Koncepce 3P a sociální podnikání – 64. díl seriálu Byznys 101

V 64. díle seriálu Byznys 101 pokračujeme v mapování alter-nativ dnešnímu na zisk zaměřeného, škody externalizujícími podnikání.

Anglický autor John Elkington v roce 1994 navrhl koncepci tzv. trojího zisku (Triple Bottom Line), známou pod zkratkou 3P. Doporučoval, aby se kromě finančního zisku (Profit) měřil i zisk pro lidi (People) a pro planetu (Planet). Jeho model řeší problém zmiňovaných externalit (vliv podnikání přenášeného na druhé) a bere v potaz i další sourozence/entity/stakeholdery firmy, díky čemuž poskytuje mnohem pravdivější obraz o hospodaření firmy.

Američanka Jenifer Hintonová navrhla koncepci „not-for-profit“ (ne na zisk zaměřené) firmy, jež by zajistila vlastníkům slušné živobytí, ale zisk vracela zpět do podnikání či do komunity. Téma najdete popsané zde: „Relationship-to-Profit: A Theory of Business, Markets, and Profit for Social Ecological Ecnomics, Jennifer B. Hinton“. Případně si poslechněte přednášku Tadeáše Žďárského v češtině: Post-růstová firma:

Na těchto principech je založena i další alternativa na zisk zaměřeného podnikání, kterou je tzv. sociální firma. Ta vytváří pracovní příležitosti pro osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytuje přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Do této skupiny patří dlouhodobě duševně nemocní, tělesně a mentálně postižení, osoby s kombinovaným postižením a lidé sociálně znevýhodnění (např. bývalí uživatelé návykových látek, bývalí vězni nebo lidé bez domova).

Sociální podniky mohou mít jakoukoliv legislativní formu od a. s. přes s. r. o. až po formu neziskovky. Kus práce na tomto poli odvádí celosvětově i organizace s názvem Ashoka, která vyhledává a podporuje tzv. sociální inovátory, tj. hybatele společensky prospěšných změn. V Česku existuje několik platforem, které s rozmachem sociálního podnikání pomáhají. (Např. zde).

Aby bylo podnikání udržitelné (tj. aby se udrželo i v budoucnu), je třeba aby řešilo skutečné problémy skutečných lidí a aby přebíralo zodpovědnost za dopady své činnosti. Tak už dnes fungují sociální podniky a firmy řízené vyšším smyslem (ne nutností růst a množit zisk).

Ve spolku Slušná firma najdete sociálních firem hned několik – s větinou se můžete znát z našeho blogu: Fair & Bio, Mana (Cedrovatka) nebo Vrátka z Třebíče, kde mají v době, kdy píšu tyto řádky, přes 40 (znevýhodněných) zaměstnanců a provozují pekárnu, kavárnu, šicí dílnu, trafiky, Krámek pod Věží, Bazárek u Zebry – a k tomu ještě zprostředkovávají práci u jiných zaměstnavatelů. Nová práce u nich vždy vzniká s příchodem nového člověka podle jeho zájmů, schopností a snů. Když přijde někdo, koho baví káva, otevřou ve městě společně kavárnu. Když někdo rád šije, otevřou společně šicí dílnu.

No řekněte, nepřipadá vám tohle trochu jako sen? Představte si, kdyby to ostatní firmy zkusily tak, jak to dělají ve Vrátkách a jiných sociálních podnicích. Lidé by se pak nemuseli soukat do pozic, které popsal nějaký anonymní personalista, ale práce by se jim tvořila na míru podle toho, koho co baví a v čem je dobrý. Příkladů, jak na to, už není málo. Víme, že to jde. Stačí se pro to jen rozhodnout.

Tomáš Hajzler: Zprávy ze života, Knihy, FB, IG, Li, YT,