Třípatrový dort: Paradigma měnící pohled na ekonomiku

V dnešním blogu pokračuji s principy, modely a nakonec i příklady ekonomických alternativ. V tom dnešním chci představit jeden z nejdůležitějších, který ukazuje, že tržní ekonomika (tj. to, co dnes považujeme za ekonomiku) je pouze poleva na dortu.

Jedná se o další ze série textů z připravované knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.
Předchozí texty z této série:

• O tom, jak se z hrobníka a faráře stal obří byznys aneb, jak vzniká závislost na nakupování a vydělávání;
• Život po koronaviru se změní. Jistotou je, že urychlí některé trendy. Jedním z nich je zavedení univerzálního základního příjmu.;
• Konviviální aktivity a jejich renesance v době epidemie aneb, jak se člověk učí od člověka;
• Zázrak z Wörglu“ jako historická inspirace v tom, jak nakopnout (solidární a udržitelnou) ekonomiku

Dnes se jedná o model ekonomiky pocházející z dílny britské futuroložky Hazel Hendersonové, vžil se pro něho termín model „třípatrového dortu“. V Česku ho zpopularizovala česká ekologická ekonomka Naďa Johanisová.

Proč třípatrového? A proč dortu? Protože nahlíží na ekonomiku jako na tři patra dortu s tím, že pouze to horní nejmenší patro je to, co v dnešním většinovém světě považujeme za ekonomiku, tj. tam spadá směna zboží a služeb za peníze. Toto patro se dělí na tři části: soukromý sektor, veřejný sektor a tzv. šedou ekonomiku. Patří sem vše zpeněžitelné, tj. co je měřitelné penězi (tak jak peníze dnes chápeme).

V druhém, proporčně větším patře, je veškerá ekonomika svépomoci, sousedské nebo rodinné výpomoci a dobrovolnictví, tj. vše co dělají lidé jeden pro druhého bez toho, že by si za to platili. Hazel Hendersonová nazývá toto patro termínem „love economy“ neboli ekonomika lásky. 

Zcela dole, naprosto největší díl, tvoří “ekonomika přírody”, což je to, co nám poskytuje Země už jen z podstaty toho, že na ní žijeme, a bez čeho by žádná peněžní ani dobrovolná ekonomika nemohla existovat. Tomuto patru říká Hendersonová „Mother Nature“ neboli matka příroda. Druhé a třetí patro je tedy penězi většinou nepoměřované, resp. neměřitelné a z pohledu dnešní ekonomie se za ekonomiku nepovažuje.   

Z modelu dortu je zřejmá hierarchie důležitosti: Základem všeho je planeta Země se vzduchem, vodou, půdou, biomasou, všemi nerostnými zdroji a přírodními mechanismy, bez kterých by (lidský) život nebyl možný. Teprve na funkční planetě může stát přirozená lidská interakce a vzájemná (vý)pomoc. 

Až na těchto dvou základech stojí ekonomika peněžní. Protože ekonomika musí podle dnešní ideologie trvale růst a její životaschopnost se poměřuje hrubým domácím produktem, dalším základním principem našeho dnešního systému je tlak na to, aby se spodní dvě patra přesunula nahoru, ideálně aby se dort převrátil, což se v mnoha částech světa ve své podstatě už podařilo. Tomuto fenomému se říká zesoukromňování či financializace života. Převrátit třípatrový dort není z podstaty fyziky možné, což je fakt, se kterým se stále větší počet obyvatel planety začíná bolestivě seznamovat.  

Norský spisovatel Arne Garborg řekl, že za peníze si můžete koupit jídlo, ale ne chuť k jídlu; léky, ale ne zdraví; měkkou postel, ale ne spánek; vědomosti, ale ne moudrost; šperky, ale ne krásu; luxus, ale ne teplo domova; zábavu, ale ne radost; známé, ale ne přátelé; sluhy, ale ne loajálnost.

Tento obrázek, který jsem do tohoto blogu už dával, je jen jinou formou obrázku dortu v úvodu a možná je v něčem i názornější…

PS1: Další texty k tématu: Sedmá generace: Model třípatrového dortu s polevou; Finmag: Tržní ekonomika je jen poleva na dortu

PS2: Kniha Dobrý život ve stínu konzumní společnosti vyjde v roce 2020. Chcete-li se o ní dozvědět jako první, nechte na sebe e-mail zde a my Vám napíšeme, až bude v prodeji.

PS3: Ekonomický systém je pro moderní lidskou společnost tím, čím je operační systém pro počítač či rychlý telefon: Jeho jednotlivé verze určují fungování jednotlivých aplikací a programů, tj. v lidské společnosti institucí a jednotlivců. Dnešní ekonomický systém stojí na ideologii úzké skupinky bílých mužů z 18.-20. století. Povážlivě tedy zastaral, až tak, že náš druh přivedl na pokraj katastrofy: Potřeba trvalého růstu, HDP jako měřítko blaha, fenomén externalit, sílící nadvláda korporátně-státního propletence, prekarizace práce,… to je jen několik málo příkladů toho, co je dnes destruktivní a co je nutné urychleně změnit. Bohužel málokdo fungování našeho „operačního systému“ rozumí natolik, aby to dokázal vysvětlit ostatním. Ekologická ekonomka Naďa Johanisová a antropoložka Kateřina Varhaník Wildová mezi těch několik málo lidí patří. A nejenom to: Kromě pomoci s pochopením toho, jak funguje dnešek, není v Česku pravděpodobně mnoho lidí s lepším přehledem o možných alternativách, což je to hlavní, co potřebujeme, abychom se posunuli dál. Práce těchto dvou žen se stala mimořádně aktuální obzvlášť v době koronavirové epidemie, kdy se rozhoduje o tom, jaká bude naše budoucnost. To je důvod, proč doporučuji jejich tři knihy dostupné v cenově zvýhodněním balíčku s názvem Alternativní ekonomika: