Globalizace ve stavebnictví

Až půjdete příště kolem nějaké stavby nebo okolo stavebnin, všimněte si – kdo (a také kde) vyrobil stavební materiály, z kterých se dnes staví. Pak se podívejte, odkud je developerská a/nebo stavební firma. A pokud byste si chtěli opravdu „zazkoumat“, zjistěte si, odkud pocházejí peníze, z kterých se stavba financuje, odkud jsou stavebníci/dělníci, odkud jsou stroje a nástroje, a tak dál.

Nejspíš zjistíte, že je to jako v supermarketu nebo kdekoli jinde v moderní západní společnosti. Většině toho, co dnes používáme, dominuje pár (nad-národních) firem/značek, které extrahují hodnotu z míst, kde působí. Stavebnictví není výjimkou.

Co se týče stavitelství, není to tak dávno, co nějaká místní „cihelna“ byla v Česku „na každém kroku“, tj. hodnota vznikala a také zůstávala doma. Domovem míním obec, čtvrť či kraj. Budovy stavěli místní, velmi častou formou sousedské či spolkové svépomoci, což mělo zcela zásadní dopady na kvalitu, ekonomiku, ekologii a především soudržnost místní eknomiky.

Dnes je stavebnictví jen další branže, která nám může pomoci pochopit fenomén ekonomické globalizace ve smyslu systému nadnárodních smluv a institucí protěžujících korporace a blokující místní drobné podniky.

Proč na tom záleží? Protože tento systém je přímou příčinou koncentrace ekonomické a politické moci, nemožnosti prosadit zájmy běžných lidí, mizení místních pracovních míst, odvodů peněz do zahraničí, nárůstu chudoby a extremismu, ničení klimatu a kolapsu ekosystémů.

Potíž je v tom, že ekonomická globalizace je tím, čím je voda pro ryby.

Potíž je v tom, že ekonomická globalizace je tím, čím je voda pro ryby. Informace o tom, že takový systém existuje a jak fugnuje, jsou neveřejné. Slepá skvrna zakrývající tento systém je tak obrovská. Bez pochopení pravých příčin zhoršujícího se stavu světa se nemáme šanci k řešení mírovou cestou dostat. Proto patří téma osvěta globalizace a šíření principů a příkladů lokalizace k tomu hlavnímu, čemu se ve Slušné firmě věnujeme.

Fotky jsou z pražského Barrandova (říjen ’22).

O jednom konkrétním příkladu globalizace stavebnictví si přečtěte detailně v knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti: Velmi intimní příběh developerské korporace Avestus, stavební firmy Gemo a jejich projektu Modřanský háj.

_________________

Seriál „Byznys 101“ naleznete zde.
Projekt Zpátky k jídlu je zde.
Seznam našich aktuálních setkání je zde. Přijďte debatovat.
Projekty Slušné firmy můžete podpořit zde. Každý dar pro nás moc znamená.