Tyrkys je buď autentický nebo žádný – několik otázek ze Seznam zprávy

Před časem jsme od Seznam Zprávy dostali několik otázek na téma tyrkysového, tedy celostního podnikání.

1) Kolik firem v ČR se vzdalo klasického korporátního řízení a má status tyrkysové organizace?

My lidé procházíme, tedy i to jak se organizujeme do skupin, prochází neustálým vývojem. Od kmenového uspořádání, přes obří striktní hierarchie á la katolická církev, jsme se nyní dostali k apelu na výkon, růst a meritokracii. Typickým obrazem této fáze vývoje je korporace. To je dnešní mainstream.

Organizace, které jsou ve vývoji dál, vznikají už z podstaty vždy na okraji, nikdy ne ve středu společnosti a popisuje je tz. zelená a pak právě i tyrkysová fáze.

Nevím o žádném výzkumu, který by tento vývoj u nás ani globálně mapoval a kolik firem či jiných organizací funguje už z tyrkysové fáze vědomí. Platí i to, že nic jako “status tyrkysové organizace” neexistuje, není žádná certifikační instituce, která by firmy tímto přívlastkem značkovala.

S tyrkysem vs. “klasickým korporátním řízením“ je to dnes tak jako v dobách, kdy bylo mainstreamem otrokářství. Od samého začátku existovali podnikatelé, kteří otrokářství neuznávali a otroci pro ně nebyli věc, ale lidé. Stejně tak se dnes objevuje stále více podnikatelů, pro které zisk není cílem, ale prostředkem ke zlepšování života a záchraně planety, dnes zcela běžná „externalizace škod” (přenášení škod podnikání na druhé) je pro ně nepřípustné. To jsou ti, kteří táhnou vývoj dál. V integrální teorii, což je jedna z filozofií, která vývoj vědomí a lidstva popisuje, mají pro tento náhled tyrkysovou barvu.

2) Jsou mezi tyrkysovými firmami i větší společnosti? Můžete jmenovat?

Existuje nespočet podnikatelů, kteří si přečetli teorii a snaží své firmy podle tyrkysových principů přeorganizovat. Jenomže firma nikdy nepřeroste své zakladatele a vždy bude součástí širší podnikatelské kultury v zemi, kde působí. Vyšší fáze vědomí „nevymyslíte“, je třeba k tomu dozrát, dané principy cítit a žít. Největší organizace, o které vím, je nadnárodní firma na outdorovou výbavu Patagonia se sídlem v Kalifornii. V Česku jsou největší Donum Felix, což je škola (soukromá, model Sudbury, cca 150 lidí), ne firma. V obou případech ale vidíte, že základem proměny jsou zakladatelé, kteří prošli jistou transformací a rozhodli se se už dále neúčastnit krysího závodu a destrukce většinové společnosti. Místo toho využívají své organizace ke společenské změně. Podnikají proto, aby změnili svět, aby žili to, co cítí. A tak by se podnikat mělo.

Základem proměny firem na cestě k tyrkysu jsou zakladatelé, kteří prošli jistou transformací a rozhodli se využít své organizace ke společenské změně. Podnikají proto, aby změnili svět, aby žili to, co cítí. A tak by se podnikat mělo.

3) Jaké jsou nejčastější důvody, proč na tento model přecházejí?

Na prvním místě je to již zmiňovaná transformace zakladatele/ů – nejčastěji nějaká forma setkání se smrtí (vážná nemoc, ztráta blízkého člověka,..), narození dítěte, konflikt, rozpadlé vztahy, setkání s cizími kulturami či jakákoli práce na vlastním růstu vědomí (např. meditace), kdy dochází ke znovunapojení na sebe, na vlastní emoce tak, že člověk začne znovu cítit tak jako jsme všichni cítili jako děti. Ve světě, kdy destrukce je všudypřítomná je to pak jen otázkou času, než si člověk spojí „a + b“ a dojde mu, že “po staru” už to nechce. Intuitivně se pak vydá dál a firmu organizuje tak, aby přispěl k regeneraci životů a planety, ne k obecné degeneraci (která je ovšem tak častá, že je běžnému člověku neviditelná). Když do toho náhodou narazí na knihu Budoucnost organizací nebo jinou teorii, která tento vývoj do vyšších fází vědomí mapuje a vysvětluje, je to bingo. To jsou pak podnikatelé a další lidé, kteří táhnou vývoj dál. Bohužel je ale i mnoho podnikatelů, kterým „tyrkys“ nebo předtím „svoboda v práci“ či jiné buzzwordy prostě přijdou „cool“, moderní, super pro byznys. Jejich důvod je, že jim to přijde dobré pro byznys a/nebo jejich ego. Tyrkysové uspořádání v tomto případě vydrží zpravidla do prvního konfliktu. Každému dojde, že je to habaďůra.

K tyrkysu je třeba dospět. Tyrkys není možné „vymyslet“. Pokud je vymyšlený, vydrží zpravidla do prvního konfliktu. Každému dojde, že je to habaďůra.

4) Setkali jste se s příklady firem, kde se to neosvědčilo? Proč a můžete dát tip?

Nefunguje to ve veřejně obchodovatelných firmách/korporacích, jejichž úlohou je těžit hodnotu v místech, kde firmy působí (o tom více zde). Tam, kde je cílem zisk a růst, tam to nemůže fungovat (zajímavé na tom je, že zmiňovaná Patagonia zisková je, a to ne málo – ale to proto, že zisk není cíl, ale prostředek). Nedávno jsme toto téma řešili v jedné středně velké české firmě se soukromými majiteli. Firmu založila žena na tyrkysových principech a několik let tak i zcela autenticky fungovali. Později k sobě přizvala dva společníky. Časem se všichni tři rozhádali o směrování firmy a netrvalo dlouho, zakladatelka odešla a z „tyrkysu“ se stala obyčejná na zisk zaměřená korporace.
Mám 2 tipy, jak na to. Zaprvé je třeba říct, že „tyrkys“ je buď autentický nebo žádný. Základem organizace je zakladatel, který je tím, kým je, je napojený na své emoce, prostě „sou-cítí“. To je fundament. Pak je třeba know-how. Je třeba vědět, jak stavět organizace bez mocenských hierarchií, podle vyššího smyslu a hodnot jako organizmus, „smečku“ spřízněných duší, ne jako stroj, který má rubat zisk pro vlastníky.

Je třeba vědět, jak stavět organizace bez mocenských hierarchií, podle vyššího smyslu a hodnot jako organizmus, ne jako stroj.

5) A co nějaký hybridní mód? Tj. firmy směřující k tyrkysu, které ale tak daleko ještě nejsou? 

Všichni jsme na cestě. Někdy je to krok dopředu a dva dozadu, často slepé uličky. Rozpad mocenských hierarchií nad- a pod-řízených je ale jedním z důležitých rysů proměny organizací na přelomu 20. a 21.století.
Předevěším v post-komunistických a dalších post-totalitních zemích je otázka „svobody v práci„, tj. sebe-řízení (namísto podřízení) obzvláště populární. Tj. řada firem dnes i u nás funguje na principech decentralizace, samořídících týmů – tedy svobody. Podle integrální teorie se jedná o nižší vývojové stádium (označované zelenou barvou), jednu úroveň před tyrkysovou. Ale je to cesta.
Tyrkysová fáze se někdy označuje jako celostní, „svoboda v práci“ je napůl cesty. V těchto firmách zaměstnanci často spolu-rozhodují o tom, co, kdy, kde, jak, s kým nebo dokonce za kolik budou dělat. Jenomže velká část firem stavících na principech svobody v práci funguje v klasickém degenerativním režimu, tj. neřeší zda jejich práce vůbec někomu prospívá a jak moc jejich firma ničí životy a přírodu.
Problém nastává, když destruktivní firmy začnou předstírat, že prospívají – dnes tolik populární green- a dobro- washing (zde nebo zde).

Svoboda, štěstí v práci, zaměření se na výjimečnou firemní kulturu,… jsou fáze vývoje „na půl cesty“ k celistvosti, tedy tyrkysu.

6) A jak tyrkysové přístupy aplikovat na celou ekonomiku?

Je to jen otázka času, než dojde i k tomu. V případě, že se nám podaří život na Zemi uchovat, dojdeme ve vývoji nevyhnutelně až k celostnímu, tyrkysovému pohledu.
Jenomže pokud bychom se měli bavit o aplikaci na celou ekonomiku, je třeba se nejprve bavit o smyslu a budoucnosti ekonomiky, a to už by bylo na jiný rozhovor. Pokud máme na planetě udržet žitelné klima, život umožňující ekosystémy a pokud chceme žít bez extremismu a válek, veřejně obchodovatelné nadnárodní korporace buď zaniknou nebo se budou muset zcela zásadně proměnit. Ekonomiku je třeba znovu lokalizovat, základem se musí být decentralizace. S korporacemi je to jako s otrokářstvím – vznikly v pozdním středověku jako nástroj jak zastavit bohatnutí obyčejných městských lidí. Tento cíl se dodnes nezměnil. Fungování korporací, ekonomiky a peněz je ale obrovská slepá skvrna. To, jak tato klíčová oblast našich životů funguje neví valná většina ekonomů, natož my obyčejní lidé. Máme-li se ale postavit krizím, kterým čelíme, bude třeba tento stín nasvítit a poodkrýt. Tyrkysové organizace přinášejí svým způsobem alternativu pro nový svět a jsou tak jednou z našich velkých nadějí.

Pokud máme na planetě udržet žitelné klima, život umožňující ekosystémy a pokud chceme žít bez extremismu a válek, veřejně obchodovatelné nadnárodní korporace buď zaniknou nebo se budou muset zcela zásadně proměnit.

___________________________

Projekty Slušné firmy můžete podpořit zde. Každý dar pro nás moc znamená. Naše videa můžete sledovat i na Herohero zde a tím nám přispět na jejich tvorbu. Díky.
Aktuální akce najdete zde – přijďte debatovat: