Nová družstva – 62. díl seriálu Byznys 101

V dnešním díle seriálu Byznys 101 pokračujeme v mapování alternativ („zelená, tyrkysová“ fáze evoluce) dnešního na zisk zaměřeného podnikání externalizujícího dopady své činnosti na ostatní a přírodu („oranžová“ fáze). Dnes tématem nového družstevnictví.

Pro nás, kdo jsme vyrůstali v komunistickém Československu, je „družstevnictví“ jedním z těch zavirovaných slov, která si spojujeme s minulým režimem. Málo se ví, že družstva jsou původně britský vynález a že se začala objevovat v různých evropských zemích v reakci na drsné podmínky začátků průmyslové revoluce. Vznikala primárně proto, aby vyřešila nějaký konkrétní problém svých zakladatelů, a ne proto, aby jim pomohla zbohatnout a dominovat jiným. Peníze zde sloužily jako prostředek a případný zisk se investoval zpět do podniku.

Počátky evropského družstevnictví lze najít už v 18. století. Prvními příklady byla tzv. stavební společenství ve Velké Británii, kdy si skupina dělníků společně našetřila na vlastní bydlení a následně si pomáhala se stavěním. Ve střední Evropě to pak byla tzv. bratrstva nebo pokladny pražských dělníků v kartounkách (barvírnách bavlněných látek), které sloužily jako pojišťovna pro případ nemoci nebo úmrtí. Na Slovensku vzniklo první (úvěrní) družstvo v Sobotišti už v roce 1845 pod názvem Gazdovský spolok.

Pro nás, kdo jsme vyrůstali v komunistickém Československu, je „družstevnictví“ jedním z těch zavirovaných slov, která si spojujeme s minulým režimem. Málo se ví, že družstva jsou původně britský vynález a že se začala objevovat v různých evropských zemích v reakci na drsné podmínky začátků průmyslové revoluce.

Skutečným počátkem evropského družstevnictví však bylo založení Rochdale Equitable Pioneers v roce 1844 v anglickém Manchesteru. Členy tohoto historicky prvního družstva byli místní řemeslníci, kteří společně nakoupili potraviny ve velkém a prodávali si je za velkoobchodní ceny ve společném obchodě. Rochdaleské spotřební družstvo se stalo vzorem pro ostatní nejen díky tomu, že úspěšně rostlo, ale hlavně proto, že jeho zakladatelé sepsali základní principy družstevního fungování, které pak další družstva následovala.

Družstva vznikají primárně proto, aby vyřešila nějaký konkrétní problém svých zakladatelů, a ne proto, aby jim pomohla zbohatnout a dominovat jiným. Peníze zde slouží jako prostředek a případný zisk se investuje zpět do podniku.

Velká Británie se stala kolébkou spotřebních družstev, Německo úvěrových, Francie výrobních a Dánsko zemědělských. České a slovenské země patřily v družstevnictví mezi světovou špičku už za dob Rakouska-Uherska. Principy fungování družstev jsou (podle Mezinárodního družstevního svazu) následující:

1) Dobrovolné a otevřené členství – Člen nesmí být do členství nucen, ani mu nesmí být odepřeno na základě příslušnosti k menšině.

2) Demokratická kontrola družstva členy – V družstvu platí, že jeden člověk = jeden hlas. Členové si z vlastních řad volí představenstvo, ale největší pravomoc má tzv. členská schůze.

3) Ekonomická účast členů – Členové vkládají do družstva finanční podíly, tzv. členské vklady a většinou ručí do jejich výše. Případný zisk se vyplácí družstevníkům ve formě dividend – často spíše podle přínosu než podle výše vkladu.

4) Autonomie a nezávislost – Družstva jsou autonomní, nezávislé organizace kontrolované svými členy.

5) Vzdělávání členů a osvěta – Aby mohli členové spolu řídit organizaci, musejí mít informace a dovednosti s informacemi naložit. Protože družstva existují proto, aby řešila problémy svých členů, nepovažují ostatní za konkurenci. Na národní i mezinárodní úrovni tak vzájemně spolupracují a navzájem se podporují.