Na návštěvě v Probiu, u českých průkopníků biopotravin

Ekologie, Příklady a inspirace, Rozhovory, Souvislosti / 17. 6. 2018 /

Stále větší počet lidí tuší, že jsme se jako lidstvo ve svém vývoji tak trochu ztratili (zde).
Cítíme to, nepotřebujeme se v tom utvrzovat. Co ale potřebujeme, je ukázat kudy dál.
Máloco přispívá k devastaci planety a lidského zdraví tolik jako dnešní průmyslové zemědělství. O to víc jsou pro nás důležité příklady zemědělců i zpracovatelů, kteří nám ukazují, jak pěstovat, chovat i zpracovávat jídlo bez toxické chemie a jak přistupovat k půdě tak, aby na ní něco vyrostlo i našim dětem.

Jedním z důležitých příkladů v Česku je Probio, kde jsme se byli zkraje dubna podívat. Pěstování a zpracování biopotravin se věnují už od konce 80.let a málokdo má tak v našich končinách jejich zkušenosti a rozhled. Zde je krátký sestřih z naší návštěvy:

A zde krátké představení Probia:

Já osobně řadím Probio mezi své objevy roku. Upřímně, netušil jsem, že je tu někdo, kdo tu razil ekologické zemědělství ještě předtím, než se většina z nás zamilovala do supermarketů (o tom více např. zde: Dvanáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by mělo znát každé dítě).
Kromě toho, že se věnují společensky klíčovému tématu, mě fascinují i tím, že vybudovali úspěšnou firmu v jedné z nejobtížnějších lokalit naší země – a to jak ekonomicky, tak klimaticky. O Starém městě pod Sněžníkem, kde sídlí, psal před rokem týdeník Respekt jako o najzadluženějším městě v Česku: Reportáž z nejzadluženějšího města v Česku – Staré město pod Sněžníkem – každý druhý v exekuci. Probio je tak v malém, naším lokálním Zapposem (který mění nejvykřičinější čtvrť Las Vegas k nepoznání – Zappos: Downtown Project aneb proměna městské čtvrti jako smysl podnikání firmy). Mimochodem podobné mají tyto dvě firmy i to, že pořádají v místě svého sídla vyhlášené festivaly. Ten zapposí se jmenuje Life is Beautiful (21.-23.9.) a ten od Probia Bioslavnosti (14.7.).
Minimum toho, co může každý z nás udělat pro změnu je to, že přestaneme kupovat průmyslově zpracované potraviny a vrátíme se k jídlu. Volíme peněženkou.
V tomto videu se zaposlouchejte do vyprávění Martina Hutaře, jednoho ze spoluzakladatelů firmy. Málokdo má – co se týče souvislostí ekozemědělství – v naší zemi takový rozhled. Proto velmi doporučuji:

Na závěr dvě videa k tématu krize českého zemědělství. Zde velmi důležitá prezentace Honzy Valešky z Probioligy.

Zde je o tématu rozdílů mezi ekologickým a průmyslovým zemědělstvím rozhovor s Honzou Valeškou a s Jardou Lenhartem (Svobodný statek):

A na závěr dvě malé naděje k tématu z mého života: Děti si vaří samy aneb další malá revoluce ve školním stravování; Skutečné jídlo ve školní jídelně: Jde to!. Kromě toho nás letos živí už pátým rokem KPZ-ka, kterou považuji za jednu z budoucích cest k tomu, jak se dostat k jídlu.

P.S.: Sdílíte-li s námi sen o prospěšnějším, ohleduplnějším podnikání, pomozte nám s následujícím:

1) Víte-li o podobně smýšlejících firmách, propojte nás.
2) Pomozte nám propojit lidi a firmy – práce.
3) Šiřte manifest jako vizi nové ekonomiky.
4) Řekněte nám o dalších spřízněných duších.
5) Šiřte obsah z blogu, setkání.
6) Zadejte své akce, propojujte se s ostatními.

FacebookLinkedInEmail