Tleskali jsme ekonomice sdílení, dostali jsme středověkou korporaci na digitálních steroidech

V minulém – 12. dílu seriálu o firmě jste se mohli seznámit s příběhem Listerinu, Zantacu a rozmachu SUV automobilů jako příklady využití nejsilnějšího reklamního motivátoru, kterým je strach. V dnešním krátkém textu navážeme na sedmý díl (Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu), který se věnoval vynálezu korporace a ukážeme si, jak se tento prastarý byznys model stal základem dnes největších a nejmocnějších firem, kterými jsou digitální giga-platformy jako Facebook, Amazon, Apple, Uber nebo Airbnb. 

____________________

S vynálezem internetu se běžnému člověku zablýsklo na lepší časy. Zdálo se, že po staletích nadvlády centrální moci budeme moci fungovat opět jeden s druhým. Nadšeně se hovořilo o ekonomice sdílení a mnozí z nás plánovali, jak si s pomocí internetu vybudují vlastní prosperující podnik a budou podnikat v pyžamu z pohodlí své vlastní ložnice nebo odněkud z pláže. Možná si na to období vzpomenete – ten pocit rovnosti, demokracie a zdánlivě nekonečných možností počátku internetu byl opojný.

Pak se ale cosi zvrtlo. Douglas Rushkoff v knize Házet kameny na autobus Googlu upozorňuje na jeden bizarní protest, během kterého obyvatelé San Francisca blokovali autobusy technologických firem, které sice sídlí v Silicon Valley, ale jejich zaměstnanci (z velké většiny dvacátníci nebo třicátníci) toužící po nočním životě velkoměsta bydlí v centru San Francisca a dalších měst v sanfranciském zálivu. 

S vynálezem internetu se po staletích nadvlády centrální moci zdálo, že budeme moci fungovat opět jeden s druhým. Nadšeně jsme hovořili o ekonomice sdílení a mnozí z nás plánovali, jak si s pomocí internetu vybudují vlastní prosperující podnik a budou podnikat v pyžamu z pohodlí své vlastní ložnice nebo odněkud z pláže.

Rushkoff se podivuje nad tím, jak to, že firmy jako jsou Google, Facebook, Amazon, Airbnb, Uber nebo Apple, ke kterým jsme ještě před pár lety vzhlíželi jako k naději na nový lepší svět, jsou dnes předmětem stále hlasitějších protestů ze strany občanů i vlád. „Jak je možné, že Google, který měl být protiváhou korporátního Yahoo a jehož mottem bylo – Nedělat nic zlého – se dnes stává podobně nenáviděnou korporací?“ ptá se Rushkoff. „Jak je možné, že proti Airbnb, které mělo propojit lidi po celém světě, nabídnout nevyužité pokoje a pomoci s přivýdělkem, protestuje většina velkých světových měst? Jak to, že Uber, který měl udělat to samé s volnou kapacitou aut, je pod stále hlasitější palbou kritiky za zneužívání a manipulaci řidičů? Co to, že Facebook, který měl propojit kamarády, čelí nekonečným obviněním ze zneužívání informací, z manipulace uživatelů, z manipulace voleb, a především ze šíření nenávisti a rozpoutávání (etnického) násilí?“  (Více viz např. v tomto Rushkoffově vystoupení):

Profesor na americké UCLA a ředitel Digital Cultures Lab Ramesh Srinivasan, další člověk, který se léta věnuje fungování internetu, poukazuje na to, že internet ve svých počátcích propojoval lidi a byl nástrojem protiváhy korporací, zatímco dnes je místem, kde korporace vydělávají.

Právě Rushkoff patří k lidem, kteří nejhlasitěji upozorňují na to, že dnešní digitální korporace funguje stále na principech středověkého „oprávněného monopolu“, tentokrát ovšem „na digitálních steroidech“. To, co dříve trvalo staletí a ve 20. století desetiletí, je dnes otázkou měsíců, týdnů, někdy i dní. Technologické firmy tedy nejsou ve vývoji korporací milníkem v tom, že by přinesly nějakou novou formu organizace. Většina totiž, jazykem integrální teorie, funguje někde mezi oranžovou a zelenou úrovní.

Dnešní digitální korporace funguje stále na principech středověkého „oprávněného monopolu“, tentokrát ovšem „na digitálních steroidech“.

V době, kdy skutečné trhy už nejsou schopny zajistit potřebný růst, přišly tyto digitální megakorporace se zcela novým trhem, kterým je naše pozornost. Každý z nás má sto dílků bdělé pozornosti, kterou rozdělujeme mezi činnosti a lidi, kteří nás zajímají. Technologickým firmám se podařilo „přestěhovat“ velký díl naší pozornosti do online světa. A když říkám velký, myslím velký. Rekordmani v délce online života tráví před obrazovkou v průměru k deseti hodinám denně, a to je průměr, takže jsou lidé, kteří ve skutečném světě už prakticky nežijí. Průměrný Američan kontroluje svůj telefon každých 10 min, tj. 96krát denně. Rozhlédněte se venku okolo sebe, kolik lidí je přilepených k nějaké obrazovce.  

Rekordmani v délce online života tráví před obrazovkou v průměru k deseti hodinám denně, a to je průměr, takže jsou lidé, kteří ve skutečném světě už prakticky nežijí. Průměrný Američan kontroluje svůj telefon každých 10 min, tj. 96krát denně.

Za jeden z nejzajímavějších experimentů považuji sledovat poctivě, jak moc k tomuto fenomenálnímu úspěchu moderních internetových firem každý jednotlivě přispíváme. Musím říct, že já tedy značně, a dovoluji si tvrdit, že v tom jedeme (skoro) všichni. (Skoro) nikdo není imunní. Logicky platí, že o co víc trávíme život online, o to méně prostoru, času a energie nám zbývá na skutečný život. A platí i to, že o co blíž jsme s lidmi ve virtuálním prostoru, o to dál jsme si s těmi skutečnými. Jedním z důležitých předpokladů dobrého života je přitom vědomá pozornost věnovaná tomu, co je pro život podstatné. 

Rushkoff dělí vývoj byznysu do čtyř fází. Té současné říká „digitální industrialismus“. Budoucnost vidí v tzv. digitálním distributismu:

__________________________________

PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká z připravované knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Kniha vyjde na podzim 2020. Chcete-li se o ní dozvědět jako první, nechte na sebe email zde a my vám napíšeme, až bude v prodeji. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám jí šířit. Díky!

Zde jsou předchozí díly seriálu:

Úvod:

1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze

Historie:

4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům

Historie konzumu:

9 – Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
11 – Nakupování na dluh a designová revoluce 80.-90.let
12 – Historie konzumu – Využití strachu v reklamě

Tomáš Hajzler: FB, IG, Li, YT
Knihy k tématu reformy podnikání: zde