Glyfosát: Klíč k modernímu zemědělství, nebo rakovina ve slevě?

Zdroj: pixabay.com
Byznys 101 / 13. 5. 2021 /

Dnešní svět je plný příkladů podobných „zázračných zabijáckých tabletek“, jako byl svého času DES. Jedním z těch mimořádně rozšířených je herbicid glyfosát prodávaný pod značkou Roundup. Informace o potenciální toxicitě existují již řadu let, ale jeho výrobci, Bayeru/Monsantu, se díky strategii čtyř psů a koktejlu návazných technik daří většinu obvinění shazovat ze stolu a zodpovědnost za nemoci a úmrtí přenášet na druhé. Přitom například ve Švédsku byl tento herbicid zakázán už v roce 1995 a v roce 2015 označila respektovaná mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) glyfosát za potenciálně karcinogenní. V době, kdy píšu tento odstavec, běží jenom v USA přes jedenáct tisíc žalob uživatelů Roundupu, kteří ve většině případů onemocněli rakovinou. Tři z nich už svůj soudní spor vyhráli. Kolik lidí onemocnělo a zemřelo na následky používání Roundupu v Česku, není známo. Víme jen, že už v roce 2013 byl k nalezení ve vzorcích moče u šesti z deseti obyvatel a podle zjištění ČHMÚ z roku 2017 je v 75 % zdrojů české pitné vody (zdezde, zde).

Glyfosát se pod značkou Roundup prodává od roku 1974, tj. prakticky celý můj život, a přestože od roku 2015 roste počet zemí, které začínají jeho používání nějakou formou regulovat, používá se běžně ve většině zemí světa. Jedním z přívlastků pro dnešní dobu je proto i „glyfosátová“ (zde). V češtině dokonce existuje nové sloveso „raundapovat“. Polévání rostlin Roundupem od americké firmy Monsanto (O Bayeru vs. Monsanto více zde) se totiž pro mnoho lidí stalo naprosto normální, rutinní záležitostí. Přistupují k tomu se stejným klidem, jako když po práci usednou ke kávičce. Roundup je zcela běžný výrobek na regálech v OBI, Hornbachu, mají ho v Alza.cz, na Mall.cz i jinde, najdete ho v reklamních letácích, prodává se v plejádě obalů, jsou na něj akční nabídky.

Jsou to ovšem především čeští zemědělští podnikatelé v čele s Andrejem Babišem, kteří si Roundup oblíbili nejenom jako nejúčinnější hubitel plevelů, ale i pro mnoho jiných účelů. Například na podzim po letní sklizni, kdy začnou pole samovolně zarůstat, místo aby plevel zaorali, jak se to dělalo ještě donedávna, postříkají strniště raději glyfosátem. Je to prý levnější a méně pracné. Ve velkém rozsahu ho používají také při sklizni, a to především v případě řepky, slunečnice nebo obilí. Prakticky zralá úroda se postříká, rostliny to spálí a semena se pak lépe a pohodlněji sklízejí. Nejvíc glyfosátu se používá na olejniny, obilí a také na vinohrady, ale stříkají se jím i brambory, zelenina, a dokonce i pícniny. U řepky pěstované na biopaliva se na zdravotní aspekty nedbá prakticky vůbec, a tak se herbicidy – v ještě větším množství než u jiných plodin – dostávají z polí do našich spodních vod a stávají se součástí naší pitné vody.

Jedna z mnoha Roundup reklam:

Glyfosát se navíc ve velkém používá i mimo zemědělství, například k hubení plevelů na železničních náspech, na lesních pasekách nebo ve městech k „údržbě“ chodníků a silnic. Jeho používání v Česku zakázaly do poloviny roku 2018 pouze Praha 7, Praha 6 a Brno. Vídeň či švédský Göteborg glyfosát při údržbě měst nikdy nepoužívaly, Berlín jeho aplikaci zastavil (zde). U nás doma v Komořanech se v roce 2019 glyfosátem „ošetřovalo“ celé naše náměstí. V mém rodném Lanškrouně jsem tyto ošetřovatele potkal vloni.

Vzpomínáte na Milgramův experiment (ten s elektrošoky zdezde)?

Toto tvrdí o Roundupu výrobce: „Z hlediska bezpečnosti lidí, zvířat a životního prostředí je postřik Roundup, respektive úč. l. glyfosát, jedním z nejneškodlivějších herbicidů na světě. Jeho toxicita je nižší než toxicita kuchyňské soli a dosahuje poloviny toxicity acylpyrinu. Glyfosát se v půdě a sedimentech pevně váže na jíl a organickou hmotu, takže nemůže být přijímán kořeny necílových rostlin a je velmi rychle odbouráván (inaktivován) mikrobiálními pochody. Použití v II. OP povrchových a podzemních vod.“ (zde).

Když v roce 2015 označila Světová zdravotnická organizace glyfosát za látku pravděpodobně způsobující rakovinu a hormonální změny a zařadila ho do třídy 2A (pravděpodobně karcinogenní pro člověka; o jednu úroveň níže od třídy 1, což je prokázaný karcinogen pro člověka. Do kategorie 2A patří  např. anabolické steroidy, glyfosát, sloučeniny olova, malárie a další – zdenarazila na ostrou kritiku amerického kongresu. Kongres následně hrozil zastavením příspěvků pro onkologický výzkumný program (zde). V listopadu 2017 jednala EU o možném zákazu používání glyfosátu v Evropě. Smutným výsledkem bylo prodloužení povolení jeho užívání o dalších pět let (zde). Rozmach používání glyfosátu podporoval  vydatně v roli ministra zemědělství například Marian Jurečka, aktuálně předseda KDU-ČSL, člen koalice SPOLU.

Podobně jako u jiných látek, větším problémem než toxicita samotného glyfosátu jsou takzvané koktejly nejrůznějších agrochemikálií. V tomto případě se jedná o směsi látek, z nichž každá zvlášť projde toxikologickými testy jako netoxická, jenže v kombinaci s jinými látkami může mít fatální účinky. Asi nejznámější v tomto kontextu je syndrom zhroucení včelstev, kdy se z dosud neznámých příčin rozpadne do té doby silné a zdravé včelí společenstvo. Důvodné podezření v tomto případě padá na směs neonikotinoidů (syntetických insekticidů) a dalších agrochemikálií. A právě hojně užívaný glyfosát může být jednou z klíčových složek těchto směsí (zde).

V pátek 10. srpna 2018 vynesl kalifornský soud přelomový rozsudek. Porota přiznala bývalému školníkovi Dewaynu Leemu Johnsonovi odškodné ve výši 39,2 milionu dolarů za poškození zdraví způsobené herbicidem Roundup, jímž několikrát do roka hubil plevel na pozemcích školy. Johnson byl v posledním stadiu rakoviny lymfatického systému a soud uznal argumentaci obžaloby, že na vzniku nemoci se podílel zmiňovaný přípravek.

Toxický Roundup najdete na regálech všech řetězců (leták Kaufland) a ve většině nezávislých obchodů i eshopů. Většina našinců to hodí na mýtus svobodné vůle, ale my ostatní bychom se měli ptát, čí zodpovědnost je to, že se tu ve slevě prodává rakovina. Je to Kaufland? Bayer? Naši zákonodárci, které si volíme a platíme, aby nás ochránili? Že by nás lobbisté nadnárodních firem přeplatili? Co zkusit bojkot Kauflandu, OBI, Alzy,… a dlaších giga-firem, které nám glyfosát hrnou buldozerem?

V březnu 2019 došlo k dalšímu podobnému rozhodnutí, tentokrát v San Franciscu, kdy soud nařídil Monsantu zaplatit přes 80 milionů dolarů. V rozsudku se dočtete mimo jiné také to, že vědecké důkazy potvrzující přímé spojení glyfosátu s rakovinou existují už několik desetiletí. Také se tam píše, že podle interních dokumentů společnosti Monsanto a Bayer cíleně manipulovaly informacemi o rizicích rakoviny. Porota byla též seznámena s důkazy o tom, že Monsanto si zaplatilo „vědecké“ studie napsané ve svůj prospěch, snažilo se umlčet vědce, kteří mu byli nepohodlní, zdiskreditovat nezávislé státní testování a „motivovat“ zákonodárce za pozitivní hodnocení glyfosátu. Rakovinotvorné účinky herbicidu Roundupu jsou zcela objektivním a mnohokrát dokázaným faktem. A to, co provozuje firma Monsanto, je zcela ukázkový Milgramův experiment: manipulace veřejného mínění a snaha podrazit každého, kdo vznáší skutečnou a legitimní námitku (zde).

Podle interních dokumentů společnosti Monsanto a Bayer cíleně manipulovaly informacemi o rizicích rakoviny. Porota byla též seznámena s důkazy o tom, že Monsanto si zaplatilo „vědecké“ studie napsané ve svůj prospěch, snažilo se umlčet vědce, kteří mu byli nepohodlní, zdiskreditovat nezávislé státní testování a „motivovat“ zákonodárce za pozitivní hodnocení glyfosátu.

K zajímavému skandálu došlo na jaře 2019 ve Francii. Na veřejnost tam v té době pronikl seznam 200 prominentních Francouzů (politiků, vědců, novinářů), kteří vystupovali ve Francii a EU aktivně proti legálnosti glyfosátu. Seznam vznikl v roce 2016, před hlasováním EU o prodloužení povolení na dalších pět let zde a pro Monsanto ho vypracovala nadnárodní PR korporace s názvem Fleishman Hillard, jejímž mottem je „Power of True“ (Moc pravdy) (Na stránkách jejich české pobočky se dočtete mimo jiné, že „… řídí reputaci, budují love brands, ovlivňují postoje zákazníků, obchodních partnerů a dalších stakeholderů, udržují příznivé regulatorní prostředí nebo budují image atraktivního zaměstnavatele.“ Hotové Orwellovo Ministerstvo pravdy – zde).

PR agentura, která donedávna šířila věhlas Roundupu: „řídí reputaci, buduje značky, které si zamilujete, ovlivňuje postoje zákazníků, obchodních partnerů a dalších stakeholderů, udržují příznivé regulatorní prostředí a budují image atraktivního zaměstnavatele.“

Bayer se ve Francii za fascikl s osobními daty dvou stovek Francouzů omluvil a PR odborníky z Fleishman Hillard vyhodili. Jinak ale dál tvrdí, že poroty a soudci se mýlí, že důkazy jsou mylné, důkazy o podvodech jsou nepochopené a vytržené z kontextu a že firma nakonec spory vyhraje. (zde). Na stránkách Bayeru se dočtete také to, že Roundup je klíčem k budoucnosti zemědělství a že glyfosát bude hrát klíčovou roli v tom, jak zvládneme environmentální a potravinové výzvy, až se světová populace v roce 2050 rozroste o další dvě miliardy (zde). Na webu Bayeru je i tento slogan: „Udržitelnost je klíčový element naší strategie a zavazujeme se posílit pozitivní dopad našeho podnikání na společnost.“ (zde).

Roční příjem z Roundupu je pro Bayer/Monsanto mezi 4 až 6 miliardami dolarů (zde).
Jak to tedy je? Klíč k řešení potravinových výzev, nebo rakovina?

Čtyři psi štěkají, že není slyšet vlastního slova, a Lippmann s Bernaysem znovu tleskají.

__________________________________

PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká úpravou textů z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám ji šířit. Díky!

PS2: Vzhledem ke COVIDU jsme přišli o možnosti financování projektu Zpátky k jídlu. Chcete-li nám pomoci, abychom v něm mohli pokračovat, přispějte nám prosím jakoukoli částkou na náš transparentní účet. Do poznámky napište „Zpátky k jídlu“. Jakmile se nám peníze sejdou a přežene se další vlna Covidu, tak pokračujeme. Díky.

Zde je přehled všech dílů seriálu:

Úvod:

1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze

Historie:

4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům

Historie konzumu:

9 – 
Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
11 – 
Nakupování na dluh a designová revoluce 80.-90.let
12 – Historie konzumu – Využití strachu v reklamě
13 – Tleskali jsme ekonomice sdílení, dostali jsme středověkou korporaci na digitálních steroidech

Anatomie firmy:

14 – Anatomie moderní firmy – Ekonomičtí sportovci aneb Proč dnes vlastně firma existuje
15 – Anatomie moderní firmy – Příběh o Otesánkovi aneb, jak velká by měla být firma?
16 – Anatomie moderní firmy – líní zaměstnanci, McDonaldizace & přiliš mnoho království
17 – Anatomie moderní firmy – Stroje, zdroje a manažerská daň

18 – Anatomie moderní firmy – Otázky proč a jak, zrození byrokracie a management pro 3%
19 – Anatomie moderní firmy – Firemní táta s mámou aneb úvod do mocenské pyramidy
20 – Anatomie moderní firmy – Zákonitosti života v mocenské pyramidě
21 – Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy I-III
22 – 
Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy IV-VII
23 – Anatomie moderní firmy – Motivace aneb jak dostat peníze ze stolu
24 – Anatomie moderní firmy – práce na hovno & kapučínoví manažeři

Zodpovědnost firmy:

25 – Prospěšná společnost aneb Organizace o pěti sourozencích
26 – „NASTAVIT a ODRBAT nebo „OBOHATIT a ne VYTĚŽIT“?
27 – Temný příběh novozélandské těžařské firmy Pike River Coal
28 – Korporátní pan Hyde. Seznamte se, prosím.
29 – Re-klama: Vrtění psem aneb Výroba souhlasu
30 – CSR jako nástroj moderního marketingu nebo jako součást DNA firmy
31 – 
Jak vyrobit zelenou, ekologickou škodovku Aneb greenwashing ve Škoda a.s.
32 – Domestos pro školy aneb medaile za projekt měnící svět k lepšímu
33 – Boj proti rakovině rakovinou a fenomén Coca-colonizace
34 – Přírodu ochraňující, zero waste Kofola aneb greenwashing v Kofola, a.s.
35 – H&M: Globální lídr ve vědomé módě aneb greenwashing módní branže
38 – Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.

Design služby/produktu s cílem vybudovat závislost: 

36 – Booking.com jako mistrovství v iluzi nedostatku aneb úvod do světa prodejních triků na internetu
37 – Technika „Past na šváby“ a další „sviňárny“ v podání Vodafone, ČSOB, T-Mobile & DPP
38 – Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.
39 – Zukrování, šmírovací kapitalismus aneb zcela nový model podnikání
40 – Pohádka o Smolíčkovi aneb láhev rumu každému děcku
41 – Skinnerova krabice a magie kaptologie
42 – Houstone, máme problém
43 – Když je plechovka soleného masa víc, než papája ze zahrady

Legální výroba toxických látek:
44 – Zázračná zabijácká tabletka
45 – Jak se zbavit zodpovědnosti: Strategie čtyř psů
46 – Glyfosát: Klíč k modernímu zemědělství, nebo rakovina?

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy
Zdroj: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

FacebookLinkedInEmail