Ekonomická a směnná hodnota: Dva druhy byznysu, dva světy, dvě kvality života – 55.díl seriálu Byznys 101

V dnešním blogu proberme stručně jedno z nejdůležitějších témat k pochopení fungování byznysu a ekonomického systému – koncept ekonomické hodnoty. Je klíčové k tomu, abychom dokázali rozeznat základní nastavení (čili byznys model) firmy,  které je zjednodušeně dvojí: extrakční (modernistická/oranžová, volno-tržní) nebo reciproční (zelená/tyrkysová, komunitní).

Hodnotou je – v obecné rovině – cokoliv, co je pro nás důležité, hodnotné, čeho si ceníme. Současné ekonomické myšlení rozlišuje dva základní druhy hodnoty – užitnou a směnnou. Pochopení rozdílu mezi nimi může být vskutku oči-otevírající. Užitná hodnota (angl. Use value) vzniká z užitku, který pro lidi jednotlivé statky mají (voda, vzduch, půda, jídlo, vztahy, oděvy, obydlí, nábytek, cokoli co vyplývá z lidských potřeb…). Směnná hodnota (Exchange value) plyne naopak z možnosti danou věc či službu ocenit penězi tak, aby je bylo možné následně se ziskem prodat či koupit.

Hlavním rysem korporace je měnit užitnou hodnotu na směnnou, tj. zpeněžit to, co si lidé dříve dělali sami svépomocí, v rámci rodin a sousedských komunit nebo si brali v přírodě, neboť se jednalo o veřejně přístupné zdroje.

Hlavním rysem „oranžové fáze vědomí“, tj. korporace je měnit užitnou hodnotu na směnnou, zkomercializovat či tzv. zkomodifikovat to, co si lidé dříve dělali sami svépomocí, v rámci rodin a sousedských komunit nebo si brali v přírodě, neboť se jednalo o veřejně přístupné zdroje.

Cílem korporace je kumulace zisku, proto je pro byznys proměna užitné hodnoty na směnnou zcela zásadní. Proto se privatizuje občina (veřejné zdroje), proto si dnes většinu toho, co potřebujeme, musíme koupit, včetně věcí, o nichž by nás generaci, dvě nazpátek ani ve snu nenapadlo, že by je někdy mohl někdo prodávat – příkladem je voda balená v plastových láhvích, nezřídka převážená napříč kontinenty.

Protože hlavním principem „oranžové firmy“ je přeměna užitné hodnoty na směnnou a její následná extrakce či těžba, hovoří se o „extrakčním či těžařském“ modelu podnikání. Úlohou firmy v této fázi vývoje je „vytěžit maximum hodnoty“ ze všech míst, kde působí – tj. od zaměstnanců, zákazníků, z dotčených komunit a z přírody. Jelikož dopad korporátního marketingu je obrovský (o tom více zde), je třeba si neustále připomínat, že úlohou korporace není zvyšování kvality života dotčených lidí ani ochrana dalších druhů či přírody.

Úlohou korporace není zvyšování kvality života dotčených lidí ani ochrana dalších druhů či přírody. Úkolem v této fázi vývoje je „vytěžit maximum hodnoty“ ze všech míst, kde působí – tj. od zaměstnanců, zákazníků, z dotčených komunit a z přírody.

V souladu s fází vývoje, v níž se naše společnost nachází, definuje paragraf 420 českého občanského zákoníku podnikání jako výdělečnou činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Zákon se nikterak nezabývá tím, zda podnikání prospívá i někomu či něčemu jinému než bankovnímu účtu vlastníků. To ze zákona není nutné. Stačí, když majitelům vydělává peníze. Podle této definice je jedno, zda podnikatel vyrábí nášlapné miny, ničí deštné pralesy, způsobuje svým podnikáním rakovinu, financuje válku nebo předstírá, že jeho extrakční podnikání je reciproční – například se prezentuje na konferenci o udržitelné budoucnosti nebo pošle zaměstnance firmy sázet stromy a pak o tom natočí video. Cokoliv firemní právníci, PR a lobbistické agentury dokážou ostatním jako legální „prodat“ (případně legislativu změnit), je vyhovující.  

Důsledkem proměny užitné hodnoty na směnnou je zrychlování bohatnutí ultra-bohatých na úkor chudnutí chudých a destrukce přírodních ekosystémů.

Přeměnou užitné hodnoty na směnnou se posiluje a násobí extrakce, čili těžba. Důsledkem je zrychlování bohatnutí ultra-bohatých na úkor chudnutí chudých a destrukce přírodních ekosystémů s hrozivými důsledky pro nás všechny. Kromě neobyvatelnosti planety, paktří těm nejvážnějším důsledkům rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, epidemický pocit nespravedlnosti a bezmoci, který je podhoubím extremismu a extremismus je tím, čím začínají války.

Jakousi metaforou těchto dvou přístupů k podnikání bylo heslo firmy The Body Shop za časů zakladatelky Anity Roddick, kdy říkali: „Enrich, not exploit“ Obohaťme, nevytěžujme. Je to v našich rukách.

Dokázat rozeznat tyto dva podnikatelské modely a pochopit jejich dynamiku je naprostý základ pro to, aby člověk dokázal rozlišit skutečnou udržitelnost od té předstírané a vlastně porozuměl tomu, že existují dva zcela odlišné světy (slajd níže je z této přednášky). Toto pochopení je u nás, a v dalších post-sovětských zemích, dnes v plenkách. Po třiceti letech kapitalismus je tu obrovská víra v zelený růst, v reformu korporací, velký byznys je uctíván za svou dobročinnost, ekonomická globalizace – všem drastickým dopadům navzdory – je chápána jako cesta a naděje.
Bohužel, podstata je jiná.  Zcela jiná.

_________________

Další díly seriálu „Byznys 101“ naleznete zde.
Seznam našich aktuálních setkání je zde. Přijďte debatovat.
Projekty Slušné firmy můžete podpořit zde. Každý dar pro nás moc znamená.