neexistují zde o ciální označení funkcí nebo titulů. Impulzivní – Červené organizace jsou jen obtížně škálovatelné, protože nezvládají udržovat poslušnost mezi lidmi, kteří jsou od náčelníka odděleni o více než tři nebo čtyři stupně. Přestože Červené organizace dokážou být velmi efektivní (obzvláště v nepřátelském prostředí, kde se vyšší vývojové stupně organizací rychle rozpadají), jsou ve své podstatě velmi křehké právě kvůli impulzivní povaze svého fungování. (Chci to, tak si to vezmu.) Náčelník se musí pravidelně uchylovat k veřejným demonstracím síly a krutosti v podobě trestů, protože tento typ organizací udržují pohromadě jen strach a poslušnost. Demonstrace síly často doprovází také propaganda ve formě mytických příběhů o absolutní moci náčelníka, které odrazují bojovníky od snah o převzetí moci.

Zaměření na přítomnost způsobuje, že Červené organizace nejsou schopné účinně plánovat a vytvářet strategie. Výborně ovšem reagují na nové hrozby a příležitosti, se kterými se dokážou nemilosrdně vyrovnávat. Jsou tedy výborně přizpůsobené pro fungování v chaotickém prostředí (například ve zhroucených státech nebo za občanských válek), ale jen obtížně dosahují složitějších výsledků ve stabilních prostředích, kde je možné plánovat a využívat strategie.

….

Zhruba za týden se těšte na pokračování – tentokrát tzv. žlutý model, který je základem mnoha dnešních moderních institucí.

Na závěr mrkněte, co o knize říká Jan Polák, s kterým se potkáme 7.4. na mini-konferenci Slušná firma. Ján tam bude mluvit právě o tématu budoucnosti organizací:

newsletter

Buďte první, komu od nás cca jednou měsíčně přistanou do schránky zprávy a další informace.

Vaše e-mailová adresa zůstává pouze u nás.

Kontakt

E-mail:

lenka@slusnafirma.cz

 

Doručovací adresa:

Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00

 

Fakturační údaje:

Tomáš Hajzler Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00
IČ: 61026280 | DIČ: CZ7105263704

 

Bankovní spojení:

FIO banka, a. s. 2500405273/2010

Napište nám

Před odesláním zaškrtnete, že nejste robot.