Nová definice podnikání: Obecně prospěšná společnost

Koncem prosince 2015 jsem do svého blogu napsal:  „Mám novoroční přání. Přeji si, abychom předefinovali, co je a co není podnikání. Zde je můj návrh: Podnikání je činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem obecného prospěchu.“. 

V globálu se od té doby samozřejmě nic nezměnilo. Společnost je rozjetá a stále nenasytnější. Peníze jsou stále Bohem a my stále milujeme žebříčky nejbohatších Čechů a nejziskovějších firem. Svoboda podnikání stojí pevně na piedestálu, zatímco slušnost, zodpovědnost, etika, morálka nikoho nezajímá. I když právě ono nikoho je stále relativnější. Zdá se, že v poslední době se z nikoho stává pomalu ale jistě někdo – ať už je to – v našich končinách projekt Slušná firma nebo globálně B Corporation (o nich více hned příští týden), renesance družstevnictví nebo třeba rozmach sociálního podnikání. Fakt je ten, že máme-li přežít, budeme muset s naší neomezenou žízní po penězích něco udělat. A to mega-rychle. Předefinování toho, o co společnosti a jejím podnikatelským subjektům jde, považuji za základ této změny.

Obrázek v úvodu: Je třeba, abychom se v podnikání i v životě posunuli z pravého slouce do levého.

Co se týče definic toho, o co jde, já osobně jsem si zamiloval termín „Obecně prospěšná společnost„. Hlasuji proto, abychom tento název z naší legislativy (zde) začali využívat jako označení obecné podnikatelské činnosti. Jsem velkým fanouškem jednoduchosti, a tak navrhuji zrušit všechny ostatní – zástupné – kategorie, kterými označujeme firmy a další organizace. Například: „Etická“ (opak neetické – tj. lživé, podvodné) „sociální“ (opak a-sociálního, tj. ne-etického podnikání), „společensky prospěšná“ (opak společnosti neprospěšného) nebo „dobro-činná“ (jako opak zlo-činného) a samozřejmě i zodpovědná nebo slušná (opak ne-zodpovědné a ne-slušné).

Navrhuji zrušit i kategorie „zisková“ a „ne-zisková“. O tom jsem rozjímal 🙂 zde:

Je třeba, aby smyslem a cílem podnikání byl obecný prospěch – ten jsme se snažili definovat zde (vychází z knihy Zodpovědná kniha, která je pro pro mě v úvahách o budoucnosti podnikání základem). To, zda se podnikatel nebo podnikatelé rozhodnou generovat zisk či nad-hodnotu navíc, je jejich rozhodnutí. Samozřejmostí podnikatele je se samostatně uživit. V každém případě nechápu, jak můžeme ještě v roce 2018 tyto přívlastky používat a vlastně tím přiznávat, že většina byznysu funguje a-sociálně, ne-prospěšně, zlo-činně, ne-eticky, ne-zodpovědně…

Nechápu, jak můžeme ještě v roce 2018 pro podnikání používat přívlastky jako „etický“, „sociální“, „prospěšný“ či „dobročinný, tím přiznávat, že většina byznysu funguje ne-eticky, a-sociálně, ne-prospěšně, zlo-činně, a nehnout nad tím brvou?

Jinak pokud neznáte, zde je současná definice podnikání podle platného Občanského zákoníku: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Zde jedna z mnoha většinových reakcí na moje novoroční přání z roku 2015:

Kdo o těchto tématech trochu přemýšlíte, víte že dát si množení peněz za cíl mění většinu lidí na bezohledné (tak trochu) zrůdičky. Pokud nevěříte nebo mi nerozumíte, sáhněte po společenské hře s názvem Monopoly nebo Dostihy a sázky, pozvěte vaše nejlepší kamarády a navrhněte, že si zahrajete o skutečné peníze. Pak už jenom pozorujte, co se bude dít. Už chápete, co se snažím říct? Už chápete, proč je dnes tolik rodin rozhádaných (o majetek)? Pokud bude jediným cílem podnikání dosažení zisku – NIKDY nezmizí jevy jako jsou korupce, všudypřítomná kurvítka, pokračující devastace přírody (a s tím související jevy jako masové vymírání druhů či migrace lidí) nebo rostoucí sociální rozdíly. NIKDY.

Dát si množení peněz za cíl mění většinu lidí na bezohledné zrůdičky. Pokud nevěříte nebo mi nerozumíte, sáhněte po společenské hře s názvem Monopoly, pozvěte vaše nejlepší kamarády a navrhněte, že si zahrajete o skutečné peníze. Pak už jenom pozorujte, co se bude dít.

To, jak funguje naše podnikání a tím pádem i společnost jako celek, se nezmění tak dlouho, dokud budeme nakupovat u těch, jejichž jediným cílem je množení zisku, tj. u klasických korporací, které fungují jako vysavače navržené k tomu, aby odsávaly hodnotu z míst, kde působí. Čím víc, tím líp. Viz definice zde:

To hlavní, co může každý z nás udělat pro změnu, je nalézt si svého sedláka, podpořit svého kavárníka, pekaře nebo hokynáře. Můžeme a musíme volit našimi penězi.

“Místo abychom společně vytvářeli hodnoty pro naši komunitu, vzájemně soupeříme a pomáháme korporacím odčerpávat z našich komunit peníze.” Douglass Rushkoff

To ale nestačí. Je nutné vytvořit si vlastní práci (buď sami nebo najít obecně prospěšnou organizaci) a přestat hledat otupující zaměstnání (nebudeme se pak muset divit, proč nás práce nebaví). Je třeba začít poznávat své sousedy a začít žít tam, kde dnes většina z nás bydlí. Je též třeba vybřednout z dluhů, kterou jsou až příliš často tím bičem, který nás domrská do dalšího přihlouplého pracovního pohovoru v korporaci, nutí nás vyplňovat do zblbnutí zbytečné tabulky nebo nás dostane dokonce až na ulici (viz Mapa exekucí). V neposlední řadě je třeba vyhodit televizi a odstřihnout se od dalších středněproudých médií, neboť jak  říká Katka Varhaník Wildová: „Televize je dnešním bičem – kriminálky, thrillery a večerní zprávy nás udržují pěkně připosraný. A v mezičase se v té televizi zjevují autority, které se tváří seriózně a fundovaně, takže si diváci ani nevšimnou, že dokolečka omílají stejnou blbost, až se ta blbost stává normou.“ (zdroj: zde).

S Katkou Wildovou a také s Jardou Fialou na viděnou na Demystifikaci Matrixu 21.3. v Bránickém Teal Clubu.