Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.

Zdroj: www.midjourney.com
Byznys 101 / 19. 3. 2021 /

„Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.“ Známým sloganům Ministerstva pravdy ze slavného Orwellova románu 1984 začínáme na konci druhé dekády 21. století znovu rozumět. V Orwellově knize je podobných přesmyček nespočet – Ministerstvo míru zodpovídá za válčení. Ministerstvo lásky mučí politické vězně a slouží jako místní policie. Ministerstvo pravdy mění obsah učebnic dějepisu a také zpráv tak, aby všechny informace byly v souladu s tím, v co věří Strana…

Vytváření falešné reality z politických nebo obchodních důvodů, triky a techniky, jejichž cílem je prodat lidem něco, co nepotřebují, co nechtějí a co jim škodí, má za sebou dlouhý bouřlivý vývoj během něhož se stalo normou, že velké firmy, stát, politické strany, miliardáři a vlivné finanční skupiny dnes „investují“ ročně miliardy do toho, aby se jimi požadované vnímání stalo v hlavách běžných lidí realitou. Volby za volbami si můžeme ověřit, jak fenomenálně se jim to daří.

Vytváření falešné reality z politických nebo obchodních důvodů, triky a techniky, jejichž cílem je prodat lidem něco, co nepotřebují, co nechtějí a co jim škodí, má za sebou dlouhý bouřlivý vývoj během něhož se stalo normou, že velké firmy, stát, politické strany, miliardáři a vlivné finanční skupiny dnes „investují“ ročně miliardy do toho, aby se jimi požadované vnímání stalo v hlavách běžných lidí realitou.

Seznam nových technik, které nás v této realitě udržují, by vydal na román. Kromě těch, s kterými jste se měli možnost seznámit v tomto seriálu, chci dnes uvést namátkou ještě několik dalších.

Začněme třeba doporučováním, které může mít nespočet podob. Může se jednat o hvězdičky známé dnes z Airbnb, Uberu a podobných služeb, což je systém, který si řadu lidí zotročil do té míry, že vše, co dělají, dělají pro hvězdičky: kolik Uber řidičů nebo Airbnb pronajímatelů nás žádalo, abychom jim dali pět hvězdiček, neboť cokoliv pod pět znamená, že se v aplikaci zobrazí tak, že nejsou vidět, nebo je aplikace dokonce kompletně vypne.

Vedle klasických celebrit – herců nebo sportovců, kteří se stali de facto reklamními agenturami a obchodními zástupci té které značky, jsou v kurzu tzv. internetoví influenceři, nejčastěji mladí dospělí a děti, kteří si na sociálních sítích vytvořili davy fanoušků, kterým doporučují různé služby a produkty firem. Fungují i fotky a videa s celebritami typu: „U nás nakupoval i Karel Gott“ a jakékoliv další spojení se známými lidmi. Existuje také nespočet skrytých forem „doporučení“, jako je například známý product placement, kdy výrobce „přispěje“ filmařům na film či pořad výměnou za to, že si v něm jakoby mimochodem zahrají jeho výrobky. Méně známé je vytváření falešného zájmu na objednávku: to třeba vtrhne několik lidí do baru, kde se hlasitě dožadují konkrétního nápoje a pak se stejným halasem podnik opouštějí s tím, že jdou jinam, kde budou mít kýženou značku. Za celou tou divadelní etudou stojí agentura, kterou si k propagaci svého výrobku najal majitel dané značky.

Klasické celebrity – herci nebo sportovci, ale i tzv. internetoví influenceři se dnes stali de facto reklamními agenturami a obchodními zástupci té které značky.

Doporučení od těch, kterým důvěřujeme, nám odpradávna pomáhalo orientovat se ve složitém světě. Jenže v situaci, kdy jsme každý sám za sebe a značky se staly náplastí na naši prázdnotu, je fenomén doporučování zákeřnou manipulativní technikou, která dnes dokáže lidem prodat i to, co by ještě včera nikoho ani nenapadlo.

Mám s tím intenzivní osobní zkušenost u vlastních dětí. Není to tak dávno, co naše tehdy sedmiletá Valentýna řekla, jak je ráda, že může dědit oblečení po ségře a že na ni nemusíme kupovat nic moc nového. Pak si ale holky pořídily iPod a nevyhnutelně začaly sledovat youtubery, musery (lidi úspěšné na sociální síti Musical.ly, nyní TikTok) a další dětské influencery. Jednou u večeře nám Týna začala vyprávět o „značkovém oblečení“. Prostě použila to slovní spojení. Tehdy nám to s Péťou přišlo ještě dost nevinné a legrační. Podívali jsme se na sebe a začali jsme se smát. Jenže po nějaké době se začaly množit a stupňovat požadavky na Fila trička, Adidas boty, „lištičkový“ batoh (Fjällräven Kanken) a další značky, které dnešní internetoví influenceři doporučují.

Klasikou prodejních manipulativních technik jsou různé věrnostní kartičky, kouzelná slovíčka jako „zdarma“, „dárek“ nebo „bonus“, zdánlivě výhodné nabídky à la „3+1“, „50 % navíc“, případně přeškrtnutá cena. Vše se dá „podtrhnout“ a zvýraznit graficky – např. přeškrtnutí ceny černou barvou červeně, „garance spokojenosti a vrácení peněz“ jako pečeť. Evergreenem je smyšlená extrémně vysoká cena jedné položky, vedle níž ostatní ceny vypadají, že jsou „za hubičku“. Například láhev vína za 350 Kč na regále, kde všechno ostatní stojí mezi 70 a 150 Kč, je drahá. Vedle láhve za 6 000 Kč je to ovšem kauf.

Populární je zneužívání stávajících tradic, případně vytváření tradic nových, a následně tlak na tyto „sezónní“ nákupy. Příkladem je nevinná otázka typu: „Vy ještě nemáte nakoupeno na Vánoce?“

Populární je zneužívání stávajících tradic, případně vytváření tradic nových, a následně tlak na tyto „sezónní“ nákupy. Příkladem je nevinná otázka typu: „Vy ještě nemáte nakoupeno na Vánoce?“ K importovaným obchodním tradicím patří Valentýn, ke zcela uměle vytvořeným pak Black Friday nebo Cyber Monday. V oblibě jsou různé garance, např. vrácení peněz nebo garance nejnižší ceny na trhu. Důležitý je samozřejmě apel na společenský status („buďte cool/in“), vytvoření pocitu „jedinečnosti“ okolo něčeho, co je vlastně úplně obyčejné. V kurzu jsou kreditní karty obchodů, což je věrnostní karta kombinovaná s půjčováním peněz na úrok, tedy extra příjem pro obchodníka i banku, provozovatele karet a terminálů. Zabírají sexy lidé na přebalech a obecně sex. V obchodech fungují předváděcí akce, podmanivá hudba a ty správné vůně. Starou, ale stále funkční klasikou jsou slevové kupóny, spotřebitelské soutěže a také celý už zmiňovaný marketing mířený na děti, tj. sbírání bodů na plyšáky nebo kartičky hokejistů, dětské akce a koutky v nákupních centrech, odměny dětem („Za vysvědčení od nás dostanete…“). Klíčová jsou pečlivě zvolená přitažlivá slova, v současné chvíli například přírodní, fit nebo retro. Spolehlivě fungují cizí, odborně znějící slova, která pomáhají vytvářet auru vědeckosti, například micelární (kosmetika) nebo Bifidus ActiRegularis (jogurty). „Limitované“ edice, které jsou limitované jen tím, co si stanoví firma, časově omezená nabídka zrovna tak.

Spolehlivě fungují cizí, odborně znějící slova, která pomáhají vytvářet auru vědeckosti, například micelární (kosmetika) nebo Bifidus ActiRegularis (jogurty). „Limitované“ edice, které jsou limitované jen tím, co si stanoví firma.

Technik, kterými se nás firmy snaží podprahově dostat tam, kde nás chtějí mít, je na několik dalších knih. Zadejte si do vyhledávače třeba „reklamní triky“ a budete žasnout, co všechno se používá k tomu, abychom mysleli a nakupovali tak, jak si přejí vlivní manipulátoři. A jistě existuje i řada mnohem sofistikovanějších triků, které vám nikdo ve veřejném prostoru neodhalí…

__________________________________

PS2: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká úpravou textů z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám ji šířit. Díky!

PS3: Vzhledem ke COVIDU jsme přišli o možnosti financování projektu Zpátky k jídlu. Chcete-li nám pomoci, abychom v něm mohli pokračovat, přispějte nám prosím jakoukoli částkou na náš transparentní účet. Do poznámky napište „Zpátky k jídlu“. Jakmile se nám peníze sejdou a přežene se další vlna Covidu, tak pokračujeme. Díky.

Zde je přehled všech dílů seriálu:

Úvod:

1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze

Historie:

4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům

Historie konzumu:

9 – 
Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
11 – 
Nakupování na dluh a designová revoluce 80.-90.let
12 – Historie konzumu – Využití strachu v reklamě
13 – Tleskali jsme ekonomice sdílení, dostali jsme středověkou korporaci na digitálních steroidech

Anatomie firmy:

14 – Anatomie moderní firmy – Ekonomičtí sportovci aneb Proč dnes vlastně firma existuje
15 – Anatomie moderní firmy – Příběh o Otesánkovi aneb, jak velká by měla být firma?
16 – Anatomie moderní firmy – líní zaměstnanci, McDonaldizace & přiliš mnoho království
17 – Anatomie moderní firmy – Stroje, zdroje a manažerská daň

18 – Anatomie moderní firmy – Otázky proč a jak, zrození byrokracie a management pro 3%
19 – Anatomie moderní firmy – Firemní táta s mámou aneb úvod do mocenské pyramidy
20 – Anatomie moderní firmy – Zákonitosti života v mocenské pyramidě
21 – Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy I-III
22 – 
Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy IV-VII
23 – Anatomie moderní firmy – Motivace aneb jak dostat peníze ze stolu
24 – Anatomie moderní firmy – práce na hovno & kapučínoví manažeři

Zodpovědnost firmy:

25 – Prospěšná společnost aneb Organizace o pěti sourozencích
26 – „NASTAVIT a ODRBAT nebo „OBOHATIT a ne VYTĚŽIT“?
27 – Temný příběh novozélandské těžařské firmy Pike River Coal
28 – Korporátní pan Hyde. Seznamte se, prosím.
29 – Re-klama: Vrtění psem aneb Výroba souhlasu
30 – CSR jako nástroj moderního marketingu nebo jako součást DNA firmy
31 – 
Jak vyrobit zelenou, ekologickou škodovku Aneb greenwashing ve Škoda a.s.
32 – Domestos pro školy aneb medaile za projekt měnící svět k lepšímu
33 – Boj proti rakovině rakovinou a fenomén Coca-colonizace
34 – Přírodu ochraňující, zero waste Kofola aneb greenwashing v Kofola, a.s.
35 – H&M: Globální lídr ve vědomé módě aneb greenwashing módní branže
36 – Booking.com jako mistrovství v iluzi nedostatku aneb úvod do světa prodejních triků na internetu

37 – Technika „Past na šváby“ aneb Osobní zkušenost s Vodafone, ČOSB, T-Mobile a DPP
38 – 
Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy
Zdroj: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

FacebookLinkedInEmail