Zázračná zabijácká tabletka
Minulým dílem jsme ukončili část seriálu věnovanou tomu, jak navrhnout produkt nebo službu tak, abychom si na ně utvořili závislost. Postoupíme však dál, tentokrát k tématu látek a technologií, které se dostanou na trh třeba desítky let před tím, než se podaří prokázat jejich často destruktivní dopad na lidské zdraví a přírodu. Jedním z učebnicových příkladů je tzv. DES, tedy diethylstilbestrol, synteticky připravený pohlavní hormon estrogen, který byl ve své době pokládán za téměř zázračný lék. Já jsem se narodil v roce 1971, moje manželka Péťa v roce 1973. Právě tehdy se těhotným ženám na obou stranách železné opony masově předepisovala vychvalovaná pilulka, která DES obsahovala, a tak je určitá pravděpodobnost, že s ní máme i my dva jistou osobní zkušenost.
Lék vyvinuli vědci na oxfordské univerzitě v roce 1938 a v roce 1941 se ve Spojených státech začal užívat pro zmírnění příznaků menopauzy. Zjistilo se, že tento umělý estrogen je několikanásobně účinnější než ten přirozený, a tak netrvalo dlouho a vyráběl se ve více než dvou stovkách farmaceutických firem po celém světě. Lékaři ho předepisovali jako součást antikoncepce, pro zastavení laktace a jako prevenci otěhotnění po nechráněném styku. Věřilo se, že působí preventivně proti potratům, a tak ho nastávající maminky braly běžně celé těhotenství, podobně jako vitamíny. DES dělal divy nejen u žen, ale také třeba u krav, a tak byl až do roku 1979 přidáván do krmiva 80–95 % amerického dobytka. Reklamní plakát z 50. let společnosti Grant Chemical na lék s obchodním názvem desPLEX uvádí: „… desPLEX předchází potratu a předčasnému porodu; znamená větší a silnější děti; žádné zažívací potíže ani nepříjemné vedlejší účinky s desPLEXem při vysokých nebo malých dávkách.“
Zázračný lék začal ztrácet na lesku po roce 1970. Tři lékaři z jedné nemocnice v americkém Massachusetts si v té době všimli nezvykle vysokého množství vzácné rakoviny vagíny, která se obvykle objevovala až po menopauze. Uběhlo ještě několik let, než se potvrdilo, že proklamované požehnání je ve skutečnosti prokletím. Jednou z pacientek byla Margaret Lee Braunová, která tímto typem poševní rakoviny onemocněla, když jí bylo pouhých devatenáct let. Počátkem 80. let založila DES Cancer Network a sepsala knihu příběhů lidí, kteří v souvislosti s užíváním DES onemocněli (zde). Díky ní se podařilo situaci minimálně v USA alespoň částečně zmapovat. (Mimochodem, všimli jste si, jak často se lidstvo o něčem dozvědělo jenom proto, že nějaký obyčejný člověk našel odvahu a začal o tom mluvit?)
Podle dnešních odhadů bylo ve Spojených státech vystaveno účinkům DES ještě před narozením pět, možná deset milionů lidí. Dopátrat se ovšem počtu všech, kdo v důsledku DES onemocněli nádorem dělohy, vaječníků, pochvy, prsou, prostaty nebo varlat, není bohužel možné. Na světovém trhu bylo svého času více než dvě stě produktů s obsahem DES a málokterá žena si vybaví, co přesně tehdy brala. V Československu se DES předepisoval v letech 1958–1976. Evropská komise odhaduje, že ovlivnil okolo šedesáti tisíc našich těhotenství. Nikdo, komu je dnes přes čtyřicet, si nemůže být jistý, že se s DES nesetkal, i když moje ani Pétina maminka si nic takového nevybavují. Kolik případů rakoviny v Československu přičíst na jeho účet, je samozřejmě nezjistitelné (zde).
Příběh zázračné pilulky, u níž trvalo okolo čtyř desetiletí, tj. dvě lidské generace, než se zjistilo, že zabíjí, není vlastně nijak výjimečný. Tak to totiž v byznyse chodí. Objeví se nová zázračná ingredience, technologie či produkt a pustí se do výroby dřív, než se zjistí, jak vlastně na člověka, lidskou společnost a přírodu do všech důsledků působí. Takových příkladů zprvu zázračných objevů, jako byl DES, u kterých se ovšem po čase zjistilo, že jsou toxické, je nespočet – DDT, olovo v benzínu nebo barvách, ftaláty, dioxiny, Facebook, cigarety… (Psal jsem o tom v roce 2014 např. zde).
Jeden by si myslel, že když se zjistí, že je něco toxické, okamžitě se to přestane používat. Ve světě, kde by byl nejvyšší hodnotou dobrý život na Zemi, by tomu tak bylo. Ale v systému, kde jsou na piedestalu peníze, růst a svoboda podnikání, to tak není. Příkladem za všechny mohou být třeba poslední zmiňované cigarety. Brzy to bude sto let, co lidé vědí, že kouření zabije každého druhého člověka (zde). Tabákovému průmyslu se však celou tu dobu daří nebezpečí relativizovat, odvádět pozornost a přenášet zodpovědnost na druhé, takže celá branže prosperuje dál, prodej průmyslově vyráběných cigaret je stále legální a ve velké části světa vlastně i stále šik.
Totéž se daří Monsantu/Bayeru s jejich toxickým herbicidem, fosilnímu průmyslu s relativizací jeho vlivu na globální oteplování a změny klimatu nebo automobilovému průmyslu s výfukovými emisemi.
Jak to velké firmy dělají, že dokážou tak zdařile odvádět pozornost od destruktivních důsledků svého podnikání? Používají k tomu mimo jiné tzv. strategii čtyř psů. Na tu se těšte příště.
__________________________________
PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká úpravou textů z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám ji šířit. Díky!
PS2: Vzhledem ke COVIDU jsme přišli o možnosti financování projektu Zpátky k jídlu. Chcete-li nám pomoci, abychom v něm mohli pokračovat, přispějte nám prosím jakoukoli částkou na náš transparentní účet. Do poznámky napište „Zpátky k jídlu“. Jakmile se nám peníze sejdou a přežene se další vlna Covidu, tak pokračujeme. Díky.
Zde je přehled všech dílů seriálu:
Úvod:
1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze
Historie:
4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům
Historie konzumu:
9 – Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
11 – Nakupování na dluh a designová revoluce 80.-90.let
12 – Historie konzumu – Využití strachu v reklamě
13 – Tleskali jsme ekonomice sdílení, dostali jsme středověkou korporaci na digitálních steroidech
Anatomie firmy:
14 – Anatomie moderní firmy – Ekonomičtí sportovci aneb Proč dnes vlastně firma existuje
15 – Anatomie moderní firmy – Příběh o Otesánkovi aneb, jak velká by měla být firma?
16 – Anatomie moderní firmy – líní zaměstnanci, McDonaldizace & přiliš mnoho království
17 – Anatomie moderní firmy – Stroje, zdroje a manažerská daň
18 – Anatomie moderní firmy – Otázky proč a jak, zrození byrokracie a management pro 3%
19 – Anatomie moderní firmy – Firemní táta s mámou aneb úvod do mocenské pyramidy
20 – Anatomie moderní firmy – Zákonitosti života v mocenské pyramidě
21 – Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy I-III
22 – Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy IV-VII
23 – Anatomie moderní firmy – Motivace aneb jak dostat peníze ze stolu
24 – Anatomie moderní firmy – práce na hovno & kapučínoví manažeři
Zodpovědnost firmy:
25 – Prospěšná společnost aneb Organizace o pěti sourozencích
26 – „NASTAVIT a ODRBAT nebo „OBOHATIT a ne VYTĚŽIT“?
27 – Temný příběh novozélandské těžařské firmy Pike River Coal
28 – Korporátní pan Hyde. Seznamte se, prosím.
29 – Re-klama: Vrtění psem aneb Výroba souhlasu
30 – CSR jako nástroj moderního marketingu nebo jako součást DNA firmy
31 – Jak vyrobit zelenou, ekologickou škodovku Aneb greenwashing ve Škoda a.s.
32 – Domestos pro školy aneb medaile za projekt měnící svět k lepšímu
33 – Boj proti rakovině rakovinou a fenomén Coca-colonizace
34 – Přírodu ochraňující, zero waste Kofola aneb greenwashing v Kofola, a.s.
35 – H&M: Globální lídr ve vědomé módě aneb greenwashing módní branže
38 – Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.
Design služby/produktu s cílem vybudovat závislost:
36 – Booking.com jako mistrovství v iluzi nedostatku aneb úvod do světa prodejních triků na internetu
37 – Technika „Past na šváby“ aneb Osobní zkušenost s Vodafone, ČOSB, T-Mobile a DPP
39 – Zukrování, šmírovací kapitalismus aneb zcela nový model podnikání
40 – Pohádka o Smolíčkovi aneb láhev rumu každému děcku
41 – Skinnerova krabice a magie kaptologie
42 – Houstone, máme problém
43 – Když je plechovka soleného masa víc, než papája ze zahrady
Legální výroba toxických látek:
44 – Zázračná zabijácká tabletka
Tomáš Hajzler: LinkTree, FB, IG, Li, YT, Zprávy ze života, Knihy
Zdroj: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, časopis Respekt