Jak se zbavit zodpovědnosti: Strategie čtyř psů

Zdroj: www.midjourney.com
Byznys 101 / 7. 5. 2021 /

Dnes pokračujeme tématem legální výroby, marketingu a prodeje rakovinotvorných a jinak toxických látek. Bude to stručné, zato zásadní. Po příkladu se zázračnou smrtící pilulkou se dnes seznamme se základní neveřejnou strategií, kterou korporace používají pro zbavení se zodpovědnosti za škody, které jejich podnikání působí.

Pro tuto strategii se vžil název „Čtyři psi“. Setkáte se s ní nejčastěji tam, kde se už provalilo, že korporátní produkty či služby zabíjejí lidi a/nebo ničí přírodu, a obecně všude tam, kde se hrubě porušují práva čtyř z pěti sourozenců (zákazníci, zaměstnanci, dotčené komunity a planeta) a informace o tom už pronikly na veřejnost.

Funguje to zhruba takto: představte si, že váš pes právě někoho pokousal. David Barstow v roce 1997 v St. Petersburg Times popsal čtyři možné reakce, jak se z takové situace vykroutit a vinu svalit na druhé:

  1. Tak především: nemám psa.
  2. Dejme tomu, že mám psa, ale můj pes nekouše.
  3. Dejme tomu, že mám psa a že kouše, ale vás nepokousal.
  4. Dejme tomu, že mám psa, který kouše, a že vás pokousal. Ale to jste ho k tomu musel něčím vyprovokovat. (zdroj & úvodní video z filmu The Human Experiment).

Průkopníkem této strategie byl tabákový průmysl. Německý vědec Fritz Lickint byl první, kdo už v roce 1929 upozornil na to, že kouření způsobuje rakovinu a že cigaretové koncerny zabijí každého druhého zákazníka, tj. celkem k 7 milionům ročně. Kromě toho zabijí každý rok ještě dalších 1,2 milionu lidí, kteří byli nuceni kouřit pasivně, ať už doma nebo ve veřejném prostoru (zdroj). Že se tomuto průmyslu podařilo nenést za to dodnes prakticky žádnou zodpovědnost, je jedním z veřejných tajemství. Aplikace strategie čtyř psů v jejich pojetí vypadá takto:

  1. Kouření v žádném případě nezpůsobuje rakovinu. Neexistuje žádný důkaz, že by to tak bylo.
  2. Kouření může způsobovat rakovinu, ale například pasivní kouření v žádném případě.
  3. Myši mohou onemocnět rakovinou, ale myši nejsou lidé. Na cigaretách neexistuje závislost.
  4. Lidé jsou svobodné bytosti, je na nich, aby se rozhodli, zda budou nebo nebudou kouřit. Jak bychom mohli zasahovat do jejich základních svobod? (Právě mýtus svobodné vůle je zde hlavním argumentem)

Praktickou ukázkou „prvního levelu“ této strategie jsou dva z mnoha výroků českého propagátora kouření ve veřejném prostoru Jaroslav Kubery: „Existuje tisíc studií, ale žádný empirický výzkum to neprokázal.“ Nebo: „Argumenty o tom, že by reklama nějak ovlivnila někoho v kouření, jsou scestné. Já sám jsem začal kouřit až v 25 letech, ale přiznám se, že jsem to do dneška velmi výrazně dohnal. Ty argumenty jsou tak naivní, jako kdyby reklama na vložky měla ženám zkrátit menstruační cyklus. Prostě je to nesmyslné.“ (zdroj).

Cigaretový průmysl zabije každého druhého zákazníka. Kromě toho ročně zemře navíc ještě 1,2 milionu těch, kteří jsou nuceni inhalovat kouř cizích lidí. (zdroj)

Díky strategii čtyř psů dokázal cigaretový průmysl vynalézavě shazovat desítky let jednu studii za druhou. Dnes je z této metody pevně etablovaný, funkční způsob, jak se vyhnout zodpovědnosti a pokračovat dál v neudržitelném podnikání napříč snad všemi obory. Dříve to byli výrobci azbestu nebo olova (zde), dnes se s touto strategií setkáte u cukru (sladké limonády a obecně „junk food„), fosilních paliv, alkoholu, mobilních telefonů, sociálních sítí a u všech potenciálně životu nebezpečných technologií a látek. V příštím díle si ukážeme, jak tuto strategii využívá Bayer/Monstanto u svého glyfosátu/roundupu. Momentálně nejzásadnější dopad pro udržení života na této planetě má fakt, že tuto strategii bohatě využívá ropný průmysl (a obecně průmysl fosilní energetiky) k popírání klimatických změn.

__________________________________

PS: Seriál vychází na tomto blogu každé úterý a vzniká úpravou textů z knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Jedním ze závěrů knihy je i nutnost znovu-vybudování sítě drobných místních podniků jako protiváhy nadvládě řetězců a obecně korporací. Globalizaci je nutné vyvážit lokalizací. I proto jsme spustili výzvu podpory drobných místních podniků. Souzníte-li, prosím, pomozte nám ji šířit. Díky!

PS2: Vzhledem ke COVIDU jsme přišli o možnosti financování projektu Zpátky k jídlu. Chcete-li nám pomoci, abychom v něm mohli pokračovat, přispějte nám prosím jakoukoli částkou na náš transparentní účet. Do poznámky napište „Zpátky k jídlu“. Jakmile se nám peníze sejdou a přežene se další vlna Covidu, tak pokračujeme. Díky.

Zde je přehled všech dílů seriálu:

Úvod:

1 – Firma jako stroj na peníze a moc
2 – Evoluce firmy Aneb nejsme stromy, ale housenky
3 – Evoluce firmy: Zelená a tyrkysová fáze

Historie:

4 – Tragédie místních podnikatelů
5 – Úvod do stručné historie korporace
6 – Základy korporace: Objev tržiště & tržních peněz
7 – Základy korporace: Povinnost používání centrálních měn & Ustavení oprávněného monopolu
8 – Cesta korporací k nadpozemským právům

Historie konzumu:

9 – 
Zrození konzumenta
10 – Plánované zastarávání
11 – 
Nakupování na dluh a designová revoluce 80.-90.let
12 – Historie konzumu – Využití strachu v reklamě
13 – Tleskali jsme ekonomice sdílení, dostali jsme středověkou korporaci na digitálních steroidech

Anatomie firmy:

14 – Anatomie moderní firmy – Ekonomičtí sportovci aneb Proč dnes vlastně firma existuje
15 – Anatomie moderní firmy – Příběh o Otesánkovi aneb, jak velká by měla být firma?
16 – Anatomie moderní firmy – líní zaměstnanci, McDonaldizace & přiliš mnoho království
17 – Anatomie moderní firmy – Stroje, zdroje a manažerská daň

18 – Anatomie moderní firmy – Otázky proč a jak, zrození byrokracie a management pro 3%
19 – Anatomie moderní firmy – Firemní táta s mámou aneb úvod do mocenské pyramidy
20 – Anatomie moderní firmy – Zákonitosti života v mocenské pyramidě
21 – Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy I-III
22 – 
Anatomie moderní firmy – Stíny pyramidy IV-VII
23 – Anatomie moderní firmy – Motivace aneb jak dostat peníze ze stolu
24 – Anatomie moderní firmy – práce na hovno & kapučínoví manažeři

Zodpovědnost firmy:

25 – Prospěšná společnost aneb Organizace o pěti sourozencích
26 – „NASTAVIT a ODRBAT nebo „OBOHATIT a ne VYTĚŽIT“?
27 – Temný příběh novozélandské těžařské firmy Pike River Coal
28 – Korporátní pan Hyde. Seznamte se, prosím.
29 – Re-klama: Vrtění psem aneb Výroba souhlasu
30 – CSR jako nástroj moderního marketingu nebo jako součást DNA firmy
31 – 
Jak vyrobit zelenou, ekologickou škodovku Aneb greenwashing ve Škoda a.s.
32 – Domestos pro školy aneb medaile za projekt měnící svět k lepšímu
33 – Boj proti rakovině rakovinou a fenomén Coca-colonizace
34 – Přírodu ochraňující, zero waste Kofola aneb greenwashing v Kofola, a.s.
35 – H&M: Globální lídr ve vědomé módě aneb greenwashing módní branže
38 – Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.

Design služby/produktu s cílem vybudovat závislost: 

36 – Booking.com jako mistrovství v iluzi nedostatku aneb úvod do světa prodejních triků na internetu
37 – Technika „Past na šváby“ a další „sviňárny“ v podání Vodafone, ČSOB, T-Mobile & DPP
38 – Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.
39 –Zukrování, šmírovací kapitalismus aneb zcela nový model podnikání
40 – Pohádka o Smolíčkovi aneb láhev rumu každému děcku
41 – Skinnerova krabice a magie kaptologie
42 – Houstone, máme problém
43 – Když je plechovka soleného masa víc, než papája ze zahrady

Legální výroba toxických látek:
44 – Zázračná zabijácká tabletka

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy
Zdroj:Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

FacebookLinkedInEmail