„Zázrak z Wörglu“ jako historická inspirace v tom, jak nakopnout (solidární a udržitelnou) ekonomiku

4.5.2020, Tomáš Hajzler

„Zázrak z Wörglu“ jako historická inspirace v tom, jak nakopnout (solidární a udržitelnou) ekonomiku

V dnešním blogu chci připomenout jeden zapomenutý ekonomicko-sociologický experiment, který se odehrál před skoro devadesáti lety v jednom malém tyrolském městečku. Tehdy o něm mluvil celý svět, hovořilo se o wörgelském zázraku (podle názvu města Wörgl) a nedávno se dočkal filmového zpracování, které je k dispozici na youtube s českými titulky (viz výše). 

Jedná se o další ze série textů z připravované knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti z oblasti alternativ ekonomického systému, které jsem se rozhodl v tomto blogu pravidelně publikovat vzhledem ke změnám urychleným koronavirovou epidemií. Předchozí texty z této série: O tom, jak se z hrobníka a faráře stal obří byznys aneb, jak vzniká závislost na nakupování a vyděláváníŽivot po koronaviru se změní. Jistotou je, že urychlí některé trendy. Jedním z nich je zavedení univerzálního základního příjmu.Konviviální aktivity a jejich renesance v době epidemie aneb, jak se člověk učí od člověka.

Zázrak z Wörglu

…. V historii nalezneme řadu příkladů místních měn, které změnily ekonomiku daného místa a zvedly kvalitu života pro své občany, ale záhy byly zakázány či z jiného důvodu přestaly existovat. K jednomu z těch bezesporu nejzajímavějších, a proto i často citovaných, patří zavedení místní měny v tyrolském městečku Wörgl, zhruba 200 kilometrů od naší jižní hranice, zkraje 30. let 20. století. Dnes asi desetitisícové město mělo v době hospodářské krize něco málo přes 4000 obyvatel. Podobně jako většina míst v průmyslovém světě byl tehdy i Wörgl na kolenou. Minimum lidí mělo placenou práci, část dětí dokonce trpěla hladem, místní továrna na celulózu byla zavřená, celková ekonomická i jiná aktivita ve městě a okolí mizivá. Část obyvatel se začala upínat k idejím národního socialismu Adolfa Hitlera, který byl v té době v sousedním Německu už u kormidla. Z dějepisu víme, že to byly zlé časy. 

Starostou Wörglu byl v té době strojvůdce Michael Unterguggenberger, který si všiml jednoho zajímavého detailu: Ve městě bylo na jedné straně nekonečné množství práce – už zmiňovaná zavřená, opuštěná továrna, rozbitý most, oprýskaná železniční stanice, škola, děravé náměstí, zanedbané fotbalové hřiště,… Na druhé straně řada obyvatel seděla nezaměstnaná doma. Starostovi došlo, že tím propojujícím prvkem jsou peníze, které ale v době hospodářské krize zoufale chyběly. Unterguggenberger si vzpomněl na knihu “Freiland und Freigeld” německého ekonoma Silvia Gesella, ve které vyzíval k tzv. přirozenému ekonomickému řádu a mimo jiné popisoval i tzv. Schwunggeld1 , systém místních měn jako nástroje směny a podpory ekonomiky. 

 Starosta Unterguggenberger se rozhodl, že to zkusí. Systém se mu podařilo vysvětlit nejprve všem ostatním radním, včetně těch opozičních a následně i části občanů. Experiment spustili v červenci 1932 tak, že si nechali natisknout kufr plný místních “šilinků”, které nebyly zatížené úrokem a kterým se nesmělo říkat “peníze” nebo “měna” ze strachu před zásahem národní banky. Říkalo se jim proto “poukázky”. Prvním krokem byla nabídka už zmiňované práce, za kterou radnice platila právě v těchto poukázkách. To nebyl problém: Pro většinu lidí bylo smysluplnější jít opravit s kamarády cestu, most nebo školu, než sedět doma, i kdyby za to dostali jen bezcené papírky. Tak se první poukázky dostaly mezi lidi. Druhým krokem bylo přesvědčit místní obchodníky a další podnikatele, aby poukázky začali přijímat. To už tak snadné nebylo. Unterguggenbergerovi se ale podařilo přesvědčit místního kněze a několik prvních obchodníků, kteří systém lidem vysvětlili, a protože poukázky měla v té době ve městě už většina rodin, obchodníci velmi rychle pochopili, že prodat pivo, housku nebo brambory za místní poukázku je lepší než neprodat žádné, neboť ve městě se za ně dalo během krátké chvíle pořídit takřka všechno. 

Uběhlo pár měsíců a město začalo vzkétat. Protože se jednalo o “Schwunggeld” (tj. peníze ztrácely hodnotu), bylo třeba je utratit, ne je doma schraňovat), ekonomika se velmi rychle rozhýbala. Objevila se nová práce, nejprve ve veřejném a následně i v soukromém sektoru v projektech budování nových bytů, rezervoáru na vodu nebo při stavbě skokanského můstku. Deprese a ponurost jako by najednou byla ta tam, lidem se začalo dařit. Město bylo upravené a načinčané. Berlínské noviny “12 Uhr Blatt” napsaly v dubnu 1933 článek s názvem “Das Wunder von Wörgl”, Zázrak z Wörglu a tím se zpráva rozlétla do světa. O Wörglu se najednou psalo v Paříži, Budapešti, Praze, Rize, Londýně, v Zurichu,… dokonce i za oceánem, v USA. Novináři z celého světa si na radnici ve Wörglu začali podávat dveře se starosty dalších rakouských měst, kteří se systém též pokoušeli zavést. O projekt se vážně zajímal francouzský premiér Edouard Daladier, věhlasný americký ekonom Irving Fisher a další.

Přesto nebo spíše právě proto, Rakouská národní banka experiment 1.září 1933 zatrhla a starostu Unterguggenbergera odsoudila. Celý příběh tohoto výjimečného experimentu můžete shlédnout i ve výtečném filmovém zpracování natočeném v roce 2018 v rakousko-švýcarské koprodukci s názvem Das Wunder von Wörgl, Wörgelský zázrak. Velmi to doporučuji, neboť toto je jeden z filmů, ve kterém i laik pochopí, jaký dopad na život místních komunit má povinnost používat centrálně vydávanou měnu, která v sobě obsahuje úrok a za jejíž užívání je tedy nutné platit. Na druhou stranu je zde možné si představit, jak vypadá skutečná peer-to-peer ekonomika, kde každý může obchodovat s každým bez vynucené centrální státně-korporátní autority. Můžeme tu nahlédnout i do toho, jak to asi fungovalo v evropských městech během renesance.

Tomáš Hajzler, FB, Instagram

1. Schwunggeld, v angličtině “fading money” aneb peníze ztrácející hodnotu. Jedná se o systém plánovaného znehodnocování peněz. Silvio Gesell a další teoretici vycházeli z podstaty přirozených směnných prostředků jako bylo například obilí, které přirozeně podléhalo skáze. Plánované znehodnocování se od moderní inflace líší tím, že je její výše známá a stabilní, není manipulovaná centrální autoritou. Lidé tedy vědí, že se nevyplatí peníze schraňovat, a že je lepší je utratit. Taková měna tedy stimuluje k tomu, aby byla měna v oběhu, ne pod polštářem a přispívá tak k oživení ekonomiky.

PS: Více o experimentu např. zde

PS1: Kniha Dobrý život ve stínu konzumní společnosti vyjde v roce 2020. Chcete-li se o ní dozvědět jako první, nechte na sebe e-mail zde a my Vám napíšeme, až bude v prodeji.

PS2: Ekonomický systém je pro moderní lidskou společnost tím, čím je operační systém pro počítač či rychlý telefon: Jeho jednotlivé verze určují fungování jednotlivých aplikací a programů, tj. v lidské společnosti institucí a jednotlivců. Dnešní ekonomický systém stojí na ideologii úzké skupinky bílých mužů z 18.-20. století. Povážlivě tedy zastaral, až tak, že náš druh přivedl na pokraj katastrofy: Potřeba trvalého růstu, HDP jako měřítko blaha, fenomén externalit, sílící nadvláda korporátně-státního propletence, prekarizace práce,… to je jen několik málo příkladů toho, co je dnes destruktivní a co je nutné urychleně změnit. Bohužel málokdo fungování našeho „operačního systému“ rozumí natolik, aby to dokázal vysvětlit ostatním. Ekologická ekonomka Naďa Johanisová a antropoložka Kateřina Varhaník Wildová mezi těch několik málo lidí patří. A nejenom to: Kromě pomoci s pochopením toho, jak funguje dnešek, není v Česku pravděpodobně mnoho lidí s lepším přehledem o možných alternativách, což je to hlavní, co potřebujeme, abychom se posunuli dál. Práce těchto dvou žen se stala mimořádně aktuální obzvlášť v době koronavirové epidemie, kdy se rozhoduje o tom, jaká bude naše budoucnost. To je důvod, proč doporučuji jejich tři knihy dostupné v cenově zvýhodněním balíčku s názvem Alternativní ekonomika:

newsletter

Chcete-li zůstat v kontaktu, propojme se přes Facebook – Slušná firma nebo na sebe nechte kontakt a my vám občas pošleme email s informacemi z našeho snažení o změnu podnikání směrem k větší obecné prospěšnosti.

Je samozřejmostí, že vaše e-mailová adresa zůstává pouze u nás.

Aktuální newsletter si můžete prohlédnout zde.

Kontakt

E-mail:

zuzka@slusnafirma.cz

 

Doručovací adresa:

Zuzka Janglová, Slušná firma z.s.
Havelcova 123, 280 02 Kolín 3

 

Fakturační údaje:

Slušná firma, z.s., Boženy Jandlové 3, Praha 4 – Komořany, 140 00
IČ: 08391688

 

Bankovní spojení:

FIO banka, a. s. 2601683168/2010

Napište nám

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.
×

Zůstaňme v kontaktu

Chcete-li od nás 1x za 4 - 8 týdnů zprávu o tom, na čem pracujeme, nechte na sebe kontakt. Díky!