Zappos: Holakracie aneb systém řízení firmy bez manažerů
V letošních textech o Zapposu (33 postřehů a Co nového v Zapposu) jsem zmiňoval holakracii. Psal jsem, že Zappos (viz Štěstí doručeno) je se svými bezmála 2000 zaměstnanci dosud největší firmou, která na tento systém organizace přešla. Zappos je tak pro nás ostatní důležitou laboratoří, ve které můžeme pozorovat, jak tento radikální experiment se svobodou v práci funguje.
V tomto blogu nechci ani tak holakracii vysvětlovat, jako se chci podělit o to, co jsme se na toto téma v Zapposu dozvěděli. Nutno jim v Zapposu předně poděkovat: Během naší lednové návštěvy nám domluvili oběd s Johnem Bunchem – člověkem, který si vzal ve firmě přechod na holakracii na triko. Ve firmě není nikdo, kdo by o tomto tématu věděl víc. John má za sebou v Zapposu už bezmála osm let. Z toho rok dělal technického poradce Tonymu, což obnášelo, že s ním rok chodil, kde se dalo, s cílem všímat si toho, co by se kde dalo dělat líp – efektivněji a radostněji. Mimochodem zajímavý nápad, ne? Když přišel nápad s holakracií, volba padla právě na něj – neboť málokdo věděl o Zapposu víc než on.
O co jde?
Holakracie je propracovaný systém usnadňující řízení bez manažerů, fungování na principech svobody v práci, kdy lidé ve firmě fungují jako samostatní spolupracující spolu-podnikatelé spíše než jako závislí zaměstnanci. Kdo jste studovali Baťovy metody, principy jsou podobné jako baťovská „samospráva dílen„.
Zappos je pro nás ostatní důležitou laboratoří, ve které můžeme pozorovat, jak tento radikální experiment se svobodou v práci funguje.
Toto video vysvětluje v kostce, o co jde:
Proč Zappos a holakracie?
Tony Hsieh to vysvětluje na příkladu růstu města a firmy takto: “Kdykoli se zdvojnásobí velikost města, inovativnost stoupá v průměru o 15%. Kdykoli se zdvojnásobí velikost firmy, inovativnost a produktivita klesají.“ Tony tvrdí, že pomocí holakracie chtějí fungovat víc jako město a méně jako byrokratická korporace. Proto opustili – dnes běžnou – hierarchickou strukturu a nahradili ji právě tímto systémem.
V čem je to dnes v Zapposu jiné než před holakracií?
Většině našich firem se o míře svobody v Zapposu ani nezdá. Díky holakracii je tu autonomie, ale samozřejmě také zodpovědnosti, ještě více než kdy předtím. Podle Johna se ale pro ty, kteří fungovali na bázi respektu a jako lídři spíš podporovali než přikazovali, změnila maximálně tak terminologie, kterou popisují to, co se ve firmě děje. Život v holokratické organizaci je podle něho nejsnazší pro lidi, kteří mají práci postavenou na projektech.
“Kdykoli se zdvojnásobí velikost města, inovativnost stoupá v průměru o 15%. Kdykoli se zdvojnásobí velikost firmy, inovativnost a produktivita klesají.“
Teal/tyrkysová organizace vs. holakracie
Za poslední rok se na téma Zapposu vyrojila řada kritiky na jejich experimentování s tímto systémem. Zaslechl jsem například výtku o tom, že Zappos začal mluvit o holakracii a nejednou do toho prý “pletou” „teal“ (viz tyrkysová fáze vývoje organizací tak, jak ji pojmenoval Frederic Laloux v knize Budoucnost organizací). Zeptali jsme se na to, co kam patří: “Teal je cíl, holakracie je cesta.”, odpověděli nám nezávisle na sobě tři lidé. Zároveň však připustili, že průměrný Zapposan v tom může mít stále ještě dost hokej.
Jak holakracii do firmy o 1500 lidech zavedli?
Všechno začalo – jako mnoho věcí ve firmě – u Tonyho v hlavě. V postřezích ze Zapposu jsem psal, že ten člověk je „stroj na čtení“. Jedna z knih, kterou prý zhltl byla Holacracy. Jako i u jiných knih je to prý v Tonyho případě vždy jen otázka času než se principy dostanou z knihy do firmy. U holakracie následovala dohoda s Johnem, po které John vyrazil na tzv. practitioner training, odkud si přivezl know-how na vedení celého projektu. Do práce se pustili naplno v roce 2013. Roli pokusných králíků na sebe vzalo zkraje šedesát lidí z HR. Rok potom – po vyhodnocení pilota v HR, na to přešel i celý zbytek Zapposu.
Dvě fáze zavádění
John říká, že mají při zavádění dva hlavní cíle: Zaprvé dostat holakracii do DNA firmy tak, aby bylo jasné, že to je to, jak fungují. Zadruhé je cílem to, aby každá skupina pracovala jako samostatný podnik – tak jako zmiňované baťovské samosprávné dílny. Na příkladu fungování města třeba tak, jak fungují jednotlivé restaurace. I ony existují v ekosystému města, ale přitom zcela autonomně. Metafora města nás provázala od začátku až do konce rozhovoru.
Struktura firmy
Základem struktury firmy jsou týmy. To jsou základní stavební kameny orgranizace. Ať už se jim říká jakkoli. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role definují společně. Týmy navrhují svou podobu samy a samy se také řídí. Leadership je situační, tj. neexistují tu “šéfové na všechno” tak, jak je známe z dnešních firem. Projekt či oblast vede prostě ten/ta, koho/kterou dané téma zajímá a je k tomu kompetentní.
Zde se podívejte, jak Holakracii vysvětluje Brian Robertson:
Jak to funguje v Zapposu dnes
Dnes je to tak, že se původních 150 oddělení firmy přetransformovalo do zhruba 500 kruhů. Jádrem je tzv. “core group” – tj. základní skupina, kterou tvoří zhruba 100 expertů, mentoři, koučové, fasilitátoři, kteří pomáhají systém udržovat a rozvíjet.
Jsou ty změny nezvratné?
Ptali jsme se Johna, zda si myslí, že je holokracie už tak hluboko v DNA Zapposí kultury, že by se k mocenské hierarchii a manažerům nevrátili. Zavrtěl hlavou. “Naše výchova, vzdělávací systém, naše instituce, byznys a většinová společnost jako celek staví stále na nadřízenosti, podřízenosti a poslušnosti. Gravitační síla směrem k hierarchii je tedy obrovská. Myslím si, že kdybychom přestali naše principy hlídat, pyramidy šéfů a podřízených se související kontrolou a byrokracií by se začaly velmi rychle vracet.“
Zde další tři odkazy na další čtení:
Holakracie na blogu Štěstí v práci (česky)
Firma zrušila vedoucí pozice. Zaměstnanci dali radši výpověď – článek na aktuálně.cz (česky)
Beyond the holacracy hype – článek od Johna Bunche
Zde fotky z naší lednové návštěvy Zapposu v Las Vegas (proklikněte se na Flickr):
P.S.: Z lednové návštěvy Zapposu mám v konceptech ještě poslední článek – týká se jejich projektu s názvem Downtown Project. Pro mě hyper-inspirativní.
P.S.: Jako vždy prosba na závěr: Změňme to, jak se u nás podniká – od jednostranné, bezohledné soutěže o to, kdo vydělá nejvíc, k podnikání, které přispívá k lepšímu světu pro většinu. Změna chování začíná změnou myšlení. Každý blog se počítá. Máte-li text, které by mohl k této změně přispět nebo pořádáte-li nějakou sešlost s touto tématikou, napište nám na lenka@slusnafirma.cz. Díky!