Alza.cz a Rohlík.cz: Znaky národní hrdosti nebo starosti? – 52.díl seriálu Byznys 101

Ve 13. dílu seriálu Byznys 101 jsme psali o tom, jak jsme se počátkem 21. století radovali z nové „ekonomiky sdílení“, abychom pak záhy zjistili, že jsme místo sdílení dostali starou dobrou středověkou korporaci, tentokrát ale na „digitálních steroidech“. V dnešním díle seriálu se podíváme na dva lokální příklady této post-sdílecí deziluze: Alza.cz a Rohlik.cz

Míra růstu dominance těchto novodobých internetových korporací nabrala na turbo rychlosti v době epidemie covidu-19. K nejilustrativnějším příkladům z našich končin patří právě tyto dvě firmy.

Oba podniky jsou dnes nadnárodními korporacemi trvale expandujícími do dalších zemí. Z početných studií o dopadech expanze kamenných supermarketů víme, že otevřením jediného zmizí až 300 pracovních míst v místní ekonomice (Příklad Wall Martu – zdroj: Economic Development Quarterly Vol 26, Issue 4, pp. 321 – 333 First Published September 3, 2012) nebo to, že do deseti let po otevření pobočky Wall Martu zkrachuje v malých městech v USA zhruba polovina místních podniků (zde).

Do deseti let po otevření pobočky Wall Martu zkrachuje v malých městech v USA zhruba polovina místních podniků. V místní ekonomice zmizí až 300 pracovních míst.

Jaký podíl místní infrastruktury už podlehl a ještě podlehne expanzi internetových giga-eshopů v Česku, můžeme usuzovat právě podle vývoje v USA, kde je nejlépe zmapován. Na příkladu Amazonu vidíme, že na každé pracovní místo, které vytvořil, v místní ekonomice zmizela tři místa, tj. Amazon zničil víc pracovních míst než přesun americké výroby do Číny. Podstatné je říct i to, že kvalita práce a míra odměňování je v místní ekonomice s Amazonem neporovnatelná. Mezi lety 2007 a 2017 klesl v USA počet malých obchodníků o 65 tisíc. Zmizelo okolo 40 procent obchodů s oděvy, hračkami a sportovním zbožím. Zkrachovala třetina knihkupectví. A to bylo před covidem (zde, zde). O dopadech expanze řetězců na lidské životy, místní komunity a přírodu si přečtěte zde.

Mezi lety 2007 a 2017 zmizelo v USA okolo 40 procent obchodů s oděvy, hračkami a sportovním zbožím. Zkrachovala třetina knihkupectví.

Stejně tak každý další Alza či jiný „box“, každé další auto s logem Rohlik.cz či obecně rozmach tzv. donáškového kapitalismu znamená další zkrachovalé nebo neotevřené místní podniky, to vše s dopady na kvalitu života našich komunit, s nevyhnutelným nárůstem extremismu, kolapsem demokracie, rostoucím nebezpečím válek a kolapsem ekosystémů (zde). Jedním z jasných dopadů rozmachu donáškového kapitalismu je v naší zemi krach bezobalových obchodů.

Očividnou vizí Alzy je internetové tržiště s cílem dominance napříč online trhy po vzoru Amazonu. Firma patří k předním propagátorům konzumu v naší zemi, je známá masivním manipulativním marketingem, na jejich webu najdete velkou část položek ze seznamu tzv. temných vzorců internetu (seznam nemorálních technik využívaných internetovými firmami).

Alza je vlastněna skořápkovou společností se sídlem v jednom z daňových rájů (o neplacení daní více zde). Zajímavostí je, že zakladatelem a generálním ředitelem je člověk (Aleš Zavoral – název firmy je odvozen z jeho jména), který i v důsledku těchto nečestných technik v roce 2021 významně poskočil na žebříčku českých miliardářů. Dokonce předehnal českého uhlobarona Tykače a vydatně dýchá na zátylek Andreji Babišovi.

Alza je vlastněna skořápkovou společností se sídlem v jednom z daňových rájů. Zakladatel a generální ředitel, Aleš Zavoral je i díky tomu dnes na 6. místě českých miliardářů.

Rohlik.cz patří v době, kdy vznikají tyto řádky, mezi obdivované firmy, podnikatelské vzory. Pro lidi s přebytkem hotovosti představuje Rohlík i top investiční příležitost. Jeho zakladatel Tomáš Čupr sbírá medaile za podnikatelské úspěchy a mainstreamovými médii je nám předkládán jako vzor podnikatele budoucnosti. Jeho zákazníci na něj nedají dopustit, jsou vděční za to, že Rohlík podporuje místní pěstitele a chovatele, zaručuje maximální čerstvost, neboť jídlo jde přes ně – jak tvrdí – „z pole přímo na stůl“. Covid se všemi lockdowny a se strachem z lidí v kombinaci s masivním marketingem firmy zajistily, že tyto donáškové služby začaly být „přes noc“ považovány za budoucnost toho, jak se dostávat k jídlu. Rohlík je v tomto trendu jasnou hvězdou.

Když se ale podíváte za oponu, uvidíte starý dobrý nadnárodní supermarket, který jen v internetové podobě dovede ještě lépe zmást a vytvořit iluzi dobrotivého místního obchodníka, de facto souseda, který pomáhá, kde může. Tak jako ostatní supermarkety je však i Rohlík na prvním místě distribučním centrem těch největších korporací – Nestlé, Coca-Coly, Agrofertu, Unileveru nebo třeba i lékárenského řetězce BENU a nástrojem extrakce hodnoty pro vlastníka. Kromě mnoha „temných vzorců internetu“ (viz zmínka výše) zjistíte, že vnímaná česká jablka jsou často z Itálie, zelí od místních farmářů z Holandska, české vepřové z Belgie a že většina „jídla“ není jídlo, ale vysoce průmyslově zpracované potraviny, které z pole na stůl ujely tisíce kilometrů.

Proklamovaná „pomoc“ místním farmářům (viz „Rohlík pomáhá farmářům“) slibuje, že Rohlík jim: a) zaplatí včas, b) zmíní je u sebe na webu, c) podepíšou s nimi smlouvu a d) odvezou od nich jejich potraviny. Je tohle pomoc, kteří drobní místní potřebují?? Mezi „místními farmáři“ nenajdete ani tak drobné místní pěstitele s hlínou za nehty, nýbrž daleko častěji větší zemědělské firmy (i když rétorika je i zde místní, rodinná, poctivá, tradiční,… v marketingu Rohlíku ví, jaká slova jsou in). Nenajdete zde ale ani zmínku o tom, kolik „místní farmáři“ za přeprodej na rohlíku zaplatí a zda (a kdo) si tak vysokou marži mohou vůbec dovolit. A už vůbec se tu nedozvíte, jaký dopad má expanze centralizované donáškové služby na místní infrastrukturu (viz Amazon/Walmart výše).

Sloganem Rohlik.cz je „Milujeme dobré jídlo“. Při pohledu do sortimentu, ale najdete především vysoce průmyslově zpracované potraviny. Skutečného jídla (bez pesticidů, bez průmyslového zpracování, bez potenciálně toxických jednorázových obalů, které “ pole na stůl“ neujelo tisíce klimetrů) najdete žalostně málo.

V zimě 2022 se provalilo, že práce řidičů Rohlíku je prekarizovaná, nejistá, velmi stresující, nezdravá a mizerně placená. Řidiči tam nejsou zaměstnaní, nýbrž pracují na živnostenský list, výše jejich odměny je závislá na počtu zavezených tašek a hvězdiček, které jim zákazníci za jejich donášku dávají. V březnu 2022 obdržel Rohlik.cz hlavní cenu Big Brother Award v kategorii “firemní slídil” “za neustálé sledování výkonu a následné automatické hodnocení jeho pracovníků”.

Kromě podnikatelských ocenění, která jejich zakladatelé sbírají se Tomáš Čupr v roce 2021 objevil poprvé v seznamu TOP 100 českých miliardářů, kam doskočil hned až na 26. místo. Slepá skvrna těchto moderních korporací (viz „ultra-housenky přemalované na motýly“) je viditelně obrovská.

Slepá skvrna těchto moderních korporací, ke kterým na jedné straně nekriticky vzhlížíme a které zrychlují destrukci našich komunit, přírody a lidského života, je obrovská.

Jedno z „metafor“ této slepé skvrny byla situace, kdy Čupr na Linkedinu oznamoval, že „dobyl Madrid“(viz níže). Reakcí jsou tisíce lajků, srdíček, sdílení a pochvalných komentářů.

Janis Samaras z Kofoly ve stejném vlákně píše: „Tome gratuluji. Tak teď prosím do Athén. Čeká tam na tebe 5 milionů lidí.“

Není nikoho, kdo by v tom diskusním vlákně upozorňoval na to, že Madrid čeká podobný osud jako americká města, kam zaváží Amazon nebo, kde otevřel pobočku WallMart, případně Prahu a další města, kam zavážejí Rohlíky, Košíky, Alzy neb Mally. Co se týče tohoto nekritického obdivu k podobným internetovým firmám, hraje v zemích jako je ta naše, roli i nízké národní sebevědomí. Pro část našinců jsou tyto firmy podrobující si trh za trhem něco jako hokej: Alzy, Rohlíky,… jsou „naši“. Je to zdroj naší národní hrdosti. Víme, že i v malé zemi vznikají velké věci :-).

Jenomže je to jako v reklamě na Guardian (níže).
Na první pohled jsme plní hrdosti: Boží jídlo bez front až domů, jakákoli věc objednaná z tepla obýváku obratem v alzaboxu u vás zarohem. Dokonalé kouzlo!
Na druhý pohled to ale začnete vidět trochu jinak. Dozvíte se o temných vzorcích internetu, manipulativní reklamě, vyčerpaných řidičích, které na každém kroku sleduje velký bratr, a skořápkových firmách,…
Nakonec přijde třetí pohled. To třeba, když se vrátíte odněkud z jižní Evropy, kde ještě tyto giga-eshopy místní infrastrukturu (kavárničky, pekárničky, hokynáře, trhovce,…) nezničily a vy okusíte, jaké to je, když máte na každém kroku, tj. pěšky, prvotřídní místní jídlo a další věci od usměvavých lidí za sousedské ceny.  Po návratu domů se projdete  po vašem městě. Teprve pak vidíte kompletní obraz. Teprve pak vidíte 100% obrazu. Teprve pak se můžete rozhodnout, zda jsou Alza, Rohlíky, Mally naše hrdost či spíše starost.

Budoucnost je v našich rukách.

Všechny předchozí díly seriálu Byznys 101 naleznete zde.
Seznam našich aktuálních setkání je zde. Přijďte debatovat.
Projekty Slušné firmy můžete podpořit zde. Každý dar pro nás moc znamená.