Ekonomická globalizace jako základ našeho systému – 54.díl seriálu Byznys 101

Ceny letí nahoru.
Peníze ztrácej hodnotu.
Důvod? Prý Rusko a válka na Ukrajině.
Předtím to byl covid.
V Česku prý „špatná fiskální politika“.

Bůhví, co to bude zítra.
Jenomže, jaké jsou hlubší systémové důvody?

To, co nakupujeme vzniká ve stále komplikovanějších dodavatelských řetězcích. Pak stačí lockdown v Šanghaji nebo dříve se vzpříčí jedna loď v Suezu a 1/5 kontainerových lodí se dostane do zácpy se vším, co k nám vezou. Válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku znamenají, že nebude obilí a jedlý olej. O ropě, plynu a jejich obnovitelných místních alternativách ani nemluvím. To už je dnes snad zřejmé. V naší části světa (a nejenom u nás) jde přes 80% věcí každodenní spotřeby přes několik málo korporací. Korporace mají legislativou předepsaný růst zisku, který měl v covidu výpadek a který je nyní třeba dohnat. Moc stanovit si ceny mají dnes prakticky neomezenou.
Nám ostatním pak nezbývá než platit. Někteří se propadli a ještě propadnou do chudoby, tím korporace/miliardáři ještě víc podojí stát (tj. nás všechny), většina z nás ale zabředne ještě hlouběji do krysího kolečka vydělávání na život. Stres, se všemi toxickými důsledky, sílí.
Za vším tímhle vývojem jsou ale hlubší systémové důvody. Tím hlavním je fenomén ekonomické globalizace. Když se řekne globalizace, většině lidí v zemích globálního severu naskočí něco ve smyslu mezinárodní spolupráce, díky níž máme internet, iphony a další „výdobytky“ moderní doby. Uvěřili jsme tomu, že bez globalizace by (technologický) pokrok a s tím zlepšování života nebyly možné.

Tak to dnes vnímáme, protože takové zadání dostaly svého času příslušné PR agentury.

Ve skutečnosti je ekonomická globalizace něčím zcela jiným a je dalším důležitým milníkem ve vývoji našeho ekonomického systému a moderní firmy. Jedná se o promyšlenou a velmi detailní spleť nad-národních smluv a institucí s cílem co nejvíce deregulovat mezinárodní obchod a finance a tím umožnit velkému byznysu a bankám přesouvat kapitál a podnikání „na lusknutí prstu“ tam, kde je to pro maximalizaci zisku aktuálně nejvýhodnější.

O tom, co je to ekonomická globalizace, se dozvídáme pokaždé, když se v médiích oznamuje další nová „investice“ nebo naopak zavírání firmy, protože se stěhuje jinam, kde je to pro ní výhodnější. Oba jevy jsou dvěma stranami téže mince.

Když se řekne globalizace, většině lidí naskočí něco ve smyslu mezinárodní spolupráce, díky níž máme internet, iphony a další „výdobytky“ moderní doby. Ve skutečnosti je ekonomická globalizace promyšlenou a velmi detailní spletí nad-národních smluv a institucí s cílem co nejvíce deregulovat mezinárodní obchod a finance a tím umožnit velkému byznysu a bankám přesouvat kapitál a podnikání „na lusknutí prstu“ tam, kde je to pro maximalizaci zisku aktuálně nejvýhodnější.

S ustavením Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Světové obchodní organizace (WTO), s nástupem tandemu Reagan–Tchatcherová a návazných smluv o tzv. volném obchodu, to vše posíleno legalizací daňových rájů a dalších podobných strategií, začaly nadnárodní firmy nabírat na síle. Jak postupně zabíraly trh za trhem, místní firmy a s nimi i jejich pracovní místa začaly kolabovat nebo zde.

Vlády na všech úrovních (od místních, přes národní až po ty kontinentální – v našem případě EU) usilují ze všeho nejvíc o to, aby pro své občany zajistily možnosti obživy. Minimálně tak to deklarují. Když ubývá možností uživit se doma, začnou se úředníci na všech úrovních samosprávy – v iluzi, že tak vzniknou nějaká pracovní místa – upínat k lákání nadnárodních i národních korporátních molochů k tomu, aby tzv. investovali do místní ekonomiky. Co je to za práci, zda je smysluplná, zdravá, trvalá či jak je honorovaná, to v době vábení korporací nikoho nezajímá – jde pouze o příslib oné iluze. Povšimněte si někdy pozorně nějaké zprávy o další nové „investici“: prakticky vždy zazní, že investice přinese nějaký počet pracovních míst.

Jak hegemonie velkého centralizovaného byznysu sílí, jsou snahy světových vlád stále zoufalejší a plejáda podbízení stále kreativnější: daňové úlevy, daňové prázdniny či komplet nulové daně, nebo stále častěji i přímé uplácení ve formě dotací/subvencí. Samozřejmostí je zábor místní půdy, darování budov, ložisek nerostných zdrojů a další infrastruktury zdarma. Státy a města lákají tyto vzývané „investory/zaměstnavatele“ často i tím, že jim postaví silnice, železnice, plavební kanály… Samozřejmostí je zajištění kompetentní, ale především levné, poddajné pracovní síly, tj. v případě, že není dostatek té místní, tak „migrantů“. Do nabídky pobídek patří často i úprava legislativy tak, aby lépe vyhověla komerčním zájmům – tj. rušení cel a jiných omezení, snížení ochrany lidí a přírody (limity pro hluk, prach, toxické látky, zjednodušování schvalovacích procesů…).

Jak hegemonie velkého centralizovaného byznysu sílí, jsou snahy světových vlád stále zoufalejší a plejáda podbízení stále kreativnější: daňové úlevy, daňové prázdniny či komplet nulové daně, nebo stále častěji i přímé uplácení ve formě dotací/subvencí. Samozřejmostí je zábor místní půdy, darování budov, ložisek nerostných zdrojů a další infrastruktury zdarma.

Člověk nemusí být génius, aby si všiml, že každá taková úlitba posiluje dominanci korporací na úkor místních podniků a s nimi i místních možností obživy. Čím méně je ale místní ekonomiky, tím hlubší je past, do níž se dnešní vlády zakopaly. S každým dalším zrušeným tržištěm, s každou další zavřenou pekárnou, elektrou, domácími potřebami, s každým dalším zkrachovalým místním zemědělcem, řemeslníkem a podnikatelem roste jejich vyjednávací moc. Vlády se tak staly doslovnými loutkami velkých centralizovaných firem ve hře, pro kterou se vžil přiléhavý název „závod ke dnu“. Málokdo si uvědomuje, že tato hra nemá vítěze: Všechny země přicházejí v konečném důsledku o pracovní místa, o daňové výnosy a legislativní rámce nezbytné k normálnímu, mírovému fungování ekonomiky. Je to hra, která je nastavená tak, aby v ní vyhráli ti největší z největších. Místním podnikům, místním občanům a pracujícím je v této hře předurčeno prohrát. V dalších dílech tohoto seriálu se podíváme na historii, která nás učí, že takto nespravedlivé nastavení ekonomického systému mělo vždy jediné východisko: nejprve nárůst extremismu a nakonec válku.

Čím méně je ale místní ekonomiky, tím hlubší je past, do níž se dnešní vlády zakopaly. S každým dalším zrušeným tržištěm, s každou další zavřenou pekárnou, elektrou, domácími potřebami, s každým dalším zkrachovalým místním zemědělcem, řemeslníkem a podnikatelem roste vyjednávací moc korporací.

Pokud byste chtěli pochopit mechanismus závodu ke dnu, zahrajte si s kamarády hru, které jsme v dětství říkali „obíhaná“. Určitě si vzpomenete. Hraje se tak, že se vezmou židle a rozestaví se do kruhu. Židlí musí být vždy o jednu méně, než je účastníků hry. Pak se pustí hudba a hráči začnou chodit, obíhat nebo tančit kolem kruhu židlí. V momentě, kdy se hudba zmlkne, mají účastníci za úkol se posadit. Musejí se to udělat bleskurychle, neboť, jak bylo řečeno, židlí je vždy o jednu méně, a kdo nesedí na židli, ten ze hry vypadává. Než hudba znovu spustí, jedna židle se odstraní. A jak to jde dál, ubývá židlí i lidí. Boj zesiluje. Bez ostrých loktů to nejde. Základem úspěchu je bleskurychlé, bezohledné rozhodování. Jakékoliv ohlížení se na druhé, snaha o empatii, naslouchání a spolupráci totiž zvyšuje riziko, že vypadnete z kola ven.
Máme-li mít nějakou naději na budoucnost, je třeba začít znovu lokalizovat naše životy. Není možné být závislý na tom, jestli a kdy se k nám Suezem protlačí „naše“ kontejnery nebo zda k nám doteče nějaká ropa (se stále drastičtějšími ekonomickými, ekologickými a sociálními dopady). Je třeba, abychom na našich polích opět začali pěstovat jídlo (bez roundupu), je třeba znovu-obnovit infrastrukturu místních podniků a života. Je třeba znovu-přenést moc z rukou korporací a miliardářů do rukou místních komunit. To všechno je třeba, pokud chceme žít a ne jenom někde za životem, s vyplazeným jazykem, dojíždět a výhledově utíkat a skrývat se před narůstajícími hrozbami.

S detaily tématiky se seznamte např. v této knize ZDE:

_________________

Všechny předchozí díly seriálu Byznys 101 naleznete zde.
Seznam našich aktuálních setkání je zde. Přijďte debatovat.
Projekty Slušné firmy můžete podpořit zde. Každý dar pro nás moc znamená.