Vzduchoprázdno mezi dvěma příběhy – 66.díl seriálu Byznys 101

Zdroj: pixabay.com
Byznys 101 / 1. 5. 2023 /

Do 65. dílu našeho seriálu Byznys 101 jsme se věnovali čistě fungování firmy a byznysu jako takového. Jenomže byznys nefunguje ve vzduchoprázdnu, ale v rámci určitého ekonomického, politického a společenského systému. Je to jako díl 1.-65. byl o Excelu (tabulkovému procesoru od Microsoftu) a od tohoto dílu 66 dál se budeme věnovat podstatě fungování Windows (jako operačnímu systému, který de facto umožňuje to, jak Excel funguje (a zda vůbec).
Nutno podotknout, že vysvětlit fungování firmy je hračka v porovnání s tím, jak složité je vysvětlit to, jak funguje společnost jako celek. Přitom operační systém, na kterém funguje společnost, má na naše životy nejzásadnější vliv. Především ten je tím, co nás drží v našich „zakouřených zasedačkách“ bez ohledu na to, zda to životu prospívá nebo ho naopak ničí. Vytváří nám prostředí, ve kterém jsme zvyklí se pohybovat a fungovat jeden s druhým, ale sám zůstává většinou neviditelný.
V rámci lidské společnosti se systém dělí nejčastěji do tří kategorií: za prvé spole­čenský systém, který určuje vztahy mezi jednotlivci, skupinami a institucemi, za druhé ekonomický systém – ten definuje, jak se vyrábí, jak se rozdělují zdroje a distribuují zboží a služby, a za třetí politický systém, který stanovuje, kdo a jak rozhoduje. Samozřejmě spolu souvisejí a navzájem se ovlivňují.
Jak už zde v seriálu padlo, každý systém vzniká na základě příběhu, který lidem vysvětluje jejich minulost, ukazuje smysl jejich existence a vyjasňuje, jak se postavit k budoucnosti. Podle izraelského historika Harariho dominovaly ve 20. století tři základní mýty vysvětlující fungování světa: fašismus, komunismus a liberalismus (21 Lessons for 21st Century, s. 3).
Víme, že konec druhé světové války smetl ze stolu fašismus a svět měl následujících zhruba čtyřicet let na výběr mezi komunismem a liberalismem. Když pak Němci zbourali Berlínskou zeď a my jsme rozstříhali železnou oponu, byl vítěz jasný. Pochopili jsme, že fašismus a komunismus byly tragickými omyly minulosti, a mysleli jsme si, že jedinou správnou cestou lidstva bude navěky už pouze liberalismus, který stojí na třech základních pilířích: lidských právech, demokratické politice a kapitalismu volného trhu.

Pochopili jsme, že fašismus a komunismus byly tragickými omyly minulosti, a mysleli jsme si, že jedinou správnou cestou lidstva bude navěky už pouze liberalismus, který stojí na třech základních pilířích: lidských právech, demokratické politice a kapitalismu volného trhu.

Hlavní hodnotou liberálního příběhu je svoboda. Harari tento příběh popisuje tak, jak ho dnes známe: jeho začátkem byly tisíce let v nesvobodě různých autoritativních režimů s minimem politických práv, ekonomických příležitostí a osobních svobod. Lidé ovšem za svoji svobodu bojovali, učili se myslet samostatně, rozhodovat sami za sebe a jít za svými osobními jedinečnými sny místo toho, aby slepě kráčeli v kolejích svých předků. Postupně jsme se stávali pány svých vlastních životů. Překonali jsme feudální poddanost a každý si mohl dělat víceméně, co chtěl. Alespoň takový měli lidé dojem. A přestože to platilo především pro občany bohatých zemí (a bohaté v zemích chudých), PR vlád zemí globálního Severu a korporací dokázalo přesvědčit i ostatní, že pokud se podaří udržet ekonomický růst, nová svoboda bude platit pro všechny. Demokratické režimy začaly vytlačovat diktatury a v 90. letech se liberalismus stal globální mantrou. Politolog Francis Fukuyama v té souvislosti dokonce psal o „konci dějin“, neboť věřil, že v liberální demokracii dosáhl náš socioekonomický systém takového vrcholu, že se už nemusí dál vyvíjet.
Jenže pak se něco zvrtlo. S teroristickým útokem na Spojené státy americké v září 2001 a následně s finanční krizí v letech 2007–2008 udeřila vlna deziluze. Jako by se najednou provalilo to, o čem se do té doby pouze šuškalo, a sice že mizejí pracovní místa, že ta zbývající jsou stále hůře placená a celkově stále nejistější, že na jedné straně roste zadlužení a chudoba a na druhé astronomické bohatství několika málo hyperbohatých a že korupce je všudypřítomná. Do toho nastoupily sociální sítě a s nimi míra dezinformací, jakou lidstvo do té doby nikdy nezažilo, a naplno se začaly projevovat klimatické změny se všemi známými důsledky.
Větší zájem než o svobodu začal být logicky o příslib bezpečí. Zdi a železné opony se znovu začaly vracet do módy (tři čtvrtiny všech hraničních zdí a plotů byly postaveny po roce 2000, Bregman, R. Utopia for Realists, s. 228–229.), zvedla se vlna odporu proti dohodám o volném pohybu zboží a lidí, a především proti migraci z chudých do bohatých zemí. K moci se dostává nacionalismus a své zmrtvýchvstání prožívá dokonce i fašismus. V kurzu jsou příznivci tvrdé ruky, bojovníci za „národní zájmy“, populisté a obecně ti, kdo slibují „zavést pořádek“. V naší zemi byl milníkem rok 2013, kdy do politiky vstoupil miliardář Andrej Babiš, který se dal do služeb Česka s příslibem „Ano, bude líp“. V Británii se v roce 2016 podařilo prosadit brexit a v USA si zvolili Donalda Trumpa, což byly dva nejvýraznější důsledky rozčarování z liberalismu. Liberální demokracie se v řadě zemí začala měnit na populistické autoritářské režimy. Yascha Mounk z amerického časopisu The Atlantic a Jordan Kyleová z Tony Blair Institute for Global Change sepsali koncem roku 2018 seznam 46 populistických vůdců, kteří byli v letech 1990–2018 u moci v 33 demokratických zemích světa, a zjistili, že populistické vlády prohlubují korupci, narušují práva jednotlivců a ničí demokratické instituce.
V roce 1938 mělo lidstvo na výběr ze tří příběhů, v roce 1945 ze dvou, od roku 1989 to už byl jen jeden jasný manuál na štěstí a dobrý život. Od nástupu trumpismu ale začalo být jasné, že dnes už není z čeho vybírat, tzn. že i liberální příběh se přežil, že žijeme v jakémsi vzduchoprázdnu mezi dvěma příběhy (zde, zde) a že zoufale potřebujeme příběh nový. Ovšem ne ten, který nám nabízejí propagátoři ekonomické globalizace a volného trhu.
Zde najdete všechny díly seriálu. Seriál vzniká úpravou textů z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.
_________________
Všechny díly seriálu „Byznys 101“ naleznete zde.
Projekt Zpátky k jídlu je zde.
Seznam našich aktuálních setkání je zde. Přijďte debatovat.
Naše videa můžete na našem YT nebo na HeroHero a tím nám přispět na jejich tvorbu.
Prosíme o podporu Slušné firmy zde – každý dar pro nás moc znamená.
_________________
Tomáš Hajzler: Zprávy ze životaKnihy, FBIGLiYT,

FacebookLinkedInEmail