Historie korporace – Centrální měny & Oprávněný monopol
Po krátkém období bezprecedentní prosperity a kvality života (viz Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz) přišla tehdejší vládnoucí elita s dvěma vynálezy, které toto období na několik století ukončily.
Centrální měny
V devadesátých letech 13. století změnila Anglie, a následně i další evropská království, měnový systém. Místní měny byly postupně postaveny mimo zákon. Kdo chtěl nyní obchodovat, musel si k tomu půjčit měnu vydávanou centrálními autoritami. Peníze, které byly dosud nástrojem ke směně zboží a služeb, se tímto staly prostředkem, jak z obchodu, tj. z ostatních lidí a přírody, vytěžit hodnotu. Ze strany šlechty to byl velmi chytrý krok, neboť ten, kdo peníze vydával a na úrok je půjčoval ostatním, bohatnul jen tím, že měl peníze. Lidem, kteří měli kapitál, to umožňovalo, aby bohatli tak, že budou půjčovat kapitál ostatním. To byl i začátek dnes rozšířené mentality, že „peníze vydělávají“, aniž by člověk musel vytvořit sebemenší skutečnou hodnotu pro druhé.
Problém s penězi, které v sobě mají úrok, je, že za ně zaplatíte víc, než je jejich hodnota. Firmy, které musí zaplatit víc peněz, než kolik si půjčily, musí ty další prostředky někde získat. To znamená, že ekonomika musí růst. Oprávněné monopoly se vydaly na cestu dobývání cizích území, využívání jejich nerostných surovin a zotročování místních lidí tak, jak to popsal například William Dalrymple na příkladu jedné z největších korporací všech dob, Východoindické společnosti, v knize The Anarchy: The East India Company, Corporate Violence, and the Pillage of an Empire (viz též fotografie v úvodu: Grant of arms to the East India Company Merchants, 1600). A toto je prazáklad většiny našich dnešních systémových problémů: korporace musí růst, aby vyplatily své investory. Kdyby nerostly (a neplatily), investoři by stáhli své prostředky a šli jinam. Firmy jsou tak nástrojem, kterým centrální měny extrahují, tj. těží hodnotu ze skutečného světa směrem k těm, kdo vlastní kapitál. Rysem tohoto druhu ekonomiky je, že ti, kteří půjčují, bohatnou, zatímco ti, kteří si půjčují, chudnou, a nakonec ti, kdo nedokážou svůj dluh splatit, bankrotují a vypadávají z kola ven.
Problém s penězi, které v sobě mají úrok, je, že za ně zaplatíte víc, než je jejich hodnota. Firmy, které musí zaplatit víc peněz, než kolik si půjčily, musí ty další prostředky někde získat. To znamená, že ekonomika musí růst.
Panovníkům se tak podařilo zvrátit pro ně nepříznivý vývoj přenastavením monetárního systému tak, že získali monopol odčerpávat bohatství a hodnotu. To mělo na společnost decimující účinek. Během následujících deseti let začala populace klesat a životní úroveň padat. Po dalších 40 letech přišla v roce 1347 první epidemie moru, která během několika let položila na kolena většinu Evropy. Tato první celoevropská epidemie moru zabila 25 milionů lidí, tedy asi 1/3 tehdejších obyvatel celého kontinentu.
Firmy jsou nástrojem, kterým centrální měny extrahují, tj. těží hodnotu ze skutečného světa směrem k těm, kdo vlastní kapitál.
Krizi, do které se Evropa v pozdním středověku dostala, přičítají mnozí historici na vrub právě moru. Málokdo se pouští hlouběji a zamýšlí se nad jeho příčinami. Mnohem přesnější by bylo z krize vinit předcházející změnu monetární politiky. Ruskoff popisuje tehdejší situaci takto: „Lidé si nemohli na svých hospodářstvích nebo ve venkovských městečkách vydělat na živobytí, tak putovali do velkých měst, kde pracovali jako nádeníci ve špinavých a nebezpečných dílnách. Města neměla peněz nazbyt, a tak tolik neinvestovala do základních hygienických opatření. Násilím byla vymáhána věrnost centrální patriarchální moci a konkrétně pak jejím křesťanským tradicím, což vedlo k potlačování pohanských praktik a lidového léčitelství a k omezování přístupu žen k práci. Následkem toho se zmenšila i dostupnost lékařské péče. Šířily se pověry, byly upalovány čarodějnice a další podezřelé postavy… Morové nákazy a epidemie, které měly dříve především lokální a omezený charakter, se staly velice rozšířeným fenoménem. Stoupaly ceny potravin, až se nedostatek komodit vyrovnal nedostatku peněz. … Zemědělské postupy upadaly a současně se zhoršovalo náčiní. Ještě než udeřil mor, zahubil deset procent evropské populace hlad. Lidé pojídali kočky, psy, krysy a v některých případech i děti. Evropský hospodářský kolaps nebyl zapříčiněn morem. Spíš zhroucení evropské ekonomiky zapříčiněné měnovou politikou způsobilo mor.“
Oprávněný monopol
Kromě zákazu místních měn a ustavení povinnosti používat výhradně centrální měny přišla šlechta ještě s jedním velmi chytrým tahem, a tím bylo ustanovení tzv. oprávněného monopolu. Mnozí panovníci byli koncem 14. století chudší, leckdy i mnohem chudší než tehdejší nejbohatší firmy. Měli však v rukou jeden velký trumf, a sice zákonodárnou moc. Nechali se inspirovat křesťanskou církví, konkrétně jejím monopolem na tehdejší ideologii, a rozhodli se ustanovit privilegované organizace, které získaly možnost podnikat v dané branži. Kdo chtěl nyní například šít oděvy, musel se nově nechat zaměstnat u královské krejčovské společnosti a ten, kdo chtěl třeba obchodovat s kořením, musel se stát součástí králem pověřené obchodní společnosti. Tímto krokem se zrodila korporace tak, jak ji známe dodnes. Je to zároveň i milník v historii, kdy vzniklo zaměstnání jako (dnes hlavní) způsob, jak si obstarat živobytí. Prodávat napřímo vlastní produkty bylo stále obtížnější. Místo toho začali tehdejší obyvatelé ve velkém prodávat svůj čas, tj. svůj život výměnou za peníze, za které si potom mohli koupit, co potřebovali. V souvislosti se začátkem zaměstnání souvisí například i tehdejší rozšíření hodin na městských věžích a tím postupně přechod městské společnosti od vnitřního času k vnějšímu. Byla to doba, kdy vzniklo rčení, že „čas jsou peníze“ a kdy se feudalismus začal transformovat v kapitalismus.
Ustavení pověřeného monopolu znamenalo, že kdokoli chtěl podnikat, musel od krále nově získat povolení či se častěji nechat zaměstnat u některé už králem zmocněné společnosti. Tímto krokem se zrodila korporace tak, jak ji známe dodnes. Je to zároveň i milník v historii, kdy vzniklo zaměstnání jako (dnes hlavní) způsob, jak si obstarat živobytí.
Podnikat v daném oboru v každém daném regionu mohl nadále tedy pouze ten, kdo získal povolení panovníka, a místní obyvatelé bez povolení těmto panovnickým korporacím nemohli konkurovat. Výměnou za udělení právně vymahatelného monopolu nad jednotlivými odvětvími a regiony získávali vládci od podnikatelů finanční podporu a podíl na zisku. Vynález panovnickou mocí garantovaného oprávněného monopolu je důležitým mezníkem naší historie ještě v tom, že od této chvíle začaly být aristokracie, tedy vládnoucí třída, a buržoazie, tedy byznys, na sobě vzájemně závislé, což natrvalo změnilo charakter obou a s tím i fungování světa. Do té doby utvářela vládnoucí třída ve většině zemí armádu a loďstvo z dočasných vojenských oddílů zverbovaných kvůli nějakému konkrétnímu konfliktu. Zrození korporací s dlouhodobými plány ovšem začalo vyžadovat profesionální ozbrojené síly, které by korporace chránily před konkurencí a ostatním světem. Vlastníci korporací, vědomi si nutnosti ochrany, ochotně platili odvody na financování vojska. Věděli, že čím lepší ochrana, tím lepší byznys. Čím více prostředků, tím větší vliv na vládní opatření ochraňující firmy před konkurencí. Bludný kruh, který funguje do dnešních dní a o kterém bude v tomto seriálu ještě řeč.
Ustavení oprávněného monopulu je zároveň i milníkem v historii, kdy vzniklo zaměstnání jako (dnes hlavní) způsob, jak si obstarat živobytí. Prodávat napřímo vlastní produkty bylo stále obtížnější. Místo toho začali tehdejší obyvatelé ve velkém prodávat svůj čas, tj. svůj život výměnou za peníze, za které si potom mohli koupit, co potřebovali.
Ve své knize Team Human připomíná Rushkoff zakladatele moderní ekonomie Adama Smithe, který si byl už ve své době, tj. v polovině 18. století, velmi dobře vědom abstraktní povahy velkých korporací a zdůrazňoval nutnost jejich regulace proto, aby nezničily trh. Poukazoval také na to, že je potřeba, aby všechny tři faktory produkce měly stejnou váhu, tj.: a) půda, na které se pěstují plodiny nebo ze které se získávají suroviny; b) práce, která pečuje o půdu nebo vyrábí zboží a c) kapitál, tj. buď investované peníze nebo (ná)stroje potřebné k produkci. Smith si všiml, že v abstraktní ekonomice, která vyžaduje růst, kapitál rychle získává převahu nad dvěma ostatními faktory, neboť pouze kapitál může růst do zdánlivého nekonečna. Upřednostňování kapitálu před prací a půdou tak posiluje velké abstraktní korporátní hráče na úkor místní, skutečné ekonomiky.
Upřednostňování kapitálu před prací a půdou tak posiluje velké abstraktní korporátní hráče na úkor místní, skutečné ekonomiky (viz: Tragédie drobných místních podnikatelů).
Oprávněný monopol na dlouho zastavil přirozené obchodování jednoho s druhým, pro které se v dnešní technologické branži vžil termín „peer-to-peer“. Ekonomické kontakty mezi lidmi a firmami teď zprostředkovávaly centrální autority vynuceném zákonem. Krom toho se proměnil i ústřední účel podnikání. Už nešlo o to, že lidé vytvářejí hodnotu, kterou navzájem směňují, ale o to, aby korporace maximalizovali svůj zisk.
Úloha korporace byla tedy načrtnuta před šesti sty lety. Cílem bylo zmařit lokální aktivity, znemožnit lidem spolupráci, zničit konkurenci a odříznout lidi od jejich zdrojů a dovednosti. Tento cíl je dodnes stejný.
Pokud by se vám to nechtělo číst a raději byste si to poslechli, můžete zde v podání Douglase Rushkoffa (angličtina)
Nebo v této mé přednášce:
PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká z připravované knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Kniha vyjde na podzim 2020. Chcete-li se o ní dozvědět jako první, nechte na sebe email zde a my vám napíšeme, až bude v prodeji. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám jí šířit. Díky!
Zde jsou předchozí díly seriálu:
Úvod:
1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze
Historie:
4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům
9 – Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
Tomáš Hajzler: FB, IG, Li, YT
Knihy k tématu reformy podnikání: zde
