Historie korporace – Cesta korporací k nadpozemským právům

Zdroj: pixabay.com
Byznys 101 / 18. 8. 2020 /

V minulém díle seriálu Byznys 101 (o tom, co je firma, jak funguje a v čem všem ovlivňuje naše životy) jsme byli ve středověku. Věnovali jsme se zákazu tržních peněz a ustavení povinnosti užívat centrálně vydávané měny a zákazu drobného podnikání a ustavení monopolu panovníkem pověřené společnosti. Dnes se posuňme ve vývoji korporace dál a podívejme se na dva další klíčové „vynálezy“, které z korporací udělali to, čím jsou dnes. 

______________________

Evropské korporace prorostlé s panovnickou mocí se velmi rychle staly monstry, která tato planeta do té doby nezažila. Ve spolupráci s vládní mocí zkolonizovaly a vytěžily velkou část zbylých kontinentů. Jen jedno privilegium se jim dlouhodobě upíralo, a to byl status osoby. To bylo podstatné v tom, že kdyby se mohly korporace u soudu posuzovat jako osoby z masa a kostí, měly by nárok na všechna práva, která legislativa daného území zajišťuje skutečným lidem. K tomu došlo až v roce 1886. Aby bylo možné vysvětlit, jak se tento husarský kousek podařil, je třeba vyrazit na krátkou exkurzi do americké historie. 

Právě tam – v kolébce novodobé demokracie – totiž ještě do devadesátých let 19. století převládal názor, že neomezený růst korporací ohrožuje demokracii a že je třeba ho držet na uzdě. Některé tehdejší výroky mají až prorocky děsivou nadčasovou platnost. Například třetí americký prezident a hlavní autor americké Deklarace nezávislosti Thomas Jefferson prohlásil: „Doufám, že aristokracii našich zbohatlých a vlivných korporací rozdrtíme hned v zárodku, neboť už teď si troufá poměřovat síly s naší vládou a vzdoruje zákonům naší země.“ 

„Doufám, že aristokracii našich zbohatlých a vlivných korporací rozdrtíme hned v zárodku, neboť už teď si troufá poměřovat síly s naší vládou a vzdoruje zákonům naší země.“ Thomas Jefferson

Z úst dalšího prezidenta Abrahama Lincolna zaznělo o něco později toto: v blízké budoucnosti vidím přicházet krizi, jež mě zneklidňuje, a obávám se o bezpečí své země. Korporace díky válce usedly na trůn a čeká nás období korupce na nejvyšších místech. Síla peněz bude v zemi usilovat o prodloužení své vlády, a bude proto záměrně využívat předsudků lidu, dokud se veškeré bohatství nebude soustředit v rukách několika málo privilegovaných osob. To ovšem zničí naši republiku.“ 

Ted Nace, uznávaný odborník a autor oceňované publikace mapující historii korporací s názvem Gangs of America, popisuje, že tito lidé měli přímou zkušenost s konfliktem s přebujelou korporátní mocí, a to ať už u soudu nebo v boji. K jednomu z důležitých střetů místních obyvatel s korporacemi došlo v Bostonu v incidentu s názvem Bostonský čajový dýchánek (Boston Tea Party). Jednalo o protest amerických kolonistů proti britskému impériu. V tom případě konkrétně proti vyložení lodi v té době jedné z největších světových korporací s názvem Britská východoindická společnost (v minulém díle zmiňovaná East India Company). K incidentu došlo krátce před Vánocemi 1773 a bylo při něm zničeno zhruba 350 beden lisovaného čaje. Incident byl jedním z důležitých milníků, které odstartovaly americkou revoluci, jež nakonec vedla k vyhlášení nezávislosti USA na Británii.

V minulosti bylo podmínkou, aby korporace byly organizacemi veřejné služby. Jejich povinností bylo definovat v zakládací listině firmy, čím přesně ta která korporace veřejnosti slouží.

Na základě těchto událostí pak ve Spojených státech došlo ke změně zákona, který fungování korporací upravoval, a tato nová legislativa platila celé jedno století. V novém systému bylo podmínkou, aby korporace byly organizacemi veřejné služby (public service organizations). Jejich povinností bylo definovat v zakládací listině firmy (angl. charter), čím přesně ta která korporace veřejnosti slouží. Pokud by se korporace tohoto zadání nedržela, v pravomoci státního zástupce bylo korporaci zakázat činnost. Korporace se v té době nezakládaly na neurčito, ale na období 20–30 let s tím, že po uplynutí této doby musely své zakládací listiny obnovit. Fyzické a legislativní sídlo muselo být v té době stejné, tj. nebylo možné, aby firma podnikala v jednom místě, zatímco její sídlo bylo například na Kajmanských ostrovech nebo v jiném daňovém ráji. „Korporace musely být zakořeněné v institucích demokraticky založených a spravovaných,“ říká k tomuto období Ted Nace, autor oceňované publikace mapující historii korporací s názvem Gangs of America. Viz např. v tomto rozhovoru: 

Toto krátké období, kdy korporace fungovaly v zájmu lidí, skončilo v už zmiňovaném roce 1886 během sporu mezi okresem Santa Clara v Kalifornii a společností Southern Pacific Railroad Company u amerického nejvyššího soudu ve věci zdanění majetku společnosti. Klíčovou úlohu zde sehrál americký právník jménem Bancroft Davis, který měl za úkol sepsat sumář celého případu. Davis v zápisu podvodně zneužil dodatku ústavy, který vznikl jako nástroj osvobození bývalých otroků. Davisův podvodný manévr se stal precedentem, díky kterému nadnárodní firmy získaly během let práva, o nichž si člověk z masa a kostí může nechat jenom zdát.

Kromě statusu osoby posílily roli korporací dohody o volném obchodu. Noam Chomsky to na příkladu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) popisuje takto: „Pokud například General Motors investuje v Mexiku, přistupuje se tam k nim jako k mexické firmě, což je jednou z cest, jak zničit místní drobné podnikání, a tím i získat lacinou pracovní sílu pro USA. Pro lepší pochopení významu tohoto práva pro korporace si na druhou stranu představte Mexičana, který přijede do New Yorku a požaduje, aby se k němu přistupovalo jako k americkému občanovi se všemi příslušnými právy.“  Více viz např.:

Vzhledem k této změně je dnes korporace právnický subjekt známý pod pojmem „právnická osoba“. Přestože ho tvoří více osob, má z pohledu práva status osoby samostatné. Jako taková má vlastní právní osobnost. Vystupuje tedy jako subjekt a nikoli jako objekt práva. Má svá práva (papírově stejná jako člověk, ve skutečnosti ale mnohonásobně větší) i povinnosti jako jakýkoli člověk z masa a kostí. Nemá ovšem klasicky chápanou svéprávnost (tj. způsobilost k právním úkonům). Podstatné je, že korporace jsou už ze své podstaty neporovnatelně větší než lidé, žijí déle, mají násobně více prostředků, a tím také mnohem větší vliv. 

Dalším milníkem na cestě k získání takřka nadpozemských práv velkých firem byl soudní spor Buckley vs. Valeo (1976) známý pod termínem „Peníze jsou proslov“ (Money is speech). Tento soudní precedens odstranil veškeré limity v tom, kolik může firma zaplatit politikům. Podle Noama Chomského tak tyto „osoby“ mohou od té doby utratit tolik peněz, že si doslova koupí celé volby. Právě toto soudní rozhodnutí podle něj urychlilo přechod USA a dalších zemí od demokracie k dnešní plutokracii (plútos – bohatý, kratein – vládnout, kdy je skutečná moc soustředěna v rukou úzké skupiny bohatých lidí). Okolo 70 % Američanů nemá politické zastoupení, tedy nemají žádný vliv na politické rozhodování. Fakticky to znamená, že se v dnešní formě demokracie prosazují na prvním místě ty zájmy, za které se zaplatí. Čím více se zaplatí, tím větší je pravděpodobnost, že se daná agenda prosadí. K detailním strategiím a technikám, jak se to děje se ještě dostaneme.

Chápete, co ty změny znamenají? 

FC Barcelona (to znamená Coca Cola, Nestlé, Google,… u nás PPF, Agrofert a další (nad)národní firmy) jsou dnes ve stejné soutěži s klubem amatérů z Kotěhůlek (tj. drobný místní podnikatel a běžný občan). Tato podoba svobody (podnikání) může znít z jejich pohledu jako ideál. Jenomže vzhledem k enormní ekonomické a politické moci korporací je rovnost před zákonem pouhá teorie. Pokud jste někdy čelili developerům ve své obci, měli spor s mobilním operátorem, bankou nebo jinou korporací, případně spadli do exekuce, pak víte, o čem mluvím. 

FC Barcelona (to znamená Coca Cola, Nestlé, Google,… u nás PPF, Agrofert a další (nad)národní firmy) jsou dnes ve stejné soutěži s klubem amatérů z Kotěhůlek (tj. drobný místní podnikatel a běžný občan).

Tak je to s právy. 

Ale co odpovědnost? Všimli jste si té „ne-svéprávnosti“? Zatímco jednotlivec musí zaplatit daně nebo spáchané škody do poslední koruny, korporace to dělají jinak. Běžné je najmout si daňové a právní firmy, které se dokáží postarat o to, že na daních se zaplatí buď naprosté minimum nebo ideálně se získá dotace od státu. V případě škod logicky platí, že ten, kdo je nesvéprávný, za ně nemůže nést odpovědnost. A pokud už je nějaká korporace zcela výjimečně k odpovědnosti přivedena, jedná se pak spíše o obětního beránka pro média než o faktickou zodpovědnost za důsledky podnikání. K detailům (ne)placení daní a  odpovědnosti korporací se dostaneme později v této kapitole. Douglas Rushkoff shrnuje téma takto: „Korporace už jsou trestány jedině tehdy, když poškodí akcionáře. „Zločinec“ se dnes definuje jako někdo, kdo poruší zákon z jiného důvodu, než jsou peníze. Sobectví je status quo a našimi novými hrdiny jsou nechutně bohatí lidé, protože zřejmě jedině oni se dokáží zcela ochránit před důsledky svých skutků.“

______________________

PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká z připravované knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Kniha vyjde na podzim 2020. Chcete-li se o ní dozvědět jako první, nechte na sebe email zde a my vám napíšeme, až bude v prodeji. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám jí šířit. Díky!

Zde jsou předchozí díly seriálu:

Úvod:

1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze

Historie:

4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům
9 – 
Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání

Tomáš HajzlerFB, IG, Li, YT
Knihy k tématu reformy podnikání: zde

FacebookLinkedInEmail