Nové družstevnictví aneb renesance demokratického vlastnictví a řízení: historie, principy & fungování
V dnešním blogu najdete téma, které si pomalu (ale jistě) znovu hledá své místo na výsluní: družstevnictví jako jedna z moderních forem uspořádání organizace.
Ve východní Evropě je třeba čtenáře hned na úvod upozornit, že se ani náhodou nejedná o to, co jsme tu znali před rokem 1989 jako JZD, kolchoz nebo prostě „družstvo“. S družstevnictvím tak, jak ho znají v západní Evropě nebo v USA, to mělo společný pouze název. Málokdo ví o tom, že Rakousko-Uhersko a poté i prvorepublikové Československo patřilo ve své době v družstevnictví mezi světovou špičku.
A chcete-li družstevnictví prozkoumat a zjistit, zda by to nemohla být třeba forma vhodná pro vás, zaposlouchejte se do povídání velké propagátorky podnikání přátelského lidem i přírodě Nadi Johanisové v úvodu nebo si přečtěte vložné PDF-ko, kde Naďa družstva do detailu popisuje. A pokud chcete praktické příklady – v projektu Slušná firma najdete tato družstva: Solea, Cedrovatka, Texman, Fair & Bio družstvo a Fair & bio obchod. Ozvěte se jim, určitě vám rádi povypráví, jak se jim žije.
Následuje text Nadi Johanisové:
Družstva jsou organizace, které se začínají objevovat po Evropě v 19.století jako reakce na příkoří průmyslové revoluce. Existují proto, aby vyřešila konkrétní problém těch, kteří ho založili.
Počátky evropského družstevnictví lze vystopovat ale už i v 18.století – například tzv. Building societies ve Velké Británii (skupina dělníků společně šetřila na vlastní bydlení a pomáhali si se stavbou). Příkladem od nás jsou bratrstva nebo pokladny pražských dělníků v kartounkách (barvírny bavlněných látek), které sloužily jako pojišťovna pro případ nemoci nebo úmrtí. Na Slovensku vzniklo první (úvěrní) družstvo v Sobotišti už v roce 1845 pod jménem Gazdovský spolek. Za počátek evropského družstevnictví se považuje rok založení Rochdale Equitable Pioneers v roce 1844 v anglickém Manchestru. Jeho členy byli místní řemeslníci, kteří společně nakoupili potraviny ve velkém a prodávali si je za velkoobchodní ceny ve společném obchodě. Rochdaleské spotřební družstvo se stalo vzorem pro ostatní nejenom proto, že úspěšně rostlo, ale především proto, že zakladatelé sepsali základní principy svého fungování.
Málokdo ví o tom, že Rakousko-Uhersko a poté i prvorepublikové Československo patřilo ve své době v družstevnictví mezi světovou špičku.
Velká Británie se stala kolébkou spotřebních družstev, Německo úvěrových, Francie výrobních, Dánsko zemědělských. Česko a Slovensko patřilo mezi špičku už za dob Rakouska-Uherska.
Zde je sedm principů družstev tak, jak je definuje Mezinárodní družstevní svaz a které dodnes vycházejí z bodů, které sepsali Rochdalští průkopníci:
- Dobrovolné a otevřené členství – člen nesmí být do členství nucen, ani mu nesmí být odepřeno na základě příslušnosti k menšině.
- Demokratická kontrola družstva členy – V družstvu platí, že jeden člověk = jeden hlas. Členové si z vlastních řad volí představenstvo, ale největší pravomoc má členská schůze.
- Ekonomická účast členů – Členové vkládají do družstva finanční podíly, tzv. členské vklady a většinou ručí do jejich výše. Případný zisk se vyplácí družstevníkům ve formě dividend – často podle přínosu spíše než podle výše vkladu.
- Autonomie a nezávislost – Družstva jsou atonomní, nezávislé organizace kontrolované svými členy.
- Vzdělávání členů a osvěta – Aby mohli členové spolu-řídit organizaci, musí mít informace a dovednosti s informacemi naložit. Důležité je pravidelné vzdělávání smyslu existence družstva, kdy smysl je nad ekonomickým výsledkem.
- Spolupráce mezi družstvy – Je třeba spolupracovat mezi družstvy na národní i mezinárodní úrovni a tak jeden druhého podporovat.
- Péče o komunitu – Tento princip upozorňuje, že kromě vlastních zájmů je třeba dbát i na zájmy komunity, které je družstvo součástí včetně “zájmů” planety.
V tomto PDF-ku si o družtvech přečtete detailněji:
A pokud by vám to nestačilo, zaposlouchejte se ještě do tohoto rohovoru s Naďou. Padlo tu k tématu slušného podnikání několik dalších důležitých souvislostí:
Zde případně ještě rozhovor, který právě vyšel v Pravém domácím časopise:
Mějte se hezky a sdílíte-li s námi sen o prospěšnějším, ohleduplnějším podnikání, pomozte nám s následujícím:
1) Víte-li o podobně smýšlejících firmách, propojte nás.
2) Pomozte nám propojit lidi a firmy – práce.
3) Šiřte manifest jako vizi nové ekonomiky.
4) Řekněte nám o dalších spřízněných duších.
5) Šiřte obsah z blogu, setkání.
6) Zadejte své akce, propojujte se s ostatními.
